Časopis Umělec 1998/8 >> Veronika Drahotová Přehled všech čísel
Veronika Drahotová
Časopis Umělec
Ročník 1998, 8
2,50 EUR
3 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Veronika Drahotová

Časopis Umělec 1998/8

01.08.1998

Lenka Lindaurová | nové tváře | en cs

nar. 1975, studuje na Akademii výtvarných umění v Praze, začínala u profesora Jiřího Sopka, pak byla v ateliéru u Zdeňka Berana a nyní je u Jiřího Davida

Obrazy Veroniky Drahotové jsou vizuální metaforou dvou archetypálních pojmů: dobro a zlo. Ačkoliv to zní trochu hrůzostrašně, vystihuje to fakt, že autorka tuto životní dualitu zkrátka řeší. Otázka stará jako lidstvo samo se sice dnes rozmělnila v řídkou kaši okořeněnou banalitou a cynismem, nepřestává tím ale existovat. Médium malby, které žačka bytostných malířů nejčastěji využívá, jí možnost, jak své „opravdové“ pocity sdělit, nijak neusnadňuje. Obrazy pracují většinou s jednou realistickou až naturalistickou rovinou, která je zlehčována abstrahovanou vrstvou nebo nějakou srozumitelnou symbolikou. Její figurální cykly jsou sociologickou sondou, kterou provádí autorka syrovou formou: realisticky malované postavy se divákovi dívají do očí a jejich výraz není rozhodně nicneříkající. Veronika Drahotová se nevyhýbá křiklavým cirkusovým barvám, a tudíž ani kýčovité symbolice, která se tak skvěle hodí pro závažná sdělení (srdce I love you z folie vyplněné obarveným hydrogelem s flitry). Nejobecněji a nejvýstižněji se jí podařilo formulovat existenciální výpověď pomocí nevinné symboliky hraček (medvídci na sametu, objekt ďáblíka), nebo působivým pohledem do zrcátkových očí lebky. Autorka se snaží přímočaře a lapidárně prosadit jasný koncept své tvorby, který je zatím ve fázi pokusů a omylů, ale je věrohodný.

(lin)





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…