ETA

„Google koupil písmeno ‚E‘! Nejlukrativnější obchod s abecedou uzavřen,“ oznámily novinové titulky. Zpráva na optimisticky žlutém pozadí se objevila hned na vrchu titulní strany Wall Street Journal obklopena nejrůznějšími ekonomickými a finančními indexy s jejich tajuplným jazykem čísel a symbolů. Deník probíral výhody privatizace abecedy, které dokládal přesvědčivým příkladem Chile a Slovenska, dvou průkopnických zemí se svou vlastní alfabetickou privatizací. Navzdory skutečnosti, že novou teorii vypracovali dva laureáti Nobelovy ceny za ekonomii z Chicagské univerzity, americký Kongres a prezident byli stále na vážkách a čekali na více důkazů z domova i ze zahraničí. Jakmile však pověřená výzkumná organizace Reason Foundation předložila dlouho očekávanou analýzu, podle které by privatizace abecedy mohla povzbudit skomírající ekonomii, a snad nás dokonce uvést do nové éry obchodních vztahů, dostala od státní správy zelenou. Vzápětí se americký Úřad pro patenty a ochranné známky (PTO) rozhodl vyřídit naléhavou žádost, kterou podal Xerox. Společnost už se nějaký čas netajila s tím, že má v úmyslu nechat si patentovat znaménko násobení „X“, o kterém prohlásila, že má zásadní význam pro její reprografickou techniku. Xerox v mediální kampani tvrdil, že ani ve svém logu nepoužil „X“ — čtyřiadvacáté písmeno anglické abecedy (jak si všichni mysleli) — ale „X“ jako znaménko násobení. Korporace zaštítěná skupinou renomovaných gramatiků z nejprestižnějších amerických univerzit (Ivy League) a PR firmou se sídlem v New Yorku dala jasně na srozuměnou, že vlastnická práva na tento symbol jsou pro ni stejně důležitá, jako jsou tonery pro jejich kopírky: „...symbol je nejen alfou a omegou Xeroxu (je to první a poslední písmeno našeho loga), ale i samotným symbolem obchodního úspěchu a přežití společnosti.“ PTO požadovanou ochranu patentu poskytl a jakmile Xerox svým zákazníkům předložil nové obchodní podmínky, noví uživatelé zjistili, že jim účtuje „servisní poplatek“ za „X“, aniž by byl vyjasnil, jak matematické znaménko a písmeno [iks] rozlišit. Nový zákon překročil realitu matematických symbolů a zasáhl samotné posvátné základy — abecedu. Precedens byl na světě.

Když následující den akcie Xeroxu vzrostly o neuvěřitelných 11,57 %, což v polovině burzovního dne způsobilo zvýšení Dow Jonesova indexu o 0,31 %, ostatní společnosti z předních pozic žebříčku časopisu Forbes neváhaly a rychle skoupily zbývajících 25 písmen. Zatímco šéfa Xeroxu přetřásaly ve zprávách slovy: „průkopník… prolomil ledy… prošlapal stezku,“ představitelé ostatních společností si začínali připravovat půdu. Vedení Applu zveřejnilo svůj úmysl koupit malé „i“. Vypadalo to, že na rozdíl od Xeroxu, který se obával o název firmy, se Apple soustředil zejména na ochranu produktů. Nasadil tisíce PR agentů, kteří unisono promlouvali o tom, že společnost musí chránit svou oblíbenou řadu i-produktů (iPod, iPhone, iBook, iTunes, iMac, iWeb) před „zloději“ a „teroristy“, kteří v Mexiku vyrábí levné čínské napodobeniny. Podobně jako Xerox prohlásili, že série i-produktů nebyla inspirovaná ani tolik anglickým písmenem „i“, jako spíše řeckým symbolem „ι“ (ióta), jehož význam „velmi malé množství“ byl přenesen do úspěšného marketingu řady minimalistické a kompaktní důmyslné elektroniky. Na důkaz toho, že i-produkty jsou v ohrožení, vytáhli gramatikové a právníci Applu na světlo ze slovníku stará anglická slova, jako například i-athel, i-be, i-beddle, i-beot, i-bere, i-bid, i-boronesse, i-bringe a v power-pointové prezentaci demonstrovali, že většina z uvedených slov nese na místě své „popravy“, v Oxfordském slovníku anglického jazyka, znaménko †. Tým Applu celou záležitost uzavřel slovy: „Pokud by tato slova měla během temných staletí vlastníka, který by k nim přistupoval jako k cennému kapitálu a nenechal je bezcílně se potulovat ve sféře společné všem, používali bychom je dodnes.“ Na základě tohoto neprůstřelného tvrzení prohlásil výkonný ředitel Applu Steve Jobs za intelektuální dědictví Applu jakékoli existující slovo spojené pomlčkou s malým „i“, takže například Rusové už nemohou bez zvláštních povolení, o kterých bude řeč později, napříště napsat nebo říci i-matrjoška (a to i kdyby slovo napsali v cyrilici: „i-матрёшка“). Jakmile nabrala kampaň Applu spojená s privatizací malého „i“ na obrátkách, začal narůstat i apetit hlavních akcionářů. Dalším krokem bylo Jobsovo prohlášení, které veřejnosti přetlumočili PR agenti: „…v dnešní době, kdy ve většině případů uživatel jazyk užívá prostřednictvím našeho revolučního operačního systému (Mac OS LX „Lynx“), jenž je základem většiny komunikačních technologií na trhu, měli bychom mít odvahu připustit, že celá abeceda je majetkem Applu.“ Vzhledem k tomu, že Apple před více než dvěma dekádami pohltil Microsoft a stal se jediným poskytovatelem softwaru na trhu, něco pravdy na tomto tvrzení bylo. Apple bojoval tvrdě — lobboval napravo nalevo, aby dosáhl konečného verdiktu, na základě něhož by mu připadlo všech pětadvacet zbývajících písmen (vyjma „X“). Nejvyšší e-soud jeho argumentace ale bohužel nepřesvědčila. Bohužel říkám proto, že by bylo jednodušší platit na konci každého měsíce fakturu jednu namísto šestadvaceti.

Zatímco Apple získal malé „i“, Eli Lilly & Co, společnost veřejnosti známá díky svému nejúspěšnějšímu produktu fluoxetinu (Prozacu), koupila velké „I“. Legendární kapsli dnes už nahradily mnohem účinnější farmaceutické aparáty, které jsou schopné zvýšit hladinu serotoninu v mozku na nebývalou, ba přílišnou míru. To, co bylo v temném dávnověku známo jako pocity, utrpení a soucit a co bylo považováno za základ lidství, je dnes záležitostí hladiny a množství serotoninu, noradrenalinu a dopaminu. Vraťme se ale k jádru věci. Logika argumentace firmy Lilly byla jednoduchá: „Skutečnost, že produkt naší společnosti pomohl milionům klientů na celém světě překonat maniodepresivní odzicení a obnovit vztah k vlastnímu já, opravňuje Lilly k odvážnému kroku nechat si patentovat velké ‚I‘, jež se většinou používá jako anglické zájmeno první osoby jednotného čísla.“ Společnost ujistila akcionáře, vládu a ty ze spotřebitelů, kteří ještě syndromem snížené pozornosti (ADD) stiženi nebyli, že zisky z používání písmena „I“ použije na vývoj nových a účinnějších neurotransmiterů se stimulačním účinkem. Nějakou dobu kolovala fáma, že by se Apple a Lilly měly spojit, ale osobně si nemyslím, že k tomu dojde, přinejmenším v nejbližší době ne. Jak se „X“ spolu s „I“ vytratily z veřejného prostoru, bronzovými dveřmi budovy Úřadu pro patenty a ochranné známky se začali z pověření ostatních společností trousit právníci zaměření na autorské právo. Ti nejbystřejší si uvědomili, že výnosy plynoucí z vlastnictví znaku nezávisí ani tolik na tom, jestli je písmeno součástí jejich firemního loga nebo produktu, ale spíše na vlastní hodnotě písmena. Podle tvrzení gramatiků, které si společnosti vzali k ruce, závisí na faktické a materiální „podstatě“ písmena jako takového. Došlo jim, že v každém jazyce budou vždy nějaká slova, tím pádem se některá písmena budou objevovat častěji než ta ostatní a účtovat zákazníkovi za „T“ nebo za „Q“ není jedna a ta samá věc. Následovalo období velkých bitev, během něhož nešlo o argumenty, ale o množství peněz, které byly firmy ochotné za požadovaný znak zaplatit. Jak už jsem zmínil, Google koupil „E“ (nejžádanější a nejdražší písmeno) a přeplatil přitom eBay, který na oplátku zaplatil vyšší cenu za „A“ než Citygroup. Společnost Monsanto souhlasila s tím, že se o „N“ podělí s BBC. Nepamatuji si už přesně, proč měly obě společnosti zájem právě o toto písmeno, ale jsem si jist, že to mělo co do činění se slovem „Nature“ a jeho různými gramatickými formami. A tak dále a tak podobně… po dvou letech, na konci celého procesu, se po celá staletí ustálené ABC přeměnilo na ETA — pořadí abecedy se přeřadilo podle ceny písmen.

Každé písmeno z nové ETA abecedy mělo být následováno symbolem ®, který odkazoval na skutečnost, že písmeno bylo zaregistrováno u státního úřadu pro ochranu značky. V konečné fázi privatizace písmen zavedl Wall Street Journal nový ekonomický index — ETA 26 Graphematic. Nový finanční ukazatel sledoval nabídku a poptávku jednotlivých písmen a demonstroval veřejnosti tržní potenciál angličtiny v přesvědčivých desetinných číslech. Například dnešní ETA Index pro „E“ byl 0,1304, pro „T“ 0,1045 a pro „A“ 0,0856. Rozumím-li tomu správně, zmíněná čísla uvádí cenu, kterou je za luxus psát (nebo dokonce mluvit) ochotna zaplatit ta část populace, která si to ještě může dovolit. Jen pro srovnání: poměr spotřebitelské poptávky písmena „K“ vykázal jen 0,0042, zatímco „Q“ (které patří firmě AT&T) pouhopouhých 0,0012, což může vysvětlit znepokojení společností, které nízká míra výnosnosti jejich znaků vyvolala. Mám za to, že pokud nějaký mladý nadaný výkonný ředitel nezavede nový, převratný obchodní model, díky kterému by bylo možné uvést na trh nová slova, nebo dokonce nové slovní druhy, jež by nahradily často užívané a vysoce ceněné sémantické jednotky, jakými jsou určitý člen the nebo zájmena he, she, his, they a their, zůstane abeceda v nynějším ETA uspořádání.

Nepamatuji si už všechna zdůvodnění a částky zaplacené za dřívější abecedu, ale to podstatné z příběhu ETA abecedy jsem zhruba nastínil. Není to tak špatné, jak by se mohlo zdát, za což musíme poděkovat naší pragmatické povaze, která každou nesnáz promění ve zvyk. Za nějaká písmena platíme na konci měsíce podobně jako za plyn, elektriku nebo vodu a odpad, majitelé dalších písmen mají raději roční předplatné. Ale existuje i třetí typ obchodníka s písmeny, který se svým majetkem nakládá důmyslněji. Výrobce mikroprocesorů Intel, který vlastní „R“, vám dovolí napsat tolik „R“, kolik si jen budete přát, pokud ovšem používáte zařízení s jejich pamětí RAM. Time Warner vám poskytne až 50 velkých a 100 malých písmen „T“, pokud budete psát slovo „Time“ vždy s velkým písmenem nebo jestliže tímto slovem začnete větu. Čas na začátku věty a časově „náročné“ myšlenky vám mohou poskytnout dost písmen „T“ na odstavec o sedmi větách. Time Warner nabízí také bonusy: například získáte až 25 malých „t“, když během psaní napíšete nebo při konverzaci řeknete přesný čas – 22:35:25 – což dle mého soudu ušetří personálu, který je pověřen studiem a mapováním vašeho chování, spoustu času a tím i údržbu vybavení. 22:36:55. Mnoho radikálů se nechalo slyšet, že písmena jsou příliš drahá a že přinejmenším některá z nich by měla přidělovat vláda ve formě dávek. Akademici se v současné době uchylují k jakýmsi staromódním psychoanalytickým teoriím a tvrdí, že uživatelé jsou pod vlivem nové abecedy nadmíru nesví a neurotičtí. Nevím, ale něco pravdy na tom bude — jak píšu, musím počítat doslova každičké „I“ (tj. zájmeno „já“), které použiji, a jediným důvodem, proč tímhle drahým zájmenem tolik plýtvám, je fakt, že už nějaký čas na výrobcích od Lilly jsem. Díky lékům mám výsadní právo na sebe v angličtině odkazovat a mluvit o sobě způsobem, který vzbuzuje respekt a pozornost. Ti, kteří si produkty od Lilly nemohou dovolit, mají smůlu — pokud vlastní iPod či cokoli jiného od Applu, mohou používat malé „i“. A co se týče těch na samotném okraji společnosti... inu, ti se drží arabské číslice „1“, kterou používají také jako náhradu všech „L“. Čísla ještě díkybohu privatizována nebyla, což může souviset s faktem, že banky a výrobci bankomatů se neshodli ohledně PIN kódů. V případě, že mi pojišťovna odmítne přispívat na léky, může se m1 stát, že poklesnu, stejně jako chud1, na č1s11c1 „1“ a budu psát ve sty1u cyberpunkových sp1sovate1ů, popř1padě jako můj bratranec, který m1 onehdy pos1a1 e-ma11, ve kterém s1 stěžuje, že jeho žena utrat11a na chatu veškerou jej1ch p1smennou rezervu na ce1ý měs1c:

†y b1&h0, †& m0j_ čubk& u†r&†11& fš_xny p1∫m_n&. Fč_r& v_č_r ∫_m ∫_ vr&†11 ∫pr&c_ d0m & x†_l ∫_m ∫1 Һr&† n& k0mpu &1_ n_m0h ∫_m n& k1áv_∫n1c1 zmáčkn0u† &n1 „0K“. Zj1∫†11 ∫_m, ž_ ∫ 0∫†&†ním& čubk&m& k_c&1& n& x&†u v0 h0vně & vyp1&c&1& vš_xny pí∫m_n& n& c_1_j mě∫íc. ∫n&ží ∫_ m1 n&k_c&†, ž_ dě†1 mu∫_1y dě1&† úk01y j&k0 dybyx n_vědě1, ž_ n& úk01y k&š10u. ∫_m šv0rc. N_můžu vyp1n1† úč†_nky &n1 p0d_p∫&† žád0∫† 0 n0v_j kr_d1†. D0 h&jz1u, ∫_r_ mě †0. Uuuuuuuuuu*†y n_jp0†ř_bnější pí∫m_n&*Ču∫ Zq852

Z angličtiny přeložil Luděk Liška.