Časopis Umělec 2010/1 >> K roku 1989 a o systémech, které jsem zažil Přehled všech čísel
K roku 1989 a o systémech, které jsem zažil
Časopis Umělec
Ročník 2010, 1
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

K roku 1989 a o systémech, které jsem zažil

Časopis Umělec 2010/1

01.01.2010

Ivan Mečl | en cs de

Obětí konzumace se stává vše, co použijeme a znehodnotíme nad rámec našich životních potřeb. Proces konzumace je znehodnocování hmotných zdrojů i nehmotných významů. Že to platí i pro myšlenky bylo překvapením. Ať je tento text také zkonzumován!

Jako reakci na oslavy roku 1989 jsem pro čtenáře propojil úryvky z poslední knihy českého filosofa Václava Bělohradského Společnost nevolnosti s ukázkami z projektu Postcapital Archive španělského umělce Daniela Andújara. Výňatky z textů jsou uspořádány do nově vytvořených kapitol a vedle nich položeny mediální dvojobrazy. Podobně jako odhaluje Václav Bělohradský původce rozporů a mechanismy úpadku našeho zdánlivě funkčního světa textem, pracuje Daniel Andújar s obrazy. Umělec sice pracuje s hotovými výsledky mediálních kampaní a strategií, ale jeho nepřítelem je jejich obrovské množství. Jeho virtuozita je ve výběru a kombinaci.

Následující stránky jsou zprávou, že si ve východní Evropě všichni nemyslíme to, co prezentují političtí kašpaři na opulentnich oslavách. Že i když nás nová busy doba obrala o hodně času na přemýšlení, nepřestali jsme myslet úplně. Že i když průmysl infozábavy fragmentuje naši mysl, ještě se nerozpadla. Že stejně tak jako za minulých společenských uspořádání jsme nechodili mávat vlajkami států, se kterými se naše vlády kamarádily, nečiníme tak ani dnes. Odmítáme mávat jakýmikoli vlajkami. Odmítáme ctít znaky, značky a znamení. Nechceme mít pochopení pro koncepce, koncepty, systémy, kontexty, strategie a zájmy.

Oslavy dvacátého výročí revolucí ve východní Evropě předvedli megalomanskou taškařici, které se za honoráře účastnila vedle politické reprezentace i drtivá většina kulturní scény. Samotné scéně, existenčně odkázané již jen na dotační infuzi, to přijde jen logické. Její působnost a myšlenkové koncepce jsou díky ideologickým a politickým požadavkům podpůrných ekonomických programů degenerované, ač nezávislost a nestrannost jsou v jejich slovníku na prvním místě. Prostě to zaleze pod kůži, ať chcete nebo ne.
Pro akce spojené s rokem 1989 dostali ve východní Evropě snaživé instituce a iniciativy ještě přidáno. Některé z nich vznikly s předstihem a jen za tímto jediným účelem — vysát peníze, polovinu z nich někam ulít a za zbytek spáchat hlučný tyjátr. Peněz bylo dost, aby výsledek jejich použití i po defraudaci přehlušil jakékoli zjevené pochybnosti o správném směru pochodu zpět.
Za přímočarou agitaci a bombastičnost oslav pádu zdi v Berlíně by se nemuseli stydět ani organizátoři oslav Velké říjnové revoluce v Moskvě. A pokud můžeme považovat kurátory za intelektuály pak výstava „1989“ ve Vídni předvedla naprosto jasně, co si pod tímto letopočtem kavárenská inteligence na Západě představuje. Vůbec nic, nerozumí mu a používá ho jen jako logo pro vlastní smyšlené kontexty a příběhy. Není se ani moc čemu divit, když tento letopočet přivedl na svět horší uspořádání společnosti, než je jejich vlastní.

Prožil jsem dvacetjedna let v socialismu a dvacetjedna let v kapitalismu. Jsem vybíravý a ani jeden ze systémů se mi nelíbí. Oba systémy lžou, kradou, podvádějí, znásilňují a vraždí. Obvyklá výmluva na pochybení jednotlivců neplatí, neboť volení reprezentanti obou systémů tyto skutky ospravedlňují nebo tají. Něco je osudově špatně.

Postsocialistické země nyní řídí souručenství predátorského ekonomického sektoru a všech politických stran zprava doleva. Spojení tohoto výkvětu destrukce ničí všechny pozitivní iniciativy v soukromém sektoru, i jakékoli pokusy o nápravu ze strany občanských aktivit. Vládnoucí skupina disponuje abstraktním množstvím kradených, vypraných či dotištěných peněz. Prokazuje se falešnými doklady o své kvalifikaci, flexibilními životopisy, zaštiťuje se koupenou občanskou podporou a akademickými tituly přiznanými jim akademiky, které si vydržují a udělenými školami, které jsou obsazeny jejich kádry nebo jim přímo patří. Výmluva na výskyt přecejen nějakých spravedlivých a poctivých na těchto místech tu opět neplatí. Takovým lidem by svědomí nemělo dovolit zasednout s nimi k jednomu stolu, zůstat v jejich stranách a podílet se na práci v jimi držených institucích nebo firmách.

Pokud uspořádání společnosti dopustí smrt jen jediného člověka bez prostředků vedle prázdné, osvětlené a vytápěné kancelářské budovy účastní se všichni neteční občané zločinu proti lidskosti. Jediným řešením pro takovou společnost je toto uspořádání změnit. Pokud moc trestá jediného člověka za odlišné názory a společenské postoje, ztrácí tím svoji legitimitu a občané ji nesmí poslouchat. Jediným úkolem občana je takovou moc svrhnout.

Inteligence byla levicovými teoretiky označena za třídu a později toto pohled zevšeobecněl. Podle tohoto pojetí se jedná o skupinu lidí živící se myšlením a tvůrčí prací. Tato skupina se za posledních několik desetíletí nesmírně rozrostla. Tento růst s sebou přinesl i změny. V devatenáctém století bobtnající proletariát zrodil skupinu, kterou Marx označil za lumpenproletariát. Překvapivě to nemá nic společného s lumpy. Der Lumpen znamená v němčině hadr a Marx tak označil ty, kteří nebyli schopni sebeuvědomění a jakékoli akce. My už máme svoji lumpeninteligenci. Obrovskou skupinu vzdělaných a tvůrčích lidí, kteří se třesou strachem před označením za aktivisty, pravičáky nebo levičáky. Nejsou proto schopni jakékoli odvážné kritiky stavu společnosti a její kultury z jasných pozic. A přece dnes odkývají oficiální interpretaci, že rok 1989 byl výsledkem touhy po kapitalismu. Tedy pravicovou revolucí.

Byl jsem tehdy student a stále si na všechno dobře vzpomínám. Před rokem 1989 jsme se spolužáky a přáteli dělali všechno proto aby, se uspořádání v naší zemi změnilo. Za revoluce jsme odvedli svou práci při studentských demonstracích, okupační stávce i agitaci ve fabrikách a dolech. Sám ale pocházím z rodiny, která si za předchozího režimu žila více než dobře a otec byl ve vysokých funkcích. Právě jemu naše touha změnila život a jeho kariéra se rozpadla. Nikdy jsem se mu za to neomluvil a on mi překvapivě nikdy nic nevyčítal. Zásadních sporů a roztržek mezi námi před i po revoluci bylo mnoho. Asi toho měl taky dost.
Nikdy nebudu litovat roku 1989, ale stydím se za to jak s ním pak naložila starší generace, které jsme vítězství předali a vrátili se do škol.
Zkusil jsem po revoluci vše, co nové uspořádání nabízelo. Podnikání, účast na rozhodování v institucích i firmách, vydávání knih novým autorům, založení nezávislých časopisů, točení filmů, hraní v divadle a organizování všeho možného i nemožného u nás i ve světě. A také všechny požitky, které jsme si doposud nemohli dovolit. Dostatek a pak i přebytek vjemů, slastí, kultury, nevázanosti, perverze, luxusu, drog, rychlosti a technologií. Přesto a právě pro ty zkušenosti si myslím, že po roce 1989 jsme měli možnost udělat krok vpřed a nebo zpátky. Zvolili jsme to druhé. Podle mne to byla chyba.

A právě o tom je několik následujících stran.

Plakát v Marseille, Ivan Mečl, fotografie, 2009




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Druhé číslo umělecké revue Divus. Toto velkoformátové tištěné médium v sobě spojuje alternativu, exkluzivitu, umění i okrajovou...
Více informací...
9,90 EUR
11 USD
Deset vystavených obrazů doprovází také vydání stejnojmenné dvojjazyčné knihy. Autorka momentálně žije v Praze a posledních...
Více informací...
32 EUR
35 USD
American Issue
Více informací...
6,50 EUR
7 USD
* ZRANĚNI TÍM, CO SE JEŠTĚ NESTALO: FILMOVÁ SÉMIOTIKA EKO-TRAUMATU * TERMINÁTOR VS AVATAR: POZNÁMKY K AKCELERACIONISMU *...
Více informací...
6,50 EUR
7 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.