DIVUS PRAHA: Martina Klouzová – Niubó: Poslední sochy

Martina Klouzová – Niubó: Poslední sochy

07.11.2015 - 15.11.2015

DIVUS PERLA | en

Výběr soch z let 2005 – 2015, realizovaných nebo zamýšlených pro veřejný prostor.

Sochy z posledních deseti let jsou hodně ovlivněné mojí životní situací. Zůstala jsem na venkově sama s dítětem a věnovala se pouze synovi a práci. Lidé, se kterými jsem se nejčastěji setkávala a se kterými jsem téměř výhradně mluvila byly děti. to se odrazilo i v mých věcech. Jejich svět mi svou poetickou surovostí pomáhal transformovat moje představy.

V posledních deseti letech se věnuji převážně tvorbě soch a objektů do veřejného prostoru. Klasický galerijní prostor mne nikdy příliš nepřitahoval. V devadesátých letech jsme hodně vystavovali ve vybydlených domech a jiných opuštěných prostorech, kde jsem vytvářela instalace, určené přímo na konkrétní místo. Později mi ale začala vadit pomíjivost těchto instalací a začala jsem se věnovat klasičtějšímu pojetí objektu a sochy. Sochy z posledních deseti let jsou hodně ovlivněné mojí životní situací. Zůstala jsem na venkově sama s dítětem a věnovala se pouze synovi a práci. Lidé, se kterými jsem se nejčastěji setkávala a se kterými jsem téměř výhradně mluvila byly děti… to se odrazilo i v mých věcech. Jejich svět mi svou poetickou surovostí pomáhal transformovat moje představy. V případě sousoší Kočky pro Libereckou radnici jsem tak úzce spolupracovala se svým, tenkrát asi čtyřletým synem Brunem, že jsem pouze upravila a „trochu“ zvětšila naše společné výtvory z modelíny.

Výstava představuje výběr soch, realizovaných nebo zamýšlených pro veřejný prostor. Některé, vznikly na základě zadání, jiné na svůj prostor pro trvalé umístění ještě čekají. Jedná se prakticky o modely - originály, které jsou pak pro konkrétní prostor realizovány v trvanlivém materiálu.

07.11.2015 - 15.11.2015

Als e-mail senden Ausdrucken

Kommentar

Také jsem tak daleko dočural

Neuen Kommentar einfügen

3 krát 5
Jméno		Email

Empfohlene Artikel

Im Rausch des medialen Déjà-vu. Anmerkungen zur Bildnerischen Strategie von Oliver Pietsch

Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Was eine Droge ist und was nicht, wird gesellschaftlich immer wieder neu verhandelt, ebenso das Verhältnis zu ihr. Mit welcher Droge eine Gesellschaft umgehen kann und mit welcher nicht und wie von ihr filmisch erzählt werden kann, ob als individuelles oder kollektives Erleben oder nur als Verbrechen, demonstriert der in Berlin lebende Videokünstler…

	Meine Karriere in der Poesie oder: Wie ich gelernt habe, mir keine Sorgen zu machen und die Institution zu lieben
	Der Amerikanische Dichter wurde ins Weiße Haus eingeladet, um seine kontroverse, ausstehlerische Poesie vorzulesen. Geschniegelt und bereit, für sich selber zu handeln, gelangt er zu einer skandalösen Feststellung: dass sich keiner mehr wegen Poesie aufregt, und dass es viel besser ist, eigene Wände oder wenigstens kleinere Mauern zu bauen, statt gegen allgemeine Wänden zu stoßen.

Wenn man sich gut orientiert, findet man heraus, dass man jeden Monat und vielleicht jede Woche die Chance hat, Geld für sein Kulturprojekt zu bekommen. Erfolgreiche Antragsteller haben genug Geld, durchschnittlich so viel, dass sie Ruhe geben, und die Erfolglosen werden von der Chance in Schach gehalten. Ganz natürlich sind also Agenturen nur mit dem Ziel entstanden, diese Fonds zu beantragen…

There’s 130 kilos of fat, muscles, brain & raw power on the Serbian contemporary art scene, all molded together into a 175-cm tall, 44-year-old body. It’s owner is known by a countless number of different names, including Bamboo, Mexican, Groom, Big Pain in the Ass, but most of all he’s known as MICROBE!… Hero of the losers, fighter for the rights of the dispossessed, folk artist, entertainer…