Časopis Umělec 1999/7 >> Malamut Přehled všech čísel
Časopis Umělec
Ročník 1999, 7
2,50 EUR
3 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Malamut

Časopis Umělec 1999/7

01.07.1999

Lenka Lindaurová | info | en cs

Pošesté a naposled se letos v listopadu objevili v ostravských ulicích performeři, aby si zaexhibovali v rámci akce Malamut, která sice do Ostravy přivedla v minulosti nejrůznější i zaharniční umělce, s uhelným městem však bohužel výrazněji nepohnula. A tak se na náměstí objevil hrobeček Josepha Malamuta a nastalo loučení.
Malamut odstartoval zpěvem vlastních písní Petr Nikl. Kamera Skura vystoupila s Mobilním kvartetem a zaimprovizovala s melodiemi svých telefonků. Pánské pěvecké sdružení Krása parodovalo lidové písně nebo zpívalo úplné nesmysly. Petr Lysáček, který využívá uměleckých akcí k ukojení svých neřestí, si dal Kuřáckou pauzu a složitě kouřil a vydával zvuky. Mario Chromý kromě sóla s nehrající kytarou intervenoval do obrazovek televizí prodejny Sony v centru města. Právě on zakopal také malamuta. Studenti Petra Čiklová, Jiří Martuška a Petr Pavlán demonstrovali ve vysokozdvižných plošinách setkání kosmické lodi Apollo a Mir a přátelskou výměnu kosmonauta. Pod nimi na zemi vznikaly barvou malované letové dráhy podle pohybu těles v kosmu.
Pavel Ryška zařídil bezdomovcům na náměstí skromný byteček a bydlel tam s nimi. Tomáš Vaněk zprostředkoval spreyem a pomocí šablony rychlé propojení na hromadné zvonky i těm, kteří o to moc nestáli, jako firmě Eurotel, policii a Magistrátu. Přímo v budově Magistrátu demonstroval proti jeho zatuchlosti Jiří Surůvka a jeho statisté. Společně obsadili všechny kabiny permanentního výtahu a akcí Pater noster, oroduj za nás donutili úředníky chodit hodinu pěšky do čtvrtého patra a číst letáky typu Kultura města jsme i my, Otcové města – krkavčí matky ad. Pouliční divadlo Život Fanta Zije a Skrytá tvůrčí jednotka K´d zahráli představení na téma město. Petr Lysáček vztyčil nad opuštěnou Květinovou síní na náměstí květinu z odpadního potrubí a večer obcházel s košíkem s květinami z izolačního materiálu a lepicí pásky nejdražší restaurace. Na závěr zahrál v hospodě Černý pavouk brněnský Almanach vítrholc představení Christmastour.
Když si Ostrava Malamut nezaslouží, ať ho příští rok má Praha. To plánuje i její poslední organizátor René Rohan.





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…