Časopis Umělec 2009/2 >> Umělec v Rakousku Přehled všech čísel
Časopis Umělec
Ročník 2009, 2
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Umělec v Rakousku

Časopis Umělec 2009/2

01.02.2009

Milena Dimitrova | editorial | en cs de

Do redakce tohoto časopisu mě přivedla náhoda a pak to, že jsem vyrostla v onom rakouském maloměstě, které před léty proslavila vysoká kostelní věž a také jistý pan Schicklgruber. Časopis v tom spatřoval určitou záruku mé náklonnosti pro pokřivenou skutečnost. A tak mě tedy redaktoři Umělce přes všechen odpor donutili podílet se na tomto čísle.
Myšlenka rakouského sešitu vzešla z toho, že Češi Rakousku nemůžou zapomenout c. a k. monarchii a fakt, že staré mocnářství je v této zemi stále obecně předkládáno za vzorový příklad mírumilovného soužití národů.
A protože náš vydavatel coby typický Čech (se sklony k mučednictví) vidí v dnešním Rakousku stále tu starou monarchii – myslím tím hospodářské vazby Rakouska na východ –, rozpoutal protiofenzivu proti mladému a současnému rakouskému umění: toto
„rakouské“ vydání.
Že se náš časopis zajímá o Rakousko, které zčásti náleží do středovýchodoevropského regionu a zčásti je z něj vyloučeno, je zcela přirozené. Je to země, kde se zas a znova v oficiálních i příslušných společenských kruzích (a taky v katalozích výstav „balkánského umění“) cituje Metternichova věta, že Balkán začíná na vídeňské třídě Rennweg, a kde panuje jednota, že (v geografickém smyslu a ještě víc) je Rakousko prostředníkem mezi Východem a Západem.
Proto stojí za přečtení článek Herwiga Höllera, který se zabývá (pre-)historií přátelství mezi Rakouskem a Balkánem.
Naštěstí máme karikatury Zampy di Leone, domnělého anonymního srbského umělce, kterého prý zná celá bělehradská scéna, jehož identitu ale nikdo neprozradí. Když se totiž zabýváme vztahy Východu a Západu po roce 1989, jeho karikatury nás nutí zachovávat určitou ironickou distanci, díky níž věci (na rozdíl od Zampy samotného) jasněji vyniknou.
Také nás pochopitelně zajímají témata, jimiž se zabývají Rakušané. Protože ať si Balkán začíná na třídě Rennweg, v Rakousku na té „nebalkánské“ straně se mluví například: o ekonomizaci veřejného prostoru, o městském prostoru, o uměleckém trhu i o alternativní umělecké produkci…
Tato témata zde dosáhla vysokého stupně „diskurzivity“. A tak jakmile je něco v krizi a údajně na vymření, hned se vnucuje myšlenka na teorii, díky které odevšad sílí racionalizující a teoretizující hlasy, anebo se o tom prostě hodně mluví.
Články Moniky Mokre a Elisabeth Mayerhofer se z perspektivy kulturní politiky zabývají kreativním průmyslem (creative industries) a veřejným prostorem. Prostor a čas mají dneska cosi společného a tím je ekonomie. Příspěvek Andrease Spiegla a Geralda Rauniga k ekonomii času tvoří protějšek k tématu ekonomizace veřejného prostoru. Náš zájmem o texty s tematikou času vzbudilo to, že v Česku se naproti tomu právě o čase diskutovalo docela hodně.
Rapidité Geralda Rauniga představuje obraz proto-postfordistického člověka, kterého už rozčiluje snaha být stále rychlejší, lepší a produktivnější, a tak nepůsobí ve výrobě jako takové (tu dneska můžeme lokalizovat nejspíš někam do Číny), ale je činný řekněme v tvůrčím slova smyslu.
Time Out Cities od Andrease Spiegla řeší téhož soudobého městského člověka žijícího v trvalé časové prodlevě, kterému čas díky tomu zmizel, případně transcendoval.
Ve statích o čase je nejzřetelnější, že hranice mezi sebeurčením (prostřednictvím času) a ekonomizací (času) může být tenčí.
To může platit i pro veřejný prostor. Důkaz o tom, že je možné si veřejný prostor přisvojit, podává třeba Leopold Kessler anebo skupina God's Entertainment, věnující se performancím, a její akce Passantenbeschimpfung.
V neposlední řadě to byli a jsou většinou umělci ve veřejném prostoru působící, kteří „bojovali“ či „bojují“ s rakouskými Svobodnými. Při příležitosti politického posunu doprava podáváme rovněž zprávu o uměleckých iniciativách posledních deseti let, reagujících na domácí politiku, jako je Public Netbase či Volxtheaterkarawane.
Umělec se chtěl jinými slovy přiblížit tomu, v jaké situaci se nachází předmět jeho zájmu, tedy Rakousko, a chopit se témat, o nichž se aktuálně diskutuje. V souvislosti s tematikou „Rakousko“ a uplynulých dvacet let nesmíme zapomenout, že na podzim se ve Vídni konají výstavy na téma roku 1989 a dvaceti let postsocializmu.
Nezůstaneme ale pouze při tom. V průběhu práce na tomto vydání jsme se zajímali o nejrůznější rakouské záležitosti, mnohé nás potkalo, všechno jsme sem chtěli dostat a rozšířili jsme linii časopisu. Přece i v tomto speciálním vydání zbylo místo pro zábavu.
Tady bych mohla začít vyprávět úplně nový příběh, ale editorial by se neměl moc protahovat…










Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Vázaná kniha v grafické úpravě Petra Koláře vyvažuje výběr fotografií z mezioborového cyklu Martina Zeta. Doprovodné texty...
Více informací...
10 EUR
11 USD
29.5 x 45.5 cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
446,40 EUR
498 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDON

 

SKLAD
Arch 8, Resolution Way, Deptford

London SE8 4NT, Spojené Království
Otevřeno na objednávku.

 

KANCELÁŘ
7 West Street, Hastings
East Sussex, TN34 3AN
, Spojené Království
Open on appointment
 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

DIVUS
NOVA PERLA
Kyjov 37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

divus@divus.cz
420 222 264 830, +420 602 269 888

Otevřeno denně od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

DIVUS BERLIN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno na objednávku.

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS