DIVUS PRAHA: DOMÁCÍ NÁRODOVECTVÍ | xenofostava
DOMÁCÍ NÁRODOVECTVÍ | xenofostava

DOMÁCÍ NÁRODOVECTVÍ | xenofostava

21.02.2014 18:00 - 15.03.2014

Divus | action | en cs

(...) hypnotický mechanismus nacionalismu, jenž vstupuje do našeho všedního dne. (Edit András)

vystavující a účinkující: Tibor Horváth, Mara Oláh, Csaba Nemes (Hungary), Özgür Demirci (Turecko), Oskar Dawicki, Karol Radziszewski, Agnieszka Kurant, Cecylia Malik (Polsko), András Cséfalvay, Martin Piaček, Tomáš Rafa, Jaroslav Varga, Martina Slováková, Jonathan Ravasz, Ilona Németh, József R. Juhász (Slovensko), Barbara Lublich, Ulu Braun (Německo), Daya Cahen (Nizozemsko) a MCFSAE (z Česka Ivan Mečl, Lenka Klodová, Jan Turner, Filip Turek, Martin Zet, Šárka Mikesková, Jiří Surůvka, Ivan Vosecký, S.d.Ch. a ze Srbska Uros Djuric)

V Evropě žijeme období velkýho kriticismu. Je špatně a tak je šecko špatně. Prej bejvávalo dobře. Že bude líp si myslej jen v Rusku, Číně a trochu v Americe. Vynechám těch pár zemí kde je údajně dobře. Ty tři velké země stačej páč když tam bude zase někdy dobře zlepší se to prej i jinde.

Do té doby buďme ale kritičtí. Zbytek světa trpí beznadějnou skepsí. Naděje totiž není postmoderní společnosti a jejímu myšlení vlastní. Postmoderní svět bez velkých nadějí naplno začal teprve nedávno. Nikoli už jeho proklamacemi. Postmoderní čas začíná dobou ekonomickou. Aplikací výkonnostních ukazatelů na všechno pro výkonnost samu. Výkonnost nemá jiný cíl – ani ideologii, ani blahobyt a ani impérium. Měří cifrou elektronického zůstatku na účtu. Keš je pro špínu. Očista. Očisti se a uteč od špíny.

Nemáte-li dobrou korpopráci nebo velkou úspěšnou firmu tak se světem v takové době nic neuděláte. A přece je potřeba nějak zabít čas. Zabít špatný čas. Je doba vhodná na vymýcení zbytků mýtů a předsudků minulých generací. Teď tedy o zbytcích nacionalismu a příště bychom rádi vymýtili církve a stále udržované pověsti o bozích milujících člověka a dohlížejících na svět. Bohy, kteří člověka nenávidí a na ubohé výsledky stvoření kašlou, jsme ochotni tolerovat. Nemusíme se o ně totiž starat.

Proč vlastně oddělovat útlak ze strany náboženství a národa? Obojí je postaveno na pochybných hodnotách, vykonstruované historii a neexistujících či idealizovaných postavách. Základní idea je jedna: ti druzí jsou hloupější, ošklivější, prostě nemají žádnou cenu pro velký koncept. Velký koncept zbožštění národa. No aspoň ten už máme v Evropě za sebou. Co strašného se musí stát Americe, Číně a Rusku aby už je to provždy přešlo ani nechci předjímat.

V Evropě přežil nacionalismus většinou jako vlastní karikatura především mezi lumpenkonzumeristickou třídou.[1] Ekonomicky téměř neproduktivní.[2] Schopná efektivně produkovat nenávist. Proč chudý člověk žijící vyvržen v opovržení těch co měli větší štěstí[3]  neprodukuje lásku se neví. Ekonomická střední třída a vzdělaná chudina nechce být ve věci národa trapná a tak se mu nevěnuje. Ekonomická elita se bankovně převedla do Singapuru a její názor se nepodařilo získat. A tak by to mělo zůstat, abychom se tomu mohli jen smát.

Dokud nenapíšeme demytizované učebnice dějin, tak se nacionalismus, jinak řečené národovectví a ani to domácí, vymýtit nedá. Aleš Čermák nedávno vydal knihu, kde vedle sebe postavil kapitoly o druhé světové válce z učebnic středních škol evropských zemí. Jaká v Evropě stále trvá rozdílnost ve výkladu i moderních dějin je překvapující.

Často jsou pochybné zdroje hrdosti - vymyšlené dějiny, hrdinové a jejich skutky – vytvářeny otci vlastí, aby vznikly vlasti[4], vůdci národů, aby bylo možné pohltit nebo zlikvidovat jiné národy[5] a aby nebyly samy pohlceny a zlikvidovány[6]. Všichni tito otcové a vůdcové pak po dosažení cílů zapomínají demytizovat smysl národní existence a zpočátku teatrální výmysly se později obrátí proti nim i jejich následovníkům v hororovém provedení. A ani my dlouho po jejich smrti nedbáme. Ponecháváme učebnice plné hloupých příběhů o hrdinstvích, která byla již dávno historiky prohlášena za zákeřnosti, pokud se vůbec stala, a o hrdinech, kteří jsou z jiných stran nahlíženi jako zbabělí vrazi, pokud vůbec existovali. A tak i pitomec, co proleze střední školu jako Daniel Landa, může strašit s mystickým národovectvím opřeným o příběh party dezertérů chrnících v hoře, nedovzdělaná levice bude mít ráda husity, přestože to byl středověký taliban, senilní prezidenti budou chřestit kostmi a bižuterií zbytkem Evropy opovrhovaných králů. To raději pryč s dějinami. Jsou s nimi jen problémy a ponaučení si z nich nikdo nebere. Nepřekvapivě více lidí by zakázalo sexuální výchovu, nauku o tom, co máme, než dějepis, který je o tom, na čem se ani neshodneme, jak to bylo.

Naštěstí je to ale všechno dost humorné. Humor nemají národovci rádi a nikdy pro něj neměli smysl. Humor je největší zbraní člověka současnosti, který musí umět kdykoli vidět i svůj čin ironicky. Jakmile se začnete brát vážně, je s vámi konec. Váš život tím končí. Zabijte se, protože pak už to nebude stát za to. Stejně se utrápíte k smrti z poznání že nejste hrdinové. Národ vás nepotřebuje a idea národa musí později úplně shnít jako každá i dobře opečovávaná mrtvola.

Že nenabízíme pomocnou ruku těm potřebným, kdo chtějí národoveckou platformu opustit, je také velká chyba. Mnozí z nich mají jen tradiční tmavé oblečení a pseudouniformy, ve kterých je současná společnost nemůže přijmout a zůstávají tak chyceni v pasti falanga-fashion. Nabízejme těmto nešťastníkům  na potkání slušné pestré oblečení bez ohledu na to, jestli je to ten pravý, odcházející odpadlík. Trochu odvahy do té kampaně! Trapnost je svoboda!

A až bude dobře tak se na to zas můžem vykašlat. Daj lajláma ať už je to brzy!


[1] V Maďarsku a na Slovensku teď trochu zlobí i konstitučně ale snad je to jen dočasná taškařice. Po vstupu zemí bývalé Jugoslávie to bude ještě divočejší a to si pak opravdu sníme co jsme si všichni aktivní podporou přerozdělení Balkánu navařili.

[2] Slovo neproduktivní používají evropští ekonomové pro tuto třídu když ji chtějí ponížit a poukázat na její výkonnost. Ekonomickou sílu nenávisti již v Evropě nelze využívat a proto ji neměříme. Například v Africe je taková síla velmi dobře zužitkovatelná k iniciaci válek, které jsou ekonomicky velmi výkonné. Bohaté národy světa nechtějí chudým oblastem Afriky efektivně pomáhat, protože by spokojené obyvatelstvo nechtělo bojovat. Nikdo by nechtěl kupovat zbraně, nedala by se účtovat obnova válkou zničeného a nebylo by možné získat suroviny rozvrácených zemí za pakatel. Jakoby nechtěné udržování části světa ve sračkách je geniální postkoloniální koncepce.

[3] Ano. V poslední době jde opravdu o štěstí. Vlastní prací už to skoro vůbec nejde.

[4] Masaryk a Štefánik. Myslitelé, dobrodruzi a dobrodějové. Na vrcholu úspěchu typická záliba v holínkách a uniformách. ČT a SK o nich v koprodukci připravuje loutkový večerníček.

[5] Hitler, Horthy a Mussolini. Typičtí kazisvěti oblékající uniformy od dětství. Hrdinové mnoha filmových i beletristických děl. Hitler a jeho svastika je umělecky a mediálně všude a zůstane s námi navždy. Přesně tak jak si to přál. Kdyby nezemřel zbohatnul by na autorských právech. Indové a Pakistánci Hitlera milují – zeptejte se Mefhooze.

[6] Pilsudski. Kontroverzní i nudný jako Polsko samo. V oblékání platí poznámka č. 4.

Více informací o PROJEKTU PRIVÁTNÍHO NACIONALISMU
Zahajovací kabaret od MCFSAE

Připravili: Approach Art Association, Pécs (HU), Divus, Praha (CZ), Kassák Centre, Nové Zámky (SK), Zsolnay Culture Quarter, Pécs (H), OSTRALE, Drážďany (D) SPACE, Bratislava (SK), ApartmanProjekt, Istanbul (TR) a Bunkier Sztuki (PL)

Newspaper in PDF

Noviny ve formátu PDF

EU
Podpořeno programem Culture EU.





21.02.2014 18:00 - 15.03.2014

Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Nenápadná hromádka PKF (Podivný kudrnatý fal) v sobě ukrývá vizionářství moderní lékařské vědy, perversi barokního fantasy a...
Více informací...
21,60 EUR
23 USD
Třetí číslo umělecké revue Divus. Toto velkoformátové tištěné médium v sobě spojuje alternativu, exkluzivitu, umění i okrajovou...
Více informací...
12 EUR
13 USD
První číslo umělecké revue Divus. Toto velkoformátové tištěné médium v sobě spojuje alternativu, exkluzivitu, umění i okrajovou...
Více informací...
19,72 EUR
21 USD
Po České a Umělecké trilogii završuje nakladatelství Divus edici dramatických opusů S.d.Ch. vydáním Lidské trilogie. Opulentně...
Více informací...
13 EUR
14 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.