Prostředí zbytné kultury Všechny články z DIVUS LIVE (blog)
Prostředí zbytné kultury

Prostředí zbytné kultury

18.02.2013 13:51

Palo Fabuš | critique | en cs de

Kultura musí najít svou obhajobu nikoli za podmínek státní ideologie, ale za podmínek jí zcela vlastních - státu dnes cizích.

Kdekoho rozhořčuje představa budoucnosti, ve které by vládnoucí politický režim zaujal jednoznačný postoj a oficiálně prohlásil, že "Kultura je zbytná". Tento výrok se dnes nese českým prostředím jako tupá ozvěna a rámuje nepřehlédnutelnou skutečnost, že od takové budoucnosti nás dělí pouze toto oficiální prohlášení - upřímné pojmenování postoje, který zde už fakticky vládne. Toto vědomí stačí k tomu, aby se zvedal odpor a ozývaly nespokojené hlasy, ale nestačí k tomu, aby se nejednalo podle toho, co je veřejně prohlašováno, ale podle toho, co se ví.

Ví se, že režimu na kultuře záleží už pouze v rovině vágních deklarací. Ví se, že mu víra v nutnost úsporných opatření slouží jako nástroj, kterým drží celé prostředí v dobrovolné zakrnělosti. Stejně tak se ví - ale jako kdyby se tomu nepřikládala příliš velká váha - že se opakovaný protest vůči této skutečnosti stal takřka nominálním, a že postrádá artikulaci reálného sporu.

Jisté je, že tento spor už nemůže být formulován při zachování pravidel vládnoucího symbolického prostředí. Prostředí, ve kterém se slova jako je bohatství, potřeba, smysl nebo nezbytnost definují slovníkem politické ekonomie. Prostředí, ve kterém sice můžeme chápat smysl kultury a její podpory úplně jinak, ale dokud to vyjadřujeme způsoby, které jsou tomuto prostředí vlastní, neurčujeme význam řečeného my, ale toto symbolické prostředí.

A jestli je dnes pro toto prostředí utahovaných opasků a mozků naprostým tabu neefektivita a mrhání, ačkoli je jejich pokryteckou zástěrkou, musíme právě tomuto přitakat a požadovat nikoli pouhé přežívání kultury, ale jako naprosté minimum akceptovat pouze její rozkvět. Kultura musí najít svou obhajobu nikoli za podmínek státní ideologie, ale za podmínek jí zcela vlastních - státu dnes cizích.

Proto je třeba jako mantinel nekompromisně odmítnout "rozumnou míru" a jednání "v rámci možností". Neservírovat kulturu jako investici, vývoz, zaměstnanost či zdroj inovací a kreativity. Nezacházet s ní jako s posledním dílem skládačky, který do státní ekonomické politiky prostě zapadá. A pokud nechceme, aby sloužila jako kolečko v soukolí, ale byla opravdu duchem celého jeho pohybu, musíme ji vidět jako něco a priori dlouhodobého. Musíme se řídit tím, že povahou problému i špatných řešení je krátkodobá perspektiva, a že nemá nejmenší smysl snažit se dlouhodobý ústup o metry a kilometry zvrátit krátkodobým ziskem centimetrů.

 

Je důležité si připustit, že stát už dávno nemá takový monopol na správu věcí, jako měl kdysi, navzdory tomu, že si tuto masku pořád drží. O veřejných věcech dnes rozhoduje síť vlivů, která se rozprostírá daleko za hranice státního aparátu, a která pomalu a neviditelně nastavuje pravidla a hodnoty prostředí. Jde o rozmanité vlivy politické i kulturní a především ekonomické. Stát už je pouze shrbeným regentem, příliš pokryteckým na to, aby se ze zoufalství, které kolem sebe šíří, dokázal vymanit. I hlučný protest už pro něj platí za audienci a důkaz, že mu ještě věříme. Bez jediného zaváhání sfoukne plamen protestu tím, že přitaká jeho oprávněnosti. Vymluví se na svoje svázané ruce a realitu, kterou prostředí nastoluje jako jedinou možnou. Ochotně sehraje svou roli v každoročním rituálu veřejného neklidu - jako u vítání jara - a oslaví s ním začátek nového cyklu starých pořádků. Antagonie zůstává povrchní a barikáda pouhou rekvizitou.

 

Řekneme-li si mezi sebou, že společnost kulturu potřebuje, že je pro nás nezbytná, budeme si rozumět - budeme vědět, že člověku náramně prospívá příležitost povystoupit alespoň na chvíli z každodenních souřadnic účelového myšlení, ze soukolí věcnosti, efektivity, plánů a odpočinku jakožto pouhého sbírání energie pro další práci. Těžko nám bude popírat, že v případě kultury opravdu nejde o potřebu a nezbytnost v pravém slova smyslu, a že bez ní nejenže lze žít, ale mnoho lidí bez ní také žije, aniž by cítili nějaké ochuzení. V dějinách najdeme mnoho příkladů, kdy se civilizace bez kultury obešly, aniž by je její absence nějak ohrozila. Při vší upřímnosti, nemáme důvod vylučovat ani možnost, že se některým civilizacím dařilo prosperovat právě i díky nepřítomnosti kultury.

Mezi přežitím a kulturou není žádný nutný vztah. Nejživější část kultury - umění - patří do stejné kategorie jako experiment. Obejdeme se bez nich, ale prohlubování našeho vztahu ke světu a jeho poznání se stane nemyslitelným. Člověk, který chce přerůst sám sebe, musí vykročit za hranice užitečného a prospěšného - musí riskovat. Příležitost ke kvalitní kultuře proto vzniká teprve tam, kde už uspokojování potřeb nevyplňuje veškerý bdělý život. Prostředí, ve kterém žijeme, nás ale ještě i dnes chválí a povzbuzuje, když se chápeme pojmů potřeby a účelu, ačkoli to děláme daleko častěji než je nezbytně nutné. A přitom už velmi dlouho nemáme důvod věnovat pozornost otázce užitečnosti víc než např. otázce počasí příštího týdne. Dalekosáhle překračujeme nutné životní podmínky pro vznik něčeho tak neužitečného ale smysluplného a smyslutvorného jako je kultura. Ostatně, proč bychom vůbec mluvili o kulturním bohatství, kdyby kultura nebyla něčím navíc, totiž nárokem luxusu?

 

Jedinou důstojnou možností je žádat mnohem víc. Nikoli přežívající, ale pouze hrdá a silná kultura může mít osvobozující vliv na prostředí, které ztrácí schopnost přisuzovat smysl věcem bez zjevného účelu. Trvejme proto na tom, že navzdory tomu, že ji nepotřebujeme, kulturu chceme!






18.02.2013 13:51

Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
2008, 21 x 28 cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
223,20 EUR
242 USD
Nevíte jak volit? Jste vyděšeni chmurnými průzkumy, ztraceni ve volebních slibech a zmateni mnohoznačnými analýzami expertů?...
Více informací...
3,80 EUR
4 USD
American Issue
Více informací...
6,50 EUR
7 USD
Back to Roots Issue
Více informací...
6,50 EUR
7 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.