Časopis Umělec 1998/2 >> BJ (Josef Bolf, Tomáš Vaněk, Ján Mančuška, Jan Šerých) Přehled všech čísel
BJ (Josef Bolf, Tomáš Vaněk, Ján Mančuška, Jan Šerých)
Časopis Umělec
Ročník 1998, 2
2,50 EUR
3 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

BJ (Josef Bolf, Tomáš Vaněk, Ján Mančuška, Jan Šerých)

Časopis Umělec 1998/2

01.02.1998

Lenka Lindaurová a Vladimír Voříšek | nové tváře | en cs

Kontraproduktivní text o skupině BJ (Bezhlavý jezdec, proč to neříct) by mohl znít asi takto: fungují momentálně skupinově, protože vycítili, že společně se jejich věci dobře snášejí. Neformulují cíle, neznají horizont, protože je to trapné a postromantismus je nonsens. Z masově vnímané virtuální reality si vypůjčují příjemné a akceptovatelné motivy - komiksové příběhy s ufony, supermany, počítačové „omalovánky“, tanky, umělecké pseudosvěty s neviditelnými významy. Jsou ozbrojeni nesnesitelnou lehkostí projevu, nenapadnutelnými frázemi a zjemnělou asocialitou vůči uměleckému provozu. Jejich díla jsou použitelná do libovolných výstavních konceptů, protože svou poddajností zapadají do nejrůznějších subjektivních představ vytříbených myslí. V tom je jejich nebezpečná rafinovanost: používat střelný prach v podobě fosforeskujících konfet. Rozjíždějí se teď asi takhle: Tomáš Vaněk na průsvitných křídlech postmoderní závěti, abstraktně přímočarý, Jan Šerých v nesentimentálním long vehiclu mediálních zkratek vypreparovaných do stručného sdělení v bublině „bang“, Josef Bolf třímá uzdu zelenkavého oře, jehož sedlo lehce masíruje pohlaví, Ján Mančuška pěšky bosý jako duha z rosy, tak pěkný.
(Lenka Londaurová)

Produktivní text (který měl být na začátku) zní: Postromantismus umírá. Neurčitelnost obrazových kompozic je tajemství, jehož střed (oheň, ohnisko) je krmen z nicoty. Umělcův mozek žije, divákův je mrtev. Komunikací mezi nimi je srdce.
Obrazotvornost - obrazovolnost je tma v počátku a konci. Tma v morbidním početí a v rajské nesmrtelnosti. Tma mezi východem a západem. Iracionalita tvorby je kouzlem pocházejícím z nadrozumu, z nadcitu, z nadhlouposti, z nadstoky. Ale něco setrvává neměnné - je to vnitřní síla a opojení z ní, umění. Může postromantik v postromantismu jako romantik v romantismu najít fatální ideu, obrodit, zhodnotit duši, najít přirozenou čistotu? Může postromantismus, tak jako jeho předek, být vodičem nové, hutné hodnoty, silné kvality, nasměrované od lidského světa k Bohu, ke kosmickému universu? Postromantická samota je nebýt. Samota myšlení, samota vzniku, samota bytí - nebytí, předživotní i posmrtná. Romantik mířil někam, usiloval o něco, prchal samotou, prchal před nimi a měl kam prchnout. Postromantik nikdy nebude sám a nemá kam prchnout. Proti z přírody vyvinutému idealismu stojí bezuzdnost. Tam, kde Bůh se baví, je umělcova samota. Postromanismus je přízrak mrtvoly.
(Vladimír Voříšek
)




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…