Časopis Umělec 2002/2 >> V běhu času Přehled všech čísel
V běhu času
Časopis Umělec
Ročník 2002, 2
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

V běhu času

Časopis Umělec 2002/2

01.02.2002

Karel Císař | umělec | en cs

Práce mladého britského umělce Steva McQueena, které byly v poslední době představeny na autorově samostatné výstavě ve vídeňské Kunsthalle a na kasselské přehlídce Documenta 11, nasvědčují tomu, že vodítko k jejich výkladu je třeba hledat v McQueenově okrajové poznámce z rozhovoru pro Art Monthly z přelomu roku 1996 a 1997. Tehdy totiž v odpovědi na otázku redaktorky časopisu Patricie Bickers po významu filmového rámování v jeho dílech za svůj oblíbený žánr Steve McQueen označil road movie, jež pro něj ideálním způsobem zobrazuje běh času, a tedy základní kvalitu filmového média vůbec.1 Výslovně zde pak připomněl Wendersův film Alice in den Städten (Alice ve městech), který ostatně v podobné souvislosti ve svých známých výkladech zmiňuje i Gilles Deleuze: “...pohyblivá kamera je jakýmsi obecným ekvivalentem všech prostředků přemisťování, které ukazuje nebo jež užívá (letadlo, automobil, loď, jízdní kolo, chůze, metro). Z této ekvivalence učinil Wenders duši dvou svých filmů, Im Lauf der Zeit (V běhu času) a Alice in den Städten (Alice ve městech), a uvedl tak do kinematografie mimořádně konkrétní reflexi o filmu. Jinými slovy, podstata kinematografického obrazu–pohybu spočívá v tom, že těží z dopravních prostředků nebo z pohybujících se předmětů pohyb, který je jejich společnou substancí, nebo z pohybů hybnost, která je jejich podstatou.”2
Snad nejpřesvědčivěji to potvrzuje McQueenova trojprojekce Drumroll z roku 1998. Představuje nesestříhaný videozáznam z autorovy akce, při níž v oblasti newyorské 57. ulice a 5. avenue, kde vedle luxusních obchodů s módou sídlí i jeho domovská galerie Marian Goodman, valil po chodníku barel, do něhož byly zasazeny tři kamery mířící všemi směry. Výsledný záznam tak na jednu stranu podává komplexní neselektivní obraz exteriéru, který je nutně zbaven jakýchkoli subjektivních autorských zásahů, zároveň však tato trojprojekce výrazným způsobem akcentuje otáčivý pohyb barelu jako zdroj jízdy užívaných kamer. Obraz na levé straně monumentální videoprojekce otáčející se proti směru hodinových ručiček připomíná nejspíše tři vířící bubny automatické pračky. Zachycuje uhýbající chodce procházející po chodníku před výkladními skříněmi. Na straně pravé vidíme opačným směrem rotující obraz jedné z ulic newyorského midtownu, včetně všudypřítomných žlutých taxíků. Vertikálně rotující kamera uprostřed pak střídavě zabírá chodník, nebe a černou tvář muže valícího barel s kamerami, jímž není nikdo jiný než sám autor. Důležitou součástí této práce je i její zvuková stopa, kterou zde Steve McQueen použil vůbec poprvé. Právě ona totiž spolu s povahou pohybu jednotlivých obrazů identifikuje jinak neviditelný předmět, do něhož byly kamery zasazeny.3
Ještě zřetelněji podobnou roli plní zvuk v jednom ze dvou zatím posledních autorových filmů, které byly za podpory londýnské skupiny Artangel McQueenem připraveny pro přehlídku Documenta 11 a jejího kurátora Okwui Enwezora, jenž byl rovněž jedním z producentů obou filmů. Pouze díky rachotu zvukové stopy osmimilimetrového filmu Western Deep převedeného na DVD totiž můžeme odhadovat, co se před námi odehrává nebo spíše čeho jsme účastni. Ze samotného obrazu, jehož úplnou temnotu jen tu a tam na okamžik prolomí osvětlený fragment potem zbroceného černého těla, bychom totiž povětšinou jen stěží mohli usuzovat, že sledujeme záznam sestupu horníků ve fárací kleci do jednoho z nejhlubších zlatých dolů v jižní Africe, který spatříme až v samotném závěru filmu. Podobně jako nelidsky úplný, strojově objektivní pohled z trojprojekce Drumrollu i zde je pohyb jinak takřka statické kamery zajištěn jejím umístěním do pohybujícího se předmětu (v tomto případě do klece těžního výtahu) a stejně jako při valení barelu se zabudovanými kamerami kolem bloku domů je i zde délka celého filmu určena zcela vnějškově — časem potřebným k sestupu do dolu tři kilometry hlubokého. Volbou záběrů zde pak Steve McQueen radikalizuje svou snahu o tělesné vnímání svých filmů. Jestliže totiž sledování tří rotujících obrazů Drumrollu, jež trvá dvaadvacetminut, vyvolává intenzivní nevolnost ne nepodobnou mořské nemoci, pětadvacetiminutový sestup do útrob země způsobuje neméně silnou klaustrofobii.
Podobné tělesné intenzity a bezprostředního zakoušení časové dimenze však nedosahují pouze McQueenovy novější práce (vedle analyzovaných filmů Drumroll a Western Deep také Carib’s Leap, rekonstruující hromadnou sebevraždu karibských indiánů, na němž Steve McQueen spolupracoval s Wendersovým kameramanem Robby Müllerem), ale i předchozí díla Girls Tricky (2001), Five Easy Pieces (1995) či Bear (1993). V nich se kamera svého vlastního pohybu takřka vzdává, aby o to víc nechala vyniknout tomu, který se odehrává před jejím objektivem.4 V Girls Tricky je jím frenetický pohyb Adriana Thawse aka Trickyho, při nahrávání jedné ze skladeb z jeho posledního alba BlowBack, ve Five Easy Pieces kromě jiného i krouživý pohyb obručí hoola-hop a ve filmu Bear emocionálně vypjatý souboj dvou mužů. Ačkoli byly — i přes autorovy protesty — tyto práce častěji jednostranně interpretovány z hlediska politiky rozdílnosti,5 jejich hlavní zájem je poněkud odlišný. Spíše než tematizace politických otázek je jím totiž průzkum vzájemných závislostí mezi tělem, časem a pohybem a jejich možné uchopení filmovým médiem. Svědčí o tom ostatně i některé McQueenovy silně abstrahované práce. Mezi nimi vyniká diaprojekce Current, ve které do sebe postupně vplývají jednotlivé snímky vlnící se hladiny řeky, na jejímž dně leží pohozený bicykl. “Rád dělám filmy, při nichž mají lidé pocit, že téměř mohou vzít písek do ruky a promnout ho v ruce, ale zároveň chci, aby film byl jako kousek mokrého mýdla, které vyklouzne z vašeho sevření. Musíte se fyzicky pohybovat, upravovat svou pozici ve vztahu k filmu, takže film diktuje vám, nikoli vy jemu.”6
1. Let’s Get Physical, Steve McQueen interviewed by Patricia Bickers, Art Monthly Dec 96-Jan 97, No 202, str. 3
2. Gilles Deleuze, Film 1,Obraz — pohyb, Národní filmový archiv, Praha 2000, str. 34
3. Srov. Doris Krystof, The Song of the Street. “Drumroll” as an Artistic Manifesto, in: týž (ed.), Steve McQueen (katalog výstavy), Kunsthalle Wien 2001, str. 21–36. Sám Steve McQueen zdůrazňuje hudební aspekt této práce, když se v rozhovoru s kurátorem své vídeňské výstavy Geraldem Mattem zmiňuje o tom, že se při její realizaci cítil takřka jako hudebník, neboť jeho jediným úkolem při valení barelu bylo, jeho slovy, “držet rytmus”. Viz Steve McQueen in Conversation with Gerald Matt, tamt., str. 16.
4. K tomu srov. Jon Thompson, “It’s the Way You Tell’em”. Narrative Cliché in the Films of Steve McQueen, in: Steve McQueen (katalog výstavy), Stedelijk Van Abbemuseum Eindhoven 1997, str. 5
5. Srv. Christian Haye, Motion Pictures, Frieze, May 1996, str. 40–43
6. Let’s Get Physical, Steve McQueen interviewed by Patricia Bickers, Art Monthly Dec 96-Jan97, No 202, str. 5. Bickers, Art Monthly, Dec 96–Jan97, No 202, str. 5.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Tento díl je věnován Františku Skálovi, laureátovi Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 1991, a jeho dílu Lesojan (1998, bukové...
Více informací...
1 006,15 EUR
1 068 USD
Poslední hlubinný hnědouhelný důl v Čechách Centrum, 2016, 225 x 150 cm, print on vinyl
Více informací...
580 EUR
616 USD
From series of rare photographs never released before year 2012. Signed and numbered Edition. Photography on 1cm high white...
Více informací...
220 EUR
234 USD
Obsáhlá publikace zachycující dosavadní tvorbu jedné z nejvýznamějších evropských umělkyň., , Žena, kterou staví na piedestal...
Více informací...
12 EUR
13 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.