Časopis Umělec 2006/1 >> Černé prádlo Přehled všech čísel
Černé prádlo
Časopis Umělec
Ročník 2006, 1
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Černé prádlo

Časopis Umělec 2006/1

01.01.2006

Tamara Moyses | Blízký východ | en cs

Izraelská média se pravidelně vymlouvají, že na jednu malou zemi se v Izraeli děje příliš mnoho politických událostí najednou. Otázka, zda existuje nějaká cenzura, je určitě polemická, ale obecně se dá říct, že většinu médií v Izraeli ovlivňuje stávající politická situace, momentálně tedy pravicová vláda. A přestože se oficiálně tvrdí, že se žádná cenzura neuplatňuje a všechno je publikovatelné, opozici se soustavně zmenšuje šance, že se dostane do styku s veřejností. Stavbou zdi, vybudováním check points (kontrolních stanovišť) a manipulacemi médií se postupně uzavřela také cesta k objektivním informacím o izraelsko-palestinském konfliktu.

V létě roku 2003 jsem se dozvěděla o mírové konferenci pořádané levicovými organizacemi a představiteli palestinského státu. Konala se v hotelu Jaffa v Ramaláhu. Mezi zúčastněnými byli Hanan Ashrawi a Jásir Arafat. Během jejího konání prošly asi dvě stovky Izraelců jedním z nejvíce střežených check pointů zvaným Kalandia. Média o tom odmítla uveřejnit jakékoliv informace včetně nabízeného videomateriálu s vysvětlením, že na tak malý stát jako Izrael je to na jeden den příliš mnoho politických událostí. O tomto historickém setkání se již nikdo nikdy nedozvěděl.
Když jsem druhý den na Akademii umění Bezalel promítala mnou pořízený materiál, nikdo si nedokázal představit, jak jsem se jako občan izraelského státu mohla dostat do Mukkati, sídla Jásira Arafata, a to v době, kdy bylo ostřelováno. Já jsem si zase uvědomila, co doslova znamená slangový výraz používaný aktivisty I TEN BYL U ARAFATA.
Samozřejmě že v den, kdy v Izraeli dojde k bombovému útoku, není politicky korektní vyprávět o osadnících týrajících své palestinské sousedy a o každodenních konfliktech, které prohlubují vzájemnou nenávist. A už vůbec nezbývá místo pro skupiny lidí, kteří se snaží tyto problémy reflektovat a hledat řešení.

Tenká hranice mezi uměním
a aktivismem

Na počátku druhé intifády, boje za svobodnou Palestinu, v roce 2000 zanikly všechny palestinsko-izraelské politické organizace. Novým fenoménem se však stala činnost mírové pro-palestinské izraelské organizace Kvisa Shchora, Black Loundry, česky Černé prádlo.
Kvisa Shchora je radikální politická skupina izraelských mírových aktivistů. Založili ji homosexuálové, lesbičky a feministky, kteří se dříve mohli angažovat pouze v tom případě, že svou sexuální orientaci skrývali. Členové organizace většinou pocházejí z uměleckého nebo novinářského prostředí.
Velká většina jimi organizovaných politických a sociálních aktivit by se dala přirovnat ke konceptuálnímu umění nebo veřejným performancím. Oni sami však vnímají své projevy jako ryze politické. Staví je na principech zákonného obcházení státem daných pravidel a na komunikaci s médii. Cílem je vzbudit co největší pozornost a dostat se do veřejného povědomí. Při každém zásahu tedy důkladně zvažují jak akci samotnou, tak i následnou mediální odezvu. Zároveň jsou ve stálém kontaktu s právním poradcem, aby byli schopní pohotově reagovat přímo na místě.


Black Laundry
– akce Ministerstvo vnitra 2004

Hlavní cílem akce Black Laundry před sídlem ministerstva vnitra bylo poukázat na odlišnou aktivitu jeho dvou poboček v Jeruzalémě. Do té doby téměř nikdo nevěděl, že ministerstvo vnitra má v Jeruzalémě dvě pobočky, jednu v západním Jeruzalémě pro Izraelce čistě židovské národnosti, druhou ve východní části města pro Izraelce arabské národnosti. Kvalita poskytovaných služeb je přitom nesrovnatelná. Východní pobočka má zhruba dvacetinásobné čekací lhůty pro vyřízení veřejné agendy, obchoduje se s nimi. Lidé zde dokonce přespávají, aby se udrželi v pořadí.
Samotná performance: Organizátoři akce byli oblečeni v červených trikách a rozdávali procházejícím letáky. Na titulní straně letáků stály slogany reagující na nejčastější politicko-ekonomické problémy Izraele a vyzývající občany k vyjádření solidarity. „Máš plné zuby nezaměstnanosti? Postav se do řady. Leze ti na nervy bezpečnostní systém Izraele? Postav se do řady.“ Po odeznění prvních emocí jste mohli na druhé straně letáku číst vysvětlení, že příčina vašich problémů tkví ve vašem nezájmu o arabské obyvatele Izraele, kteří jsou na tom daleko hůř než vy. Přestane-li být těžko jim, bude lépe i vám.
Druhá strana letáku vyvolala v řadách náhodných kolemjdoucích vášnivou diskuzi. Tím se smysl akce naplnil. Jejím účelem totiž bylo především informovat o neinformovanosti.
Zároveň se jednalo o jedinou „nenásilnou“ akci skupiny a jedinou, která byla mediálně úspěšná. Výsledkem byl krátký televizní šot ve večerním zpravodajství poukazující na nelidské podmínky ve východní pobočce ministerstva.

Black Laundry – Akce Check Point 2004
Další z akcí Black Laundry je v rámci jejich aktivistické činnosti výjimečná svou délkou - trvala celé tři čtvrtě hodiny. Většina podobných událostí proběhne v pěti minutách a pak je potlačena místními bezpečnostními složkami. A to hlavně jedná-li se o problematiku, na niž stát nechce upozorňovat.
I tentokrát šlo o to poukázat na problém, se kterým většina izraelských obyvatel nepřijde do kontaktu. O existenci check pointů se v médiích referuje výhradně v pozitivním duchu, a proto si málokdo dokáže představit každodenní stres řadového občana z okupovaného území procházejícího tímto zařízením. Na povolení vyzvednout děti ze školy nebo navštívit příbuzného v nemocnici zde může čekat i několik hodin.
Cílem aktivistů z Black Laundry bylo přenést tuto atmosféru na jednu z nej-rušnějších křižovatek Tel-Avivu. Sto padesát účastníků nepřetržitě přecházelo přes přechod, dokud úplně neochromili dopravní provoz. Policie nebyla schopna okamžitě zasáhnout, protože aktivisté se promíchali s řadovými občany spěchajícími do práce a nebylo možné je eliminovat. Přesto po čtyřiceti pěti minutách akci násilně ukončila, aktéry pozatýkala a obvinila z útoku proti veřejnému činiteli.
Ačkoliv prostředky, které tato organizace používá, jsou vesměs totožné s postupy performance a dalších uměleckých akcí, výsledkem je téměř ve všech případech veřejná diskuze ne o vlastní akci, ale o dané politické problematice. Black Laundry nevidí média jako prostředek vlastní propagace, ale jako prostor pro vyjádření společného politického názoru. Vystupuje anonymně.

Jazyk performance a konceptuálního umění jako zbraň řadového občana
Případy izraelských žen Viki Knafo a Tali Fahima mě nutí položit si otázku: Jak je možné, že tyto ženy jako řadové občanky státu bez privilegovaného přístupu k médiím dokázaly vyvolat intenzivní mediální válku? V obou případech spolupracovaly s médii tak, jak to dělají umělci. V obou případech měly připravený koncept, kterého se držely až do konce.

Případ Viki Knafo
Viki Knafo, čtyřiačtyřicetiletá matka dvou dětí pochází z malého města Mitzpe Ramon, jež se nalézá v ekonomicky problematické oblasti Izraele. Viky dokázala téměř čtrnáct měsíců plnit stránky izraelských novin a téměř přivést stát k ekonomické reformě. Tehdejší ministr financí Benjamin Netanjahu, představitel pravicové strany Likud, měl kvůli ní doslova noční můry.
O co šlo: Během vlády strany Likud v roce 2003 se začalo se stavbou zdi mezi Palestinou a Izraelem, která si u mnohých Izraelců vysloužila hanlivé přízvisko „berlínská“. Náklady na stavbu a zajištění její ostrahy jen prohloubily ekonomickou krizi země a promítly se rovněž do míry nezaměstnanosti. Vláda začala šetřit a rozhodla se, že matkám zkrátí přídavky na děti. To nejcitelněji postihlo nejchudší oblasti země. A drasticky se to dotklo i Viki Knafo a jejích dětí.
Viki se proto sebrala a s izraelskou vlajkou v rukách z Mitzpe Ramon pochodovala dvě stě kilometrů až k vile ministra financí Benjamina Netanjahua v Jeruzalémě. Během několikatýdenního pochodu se k ní připojily stovky dalších žen. Ministr se lekl a v médiích uveřejnil zprávu, že bude s Viki jednat. Byl přesvědčený, že veřejnost na Viki i na jeho zprávu brzy zapomene.
Viki však v organizování protestních akcií pokračovala celý rok 2004 a na svou stranu přitahovala stále víc a víc lidí. Sympatizanty nacházela ve všech částech země. Kampaň získala publicitu a ministrova popularita začala prudce klesat.
Po protestním pochodu před izraelským parlamentem vzniklo v jeho sousedství stanové městečko. Existovalo celý rok a jeho obyvateli byly zejména ženy.
Tím ovšem akce neskončily. Zanedlouho Viky a její přívrženkyně vtrhly do supermarketu, nabraly si plné košíky jídla a bez placení odešly. Její příklad následovaly i ženy v dalších městech.
Díky předcházející publicitě i novinářům ze všech významných médií přizvaným přímo na místo „rabování“ nebyla policie ani ochranná služba supermarketu schopná zasáhnout. V médiích se následně rozpoutala diskuze o úhradě škod, v níž převládl názor, že by škodu měl kompenzovat stát z vlastních zdrojů.
Navzdory rozsahu protestů, široké medializaci a jednáním vlády i parlamentu nenastaly za čtrnáct měsíců žádné změny. Unavená a zklamaná Viki Knafo ohlásila poslední akci. Zveřejnila video se svým nahým nedokonalým tělem. Kamera na něm postupně nacházela nápisy. Na prsou větu „Vysáli jste mě“, na zadku „Vláda mě znásilnila“ a na břiše „Tady se zrodila revoluce“.
Zmatená izraelské média o nahrávce psala jako o něčem, co připomíná performance či video art. K řešení skutečných problémů ale nedošlo. Jediným výsledkem bylo, že se Benjamin Netanjahu vzdal svého ministerského mandátu. V následujících volbách sice chtěl opět kandidovat, ale jeho strana s ohledem na jeho špatnou pověst kandidaturu nepřijala.

Případ Tali Fahimy
Tali Fahima je Izraelitka, která veřejně ohlásila svůj záměr posloužit jako lidský štít na ochranu Zaharyho Zveydyho, obviněného z organizace bombového útoku na jednu z poboček politické strany Likud v Beit Shean v roce 2002. Aby znemožnila izraelské armádě jeho fyzickou likvidaci, provázela ho až do chvíle, kdy Izrael uzavřel s palestinskou samosprávou a jejím premiérem Abu Mazenem dohodu o vymazání Zveydyho jména ze seznamu osob hledaných tajnou službou Mosad. Dodnes zůstává nejasné, jestli je Zahary Zveydy skutečným teroristou nebo byl obviněn neprávem. Co je ovšem důležitější, Tali Fahima svým činem poukázala na porušování lidských práv izraelskou armádou a tajnou službou. V současnosti je vězněná a vyšetřovaná za pomoc nepříteli, předávání informace cizímu agentovi a za pomoc teroristické organizaci. Obviněná je za období, které strávila v městě Jenin jako průvodkyně Zaharyho Zveydyho.
http://www.freetalifahima.org

Političtí umělci v Izraeli spolupracují s aktivisty
Politický umělec žijící ve vojenském státu musí být propojený s aktivisty a mírovými organizacemi, jinak se nedostane k čerstvým informacím a necenzurovanému materiálu.
Internetový časopis www.maarav.org.il je propojením obou těchto složek. Informuje o festivalech nových médií, elektronické hudbě, politických výstavách i o politických akcích. Najdeme v něm linky na etablované umělecké instituce i různé mírové organizace.
V izraelském omezovaném mediálním prostředí se náhradními kanály šířícími inrformace stávají rovněž elektronická hudba a VJ-ing. Hudebníci a video-umělci organizují jednou týdně techno-parties v různých alternativních prostorech. Promítají na nich nejčerstvější, necenzurované videozáznamy. Je to zvláštní pohled. Tel-avivské děti na extázi hopsající při závěrech z okupovaných území – střílejícím izraelském vojákovi, tancích a buldozerech ničících palestinské domy. Mnohé ze záznamů jsou nafilmované Palestinci, kterým videotechnologii vložili do rukou izraelští umělci a aktivisté. Tento fenomén je srovnatelný s vlnou protestů, která se zdvihla po zásahu české policie na CzechTechu v roce 2005. Také tehdy se video stalo politickým nástrojem.
Izraelská umělecko-aktivistická scéna představuje exemplární příklad nejasné hranice mezi uměním a politickým protestem v represivním politickém systému. Mnohé z akcí využívají jazyk současného umění a nechybí jim ani jeho polemická hodnota. Média jako video už nejsou výlučným nástrojem centralizované masové komunikace a vstupují do dialogických vztahů ve společnosti.

Linky:
http://www.no-org.net/about.php
http://www.artfocus.co.il/index.html
http://www.demokino.net/
http://minerva.tau.ac.il
http://www.freetalifahima.org
http://www.indymedia.org
http://www.btselem.org
http://www.maayanmagazine.com/
http://www.kibush.co.il
http://artistindex.co.il
http://www.maarav.org.il
http://israblog.nana.co.il
http://www.digitalartlab.org.il






Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
tisk na banerovou folii, 250 x 139 cm, 2011 / ze série deseti číslovaných exemlářů signovaných autorem
Více informací...
799,20 EUR
849 USD
2005, 35.5 x 28 cm (3 Pages), Pen & Ink Drawing
Více informací...
780 EUR
829 USD
Autorka a šéfredaktorka magazínu Bříza přichází s novým originálním erotickým projektem. I když vás to slečny možná ještě...
Více informací...
10 EUR
11 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.