Časopis Umělec 2009/2 >> IMPORT EXPORT Ulrich Seidl Přehled všech čísel
IMPORT EXPORT Ulrich Seidl
Časopis Umělec
Ročník 2009, 2
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

IMPORT EXPORT Ulrich Seidl

Časopis Umělec 2009/2

01.02.2009

Magdaléna Bažantová | obchod | en cs de

Na Ukrajině neteče voda; barvy, pokud nějaké byly, už jsou dávno vyšisované. Lidé nesundají čepice ani uvnitř, mají rýmu a vzájemně se nezdraví.
Rakousko až podezřele lpí na čistotě. Možná je to tak hojnou přítomností mrtvol. Mrtvé vycpaniny, mrtvé vztahy, stárnoucí populace. Lidé tu mají bližší vztahy s přístroji na čištění podlah, než s hospodyněmi, kterým nezbývá než je absurdně vláčet sem a tam.
Zde neobstojíte, pokud nebudete brát balzamování smrtelně vážně.
O kus dál na východ také není nálada na žerty. Vzdělání či osobnost jsou k ničemu, když vám za ně nikdo nezaplatí. Zaplatí vám ale za to, že jste žena, máte odbarvené vlasy, přijatelnou postavu a není vám přes třicet.
Pokud ani to nepomůže, můžete se vzdát i rodinných vztahů, dítěte, domova a své mateřštiny a jít na západ. Ne že by to zde někdo ocenil. Naopak, lidé se cítí ohroženi neznámou energií a vaše ochota být nikým je jim v podstatě nepochopitelná
a podezřelá. Jak skvělé to tady v Rakousku asi máme?
Jak být mužem v civilizaci sterility? Řvát a nechat na sebe řvát v rámci výcviku bodyguardů, když potom stejně jenom kontrolujeme dveře a zaznamenáváme do formulářů, že se nic nestalo? Nechat se tetovat, pít, mluvit o ženských a když dojde k tomu být jim nablízku, nedokázat zase nic jiného, než jim dávat najevo svou ničím nepodloženou převahu.
Není divu, že se rakouské ženy mstí na osobách, které mají ještě nižší společenský status. „Můžu si tě najmout a můžu tě vyhodit, tak to u nás je.“ Prázdnota paní domu, která neodpouští nesterilitu, fyzickou i energetickou, se záplatuje zase jenom pocity moci a nadřazenosti. Potlačená žárlivost ústí v ekonomické sankce či otevřené násilí.
Sestra jedním tahem infantilizuje i drobně mučí seniory, podobně jako sociální systém, jenž zbavuje lidi dospělosti a za poslušnost jim nabízí hračky a supervizi.
Seidl přece jenom ale straní ukrajinské společnosti, která generuje tragiku, spíše než té rakouské, která v jeho podání nechává přerůstat vše už jen zbytečnou trapností. V trapnosti se utápí vše, dlouholeté partnerské vztahy, zaměstnanecké vztahy, sociální systém, osobní sny o svalech i blahobytu, křečovité pokusy o zábavu.
Na hrůzostrašném plese v hospicu zní píseň se slovy „Šťasten ten, kdo zapomene na to, co se nedá změnit…“ Ukrajinským leitmotivem je naopak „Mé srdce...“
Líbí se mi trend používání pouze diegetické hudby. Morbidní blábolení starých lidí se v jednu chvíli stává hudbou nemocničního prostředí.
Oceňuji i přísnou chronologii filmu.
Ani kameraman nepoužívá zbytečně efektní záběry, jenom občas si uvědomíme estetizaci scény, když uklízečky stojí vyrovnané do oblouku, otec se synem sedí v centrálním záběru uprostřed typizovaného obývacího pokoje, atp.
Obsazení neherců v tomto filmu dobře funguje. Autenticky
nechápavé výrazy dívek v ukrajinském hotelu, přesvědčivá senilita starých pacientů, cikánské děti peroucí se o žvýkačky…
Epizoda se slovenskými cikány mi z filmu jemně vypadává. Pro dokumentaristu je to jistě dost zajímavé prostředí a snad se tam formuluje nejdrsněji, že za peníze je všechno k mání.
To Pauli už samozřejmě věděl, jenomže tohle prostředí je nezvladatelné i pro drsňáka s hlídačským výcvikem, zde vás dokonce ani peníze neučiní pánem situace. Naopak. Dokud bude co brát, bude vám to bráno. Znovu zažívá bezmocnost, zrovna tak jako jej ani vypracované svaly neměly šanci zachránit před přesilou mladíků v garážích supermarketu. Jediným řešením je útěk. Pro losera často nezbývá jiné řešení než prohra. Jedním ze symptomů loserství je totiž neschopnost odhadnout situaci. Naproti tomu jeho útěk od pitvorného otčíma se jeví jako výhra svého druhu.
Kdo je tady ale výhercem? Pokud je to „ten, kdo zapomene na to, co se nedá změnit“, vyhrává vrchní sestra a Pauliho rodiče. Takhle si ale nikdo výherce nepředstavuje a to bude hlavní důvod, proč se s tímto filmem mnoho kritiků nedokázalo smířit. S kým by se totiž mohli asi tak identifikovat?
Někteří autoři v souvislosti s tímto filmem operovali pojmy krutost, pornografie a zneužívání. Jednalo se myslím převážně o neschopnost nalézt ve filmu postavu, která se nejeví jako morálně pochybná. Postavu, která ví, postavu která není po
většinu času jen obětí situace… zkrátka své rádoby já. Seidl má ale se svými hrdiny latentní soucit a proč tedy nepřijmout, že jsme trochu Olgou, trochu Paulem, trochu žárlivou sestřičkou a trošku buranským otčímem, trochu matkou omezenou na blůzičky z dodávkových katalogů... a že jednou budeme v nejlepším případě blábolit v plíně na posteli. Křičet, že Seidl je voyeur a že je neslušné zobrazovat současnou společnost takhle, je směšné. Pobouřené bych pozvala, po zahajovacím večírku kteréhosi z festivalů, aby se šli na těch 135 minut postavit ven na ulici, snad tam budou pozorovat okouzlující řád a občany plné humanismu.

Po shlédnutí filmu jsem si oddechla, že se Olga s Paulim nepotkali.
Ráda bych napsala o filmu i cosi kousavého. Lépe se to potom čte a nevypadáte jako obdivovatelka, která si po příchodu z kina přečetla sloupky v kulturních rubrikách a vychrlila další modlitbu k autorovi. V případě filmu IMPORT/EXPORT to tak ale budu muset ponechat.






Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
1999, 35 x 42.5 cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
558 EUR
592 USD
tisk na banerovou folii, 250 x 139 cm, 2011 / ze série deseti číslovaných exemlářů signovaných autorem
Více informací...
799,20 EUR
849 USD
Elephant, 2009, silkscreen print, 50 x 35 cm
Více informací...
65 EUR
69 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.