Boris Spec žije v lotyšské Rize a jako novinář zaměřený na auta pracuje pro litevské a ruské časopisy. Spec je přezdívka, jako „specialist“. Boris říká, že jeho tvorba byla zpočátku celkem seriozní – chlapecky důkladné kresby aut, helikoptér, plavidel atd., provedené odpovídající technikou, kterou je iluzivní kresba propiskou. Jednoho dne však nakreslil kozla mořeplavce, umístil ho na internet a nadšené ohlasy odstartovaly jeho dráhu malíře absurdních komentářů. Spec kreslí skvěle, ale ačkoli je nadán k velmi lapidárnímu a expresivnímu vyjádření, sdílí se svými oblíbenci Markem Rydenem a Hieronymem Boschem zálibu pro detail. Jeho publikum tvoří kromě kolegů a přátel široká komunita uživatelů ruského serveru livejournal, kresby už ale otiskl i ruský Esquier a jeho obrázky byly součástí projektu Alice Nikitinové Charming Nonchalance v internetové NoGallery. Lotyšci prý své politiky nenávidí a politika je nezajímá: Spec tedy nereaguje aktuální situaci v Lotyšsku a postsovětském Rusku, ale spíše na existenci politiky a politiků jako takových. Reflektuje i úspěchy kosmonautiky a úděl popových hvězd a s Hitlerem, Stalinem a Leninem zachází podobně jako v dětských vtipech typu tři státníci přistáli na pustém ostrově, a co se nestalo... Ostatně Ryden si s Abrahamem Lincolnem taky dělá, co chce. Spec má rád Daniila Charmse a Sergeje Dovlatova a Alberta Camuse a jeho obtížně přeložitelné texty mají stejně jako obrázky specifické kvality založené na zvukomalbě, rytmu, kontrastu jazykových stylů a plochém humoru. Dlouho jsem přemýšlela, kde už jsem viděla hvězdy z jeho vesmírných výjevů – byly to ilustrace Antoine de Saint Exupéryho k Malému princi.
Doporučené články
|
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
|
|
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
|
|
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
|
|
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
|
|
Komentáře
Článek zatím nikdo nekomentovalVložit nový komentář