Časopis Umělec 2004/3 >> Matěj Smetana Přehled všech čísel
Matěj Smetana
Časopis Umělec
Ročník 2004, 3
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Matěj Smetana

Časopis Umělec 2004/3

01.03.2004

Jiří Ptáček | umělec | en cs

Matěj Smetana, nar. v roce 1980 v Praze, studuje čtvrtým rokem na Fakultě výtvarných umění v Brně v malířském ateliéru Petra Kvíčaly. Každou realizaci zakládá na svébytné, důvtipné koncepci. Stanovuje si libovolná témata, ale pouze když z nich vyplývají zřejmá omezení. Vtipně svůj názor vyjádřil už projektem Occamova břitva. Na malé ústřižky pauzovacích papírů nakreslil obrázky nožů. Čtenáři je měli přikládat na slova v textu, která pro jeho pochopení nebylo bezpodmínečně nutné přečíst.
Část Smetanovy tvorby si prohrává s napětím, které zažíváme při konfrontaci se symbo- ly národní identity. V audionahrávce Jan Nepomucký pro-mlouvá ze záhrobí nejznámější český barokní světec. V amatérském záznamu to příznačně lupe. Jan Nepomucký však nechce nic vysvětlovat a pochybuje o smyslu své promluvy. Nevyjde vstříc očekávání, že když máme možnost mluvit s někým, kdo už je dávno mrtvý, dozvíme se všechno, co jsme chtěli vědět. Jan Nepomucký je zde „nelidsky“ lidský a má nadhled nad tím, že je legendou. Zavadí o ideologii, ale nakonec ji nepovažuje ani za spíše špatnou, ani za spíše dobrou.
Pro Smetanu je charakteris-tický zájem o relaci uměleckého objektu a trojrozměrného tělesa s přesně danými vlastnostmi. Nejdříve nechal velkou rychlostí rotovat plochu České republiky, až vypadala jako válec. Pokračoval Hradčanoidem, protáhlým válcovitým objektem z pletiva. Nad kategorii abstraktní minimalistické plastiky jej povýšil pracovním postupem, kdy tvar vytvořil přesně podle rotující siluety Pražského hradu.
Objekty Vlajky pro změnu vyšly z podoby čtyř státních vlajek. Smetana se pokusil dodržet vexillologická pravidla, ale dbal také, aby každá deska měla jednu barvu a abychom vlajku poznali z jakéhokoli pohledu. Proto pro každou vyvinul speciální průnik geometrických těles. Smetana neironizuje, pouze zkoumá, jaké „vazby“ mají mezi sebou obrazy a obsahy a jak změna „uzlu“ mění počet možných řešení. Kolik řešení může mít umění po jaderné válce, zkoumal v cynickém komiksu Poslední malíři. Objevil tři. Jinou hranicí se pak zabýval v animaci Je to jenom film. Vyšel z toho, že trailery jsou svébytné filmy a my jejich formu v podstatě známe. Vybral tři upoutávky na klasické horory, políčko po políčku je překreslil a trailery zase složil. Název si zvolil podle sloganu v jednom z trailerů: „Abyste zabránili mdlobám, pořád si opakujte: Je to jenom film, je to jenom film…“ To mu přišlo zajímavé: autoři nás upozorňují, že nás sice chtějí poctivě postrašit, ale že to udělají svými iluzivními prostředky.
Zvuk trailerů nechal původní, takže nás do děje vtahuje řev a pištění. Do reality nás ale vrací kreslený obraz, který s hororovým žánrem, ani se zvukem nejsme s to ztotožnit. To, co obvykle bývá souběžné, je zde mimoběžné a znepokojující.





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…