Return of the art dead

Nevděčný čtenáři, který jsi určitě jen náhodou zavadil o tento cár textu, útržek upřímnosti a nalomený osten redakční. Určitě nevíš, že editorial vymysleli již staří Egypťané. Nazýval se tak text, ve kterém si tesař hieroglyfů skrytě vyléval zlost na zadavateli dlouhých a náročných nápisů plných sebechvály a povrchnosti. Zpočátku byly tyto krátké žlučovité výlevy zanechávány na vnitřních stranách náhrobků nebo sarkofágů a zůstaly tedy po tisíciletí utajeny. Od dob kdy byl vynalezen papyr, potom papír a strany listů mohly být otáčeny, se editorial dostal i před zraky nepovolaných čtenářů. První takový editorial se zachoval na jednom z nejstarších svitků alexandrijské knihovny – bylo to Thovtovo pojednání O historii třetího podvěta a souvisejících výšin – kde písař dopsal: „Thovt to diktoval opilý. Byl jsem při tom.“ Za tento editorial byl prý písař zaživa rozdrcen mezi pomalu se otáčejícími mlýnskými kameny. Pokud je poháněl Nil, musela to být skutečně pomalá smrt.
Dnes již nám pomalá smrt nehrozí, jen rychlé selhání organismu ze špatné životosprávy, a proto jsme v editorialech čím dál kurážnější. Byli bychom tedy rádi, kdyby jej četl každý kdo si náš kompilát textů pořídí. A to přesto, že editorial byl původně jen skrytá provokace, která hřála u srdce jen jednoho hrdinu, i když věděl, že jeho odvahu nikdo nikdy neuzří.
A jelikož jsem již vyplýtval spoustu místa a úsilí na vyzdvižení časopisového podžánru, který jen díky ohavným obrázkům přitáhl tvou pozornost, říkám ti teď: pořiď si i další číslo tohoto skvělého časopisu, abys věděl, co si jeho tvůrci skutečně myslí, neb s autory některých článků toho již moc nenaděláme a budou si stále vést svou. Na tomhle místě ale, stejně jako v ostatních dobrých časopisech, se dozvíš, jak je to všechno doopravdy a kdo to zase psal opilý nebo si jen pustě vymýšlí.

01.01.2007