Boris Spec žije v lotyšské Rize a jako novinář zaměřený na auta pracuje pro litevské a ruské časopisy. Spec je přezdívka, jako „specialist“. Boris říká, že jeho tvorba byla zpočátku celkem seriozní – chlapecky důkladné kresby aut, helikoptér, plavidel atd., provedené odpovídající technikou, kterou je iluzivní kresba propiskou. Jednoho dne však nakreslil kozla mořeplavce, umístil ho na internet a nadšené ohlasy odstartovaly jeho dráhu malíře absurdních komentářů. Spec kreslí skvěle, ale ačkoli je nadán k velmi lapidárnímu a expresivnímu vyjádření, sdílí se svými oblíbenci Markem Rydenem a Hieronymem Boschem zálibu pro detail. Jeho publikum tvoří kromě kolegů a přátel široká komunita uživatelů ruského serveru livejournal, kresby už ale otiskl i ruský Esquier a jeho obrázky byly součástí projektu Alice Nikitinové Charming Nonchalance v internetové NoGallery. Lotyšci prý své politiky nenávidí a politika je nezajímá: Spec tedy nereaguje aktuální situaci v Lotyšsku a postsovětském Rusku, ale spíše na existenci politiky a politiků jako takových. Reflektuje i úspěchy kosmonautiky a úděl popových hvězd a s Hitlerem, Stalinem a Leninem zachází podobně jako v dětských vtipech typu tři státníci přistáli na pustém ostrově, a co se nestalo... Ostatně Ryden si s Abrahamem Lincolnem taky dělá, co chce. Spec má rád Daniila Charmse a Sergeje Dovlatova a Alberta Camuse a jeho obtížně přeložitelné texty mají stejně jako obrázky specifické kvality založené na zvukomalbě, rytmu, kontrastu jazykových stylů a plochém humoru. Dlouho jsem přemýšlela, kde už jsem viděla hvězdy z jeho vesmírných výjevů – byly to ilustrace Antoine de Saint Exupéryho k Malému princi.
Doporučené články
|
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
|
|
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
|
|
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
|
|
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
|
|
Komentáře
Článek zatím nikdo nekomentovalVložit nový komentář