Časopis Umělec 2006/1 >> "Pro" nebo "O" aneb otázka "Kdo jsem?" Přehled všech čísel
"Pro" nebo "O" aneb otázka "Kdo jsem?"
Časopis Umělec
Ročník 2006, 1
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

"Pro" nebo "O" aneb otázka "Kdo jsem?"

Časopis Umělec 2006/1

01.01.2006

Alina Serban | info | en cs

„Kdo jsem?“ Tato otázka bude rámcem diskuze, kterou bych ráda otevřela při příležitosti posledního Istanbulského bienále. Důvodů, proč ji pokládám, je víc. Nejenže se týká tématu lokální identity a kritického regionalismu, ale v hlubším slova smyslu se zaobírá procesem transgrese kulturních forem a situací bez hranic, v níž se tyto formy objevují a koexistují.

Současná kulturní dynamika se vyznačuje přivlastňováním myšlenek, významů, hodnot z určitého kontextu, jejich přenosem a recepcí v kontextu jiném. Přenos kulturních komodit je běžnou metodou, jak vstoupit do diskuzní zóny, a idea relokace je běžnou strategií, jak reagovat na různé společenské jevy, politické neshody, kulturní selhání či proměny urbánních identit. Zároveň mám však pocit, že jak debaty nad lokální/globální spoluprací pokračují, dosáhla intelektuální hra „pohyblivých situací“ nebo „pohyblivých konceptů“ jistého bodu, kdy se začala opakovat. Nastává určitá únava a vyčerpání. Musely být rozvinuty nové možnosti, jak sledovat a tematizovat naši situaci.
Ale vraťme se k úvodní otázce „Kdo jsem?“ Taková byla moje reakce poté, co jsem dočetla podklady k 9. mezinárodnímu bienále v Istanbulu. Nemohu popřít, že jsem se mě zmocnily dva protikladné pocity. Na jedné straně mě frustrovalo, že na svou otázku nemohu najít okamžitou odpověď. Na druhé straně mě dráždil konceptuální rámec bienále, založený na provokativní představě „proměnné identity“. Na cestě od jednoho ke druhému jsem musela přijmout dočasnou identitu a zaujmout pozici „člověka odněkud“.
Zkušenost s mapováním identity a mapováním kontroverzních geografií klidně mohla být jediným scénářem, který by nám kurátoři navrhli. Ale nebylo to ani tak mapování samé jako spíš pokus vytvořit dialog mezi díly a městem s jeho různými aspekty. Tematizovaným městem byl Istanbul a celá událost vnikla speciálně „pro něj“ a „o něm“. Kurátoři se snažili vypozorovat novou organickou strukturu města a navrhli nám alternativní vnímání významu slovesa „zažít.“
Scénografie celého bienále byla pokusem o umístění umění do města a o set- kání s vnitřním městem pomocí interakčního bodu, který měl mezi obojím měl vzniknout. Měla se vyhnout formálním frázím o některých z lokálních či g(lokálních) otázek. Proto se sloveso „zažít“ zdá vhodné pro celé bienále.
Kurátoři hledali akci a reakci u publika i u místní komunity. Zamýšlená interakce ale nedosáhla rozměrů, jaké bychom čekali. Charakteristickým rysem celé akce byl nedostatek agresivity a nejisté balancování mezi myšlenkou „bytí in situ“ a „konání in situ“. Jen v některých částech celé výstavy jsem měla pocit, že se obě složky vzájemně skloubily, a tím přesně určily, co může být vnitřní zkušeností města.
Ovšem v současném uměleckém kontextu s nespočtem různých bienále je nutné mluvit také o etickém postoji kurátorů, a položit si otázku, zda bienále může skutečně určovat postoje, jež by v budoucnosti mohly ovlivnit společenské kontexty. Ke komu dnes kurátor promlouvá a jak a co z toho lze považovat za relevantní? I když by tyto otázky mohly být chápány jako zjednodušování, je důležité si je položit, abychom mohli pochopit různé teoretické přístupy, praktiky a vnitřní logiku výběru kulturní perspektivy i uměleckých děl, jež jsou její součástí.
Kurátorský diskurz může být přímým následkem problematiky vznikající v kontextu. Lokální měřítka se tedy jeví jako důležitý základ, z nějž diskurz vychází. V našem případě je základem Istanbul, živé město, konfrontované s různými politickými, společenskými, etnickými a urbánními otázkami.
Domnívám se, že nejméně zvládnutou částí kurátorských představ byla jejich snaha vytvořit místa, jež by byla v rozporu se strukturou města, a proto by mohla být vnímána jako pokus oddělit diváka od zbytku městského kontextu. Riziko představovala i prezentace nových, méně ověřených umělec-kých pozic, nebo vytváření kontrastů tím, že do bienále zařadili díla, která se přímo netýkala předložených témat.
Mnohá z nich se snažila odpovědět na otázku „Kdo jsem“. Například videa Jakupa Ferriho, skladby z alba The Smiths The World Won’t Listen nahraná Philem Collinsem s hudebníky z Bogoty, remake dokumentu Hon na Unabombera vytvořený Ola Pehrsonem, kopie Michelangelova Davida od Serkan Özkaya nebo videoinstalace Scéna pro nové dědictví Davida Maljkovice.
Některá díla znovu promýšlela okolnosti, díky nimž se mísí kultura a městská struktura – topografii, kontext, světlo a tektonické formy. Další popisovala charakter města nebo zdůrazňovala dvojznačný poměr mezi „otevřeným“ a „uzavřeným“ regionalismem. To byl případ Halila Altindere s videem Miss Turecko, práce Karla-Heinze Klopfa Pozor schody a instalace Nedko Solakova Umění & život (v mé části světa).
V některých případech byly výzvy adresované umělcům úspěšné – díla měla potenciál začlenit do své vize intimní rozměr identity města a tradice. Dlouhé citace či jednoduché vizuální dokumentace městské existence ovšem nenabídly povědomí o vnitřním městě.
Někteří umělci se soustředili na popisování současného stavu destrukce tradičních kultur, jiní znovu probírali minulost (video Billboard Istanbul Biennial 1995 od Marie Eichhorn). Zajímavá díla se týkala myšlenek kulturního odporu (video Yaela Bartany Divoké sémě) nebo politických a společenských změn, jimiž město prochází (Dan Perjovschi, Istanbulská kresba).
Pokud „pro“ a „o“ ustavuje příčinné vztahy vytvářené mezi novou urbanitou města, společenským životem a uměleckou reakcí, jeví se otázka po identitě jako hlavní idea, jíž kurátoři chtěli zdůraznit. Jejich myšlenka se nezakládá na abstraktním pojetí kontextu, ale na specifickém, dynamickém kontextu. Osobní reakcí je hledání postoje k němu. V tomto směru pojem „posunu identity“ provokuje k lepšímu pochopení paradigmatických procesů, jež se odehrávají v „planetárním městě“, o němž něm hovoří kurátoři.





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Limited edition of 10. Size 100 x 70 cm. Black print on durable white foil.
Více informací...
75 EUR
82 USD
tisk na banerovou folii, 250 x 139 cm, 2011
Více informací...
799,20 EUR
870 USD
Magazín lákavého osvěžení v prvním erotickém a ojedinělém čísle svého druhu. V podstatě nový a nečekaně rafinovaný druh...
Více informací...
69 EUR
75 USD
2000, 18 x 23.5 cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
223,20 EUR
243 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.