Časopis Umělec 1997/2 >> René Rohan Přehled všech čísel
René Rohan
Časopis Umělec
Ročník 1997, 2
2,50 EUR
3 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

René Rohan

Časopis Umělec 1997/2

01.02.1997

Lenka Lindaurová | nové tváře | en cs

Narozen 1973, studuje na Ostravské univerzitě na katedře výtvarné tvorby, ateliér intermediální tvorby u Petra Lysáčka.

René Rohan patří k nejmladší generaci umělců, kteří přistupují k tvorbě jako součásti svého života. Je členem skupiny Kamera skura, která zpochybňuje evidentnost vizuálního vnímání a pravidla percepce umění vůbec. Rohan svými postkonceptuálními pracemi reflektuje nejbližší okolí, otázky nejtěsnějších vztahů, ve kterých se pohybuje. Dalším širším okruhem jeho zájmu je samo umění. Ironizuje obecnou nedůvěru k umění, ale i různé pseudoteoretické problémy, kterými se zabývají jeho vykladači.
V cyklu Romantické krajiny a umělé ráje naráží Rohan na estetiku superkýče Milana Kunce a zakoupené krajinky komentuje nápisy - citáty z textu teoretičky Mileny Slavické o slavném autorovi. Jiný cyklus, který se rovněž zabývá vztahem ke kýči, představují přemalované terče: na svém těle je nesou přímo zvířata, před popravou ještě krásně zarámovaná. Vztah diváka a umění nejlépe demonstruje objekt pasti, která jako artefakt vybízí, aby se každý chytil.

Většina Rohanových instalací má sociální pozadí: dusná, uzavřená atmosféra rodinných vztahů, vězení intimních vazeb, na druhé straně propastné vzdálenosti mezi lidmi. Otevřenost Rohanových děl je dána srozumitelností konceptu i jeho přesným a citlivým zpracováním.







Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…