Nar. 1977, vystudoval fotografii na vysoké škole v Gentu, v současné době je studentem pražské Filmové akademie múzických umění. Fotografie Krise de Smedta inspirované filmem a reklamou působí jako ikony 21. Století, jako obrazy z jiného světa. Mají dekadentní nádech zlomového období, vytvářejí atmosféru výlučnosti, separátnosti. Surrealistickým způsobem se v Krisových obrazech potkávají kostýmované osoby, mrtvá i živá zvířata, předměty, jídla. Každá fotografie má svůj příběh, který je záměrně demonstrován jako vykalkulovaná kompozice, efektní a lživá. Způsob aranžování uplatnil Kris i ve své poslední knize, komponované jako fotoalbum aristokratické vyžilé rodiny už těsně po smrti. Autorův humor je rovněž velmi suchý až okoralý.
Doporučené články
|
Obsah nového čísla.
|
|
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
|
|
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
|
|
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
|
|
Komentáře
Článek zatím nikdo nekomentovalVložit nový komentář