Časopis Umělec 2000/4 >> Cena berlínské Národní galerie Přehled všech čísel
Časopis Umělec
Ročník 2000, 4
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Cena berlínské Národní galerie

Časopis Umělec 2000/4

01.04.2000

Robert Rigney | info | en cs

Během posledních několika let se kontroverzní britská Turnerova cena stala mediální podívanou, která přiměla zpozornět i londýnské bookmakery. Teď se berlínská Národní galerie rozhodla zřídit podobné fórum pro současné umění v Německu s cenou v hodnotě sto tisíc marek, která bude každoročně udělována mladému slibnému umělci či umělkyni. Chce tímto způsobem pěstovat o zájem o současné umění v Berlíně a oslavit mladistvou tvořivost města.
Berlínský obchodník a sběratel umění Rolf Hoffmann, který myšlenku založit cenu navrhl představenstvu Přátel Národní galerie (skupiny při galerii, která se stará o fundraising), vysvětluje, že „precedentem byla Turnerova cena. Rozdíl je však v tom, že, zatímco Turnerova cena je pouze pro britské umělce, my ji udělujeme jakémukoli umělci žijícímu v Německu. V Berlíně už nyní žije bezpočet zahraničních umělců. Byli jsme překvapeni, kolik se přihlásilo neněmeckých umělců.“
Z celkem 112 německých i neněmeckých umělců, žijících v Berlíně i jinde, byla v květnu vybrána skupina čtyř finalistů. Překvapením pro mnohé byl fakt, že se na seznamu neobjevila žádná známá jména, nikdo, kdo by byl aspoň trochu v povědomí, žádný z mladých německých umělců, kteří byli hybateli umění doma i v zahraničí, žádné „děti Berlína“ a žádný reprezentant toho, čemu nedávno začalo říkat německá verze YBA. Ani Jonathan Meese, ani John Bock, ani Dieter Roth.
Namísto toho na začátku května porota ve složení Peter-Klaus Schuster, generální ředitel Museen Preussischer Kulturbesitz, Eugen Blume, kurátor Hamburger Bahnhof, Anatol Gotfryd, Rolf Hoffmann a Claudia Tetzner z Přátel Národní galerie vybrala čtyři relativně neznámé autory: Dirk Skreber, figurativní malíř z Düsseldorfu, Katharina Grosse, 39-letá abstraktní malířka také z Düsseldorfu, Olafur Eliasson, 32-letý islandský umělec žijící v Berlíně, a Christian Jankowski, 31-letý umělec v oblasti nových médií a internetu, také žijící v Berlíně. Mnozí chtějí vědět, kdo jsou tito lidé?
Hoffman říká, že vědomě vybrali umělce, kteří nejsou etablovaní a nejsou velkými jmény. „Představa je taková, že chceme propagovat naprosto neznámé umělce. A to je další rozdíl mezi Turnerovou cenou a námi,“ vysvětluje Hoffmann. „Jednou z podmínek Turnerovy ceny je, že umělec už musel mít velkou výstavu. My se snažíme propagovat to skutečně nové v současném umění.“
Hoffmann si je nicméně jistý, že, až 28. září finalisté v Hamburger Bahnhof odhalí své projekty, bude atmosféra kontroverze a napětí dále trvat. „Myslím, že v září uvidíme něco hodně zajímavého,“ říká. Vítěz bude oznámen 6. prosince.






Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…