Terorista ve slovenském obýváku

Re:Location 1: Juraj Dudáš, Jerry Frantz, Dany Prum, Casino Luxembourg — Forum d’art contemporain, Lucemburk, 9. 3.–9. 6. 2002, Galéria Jána Koniarka, Trnava, 29. 6.–31. 8. 2002
Výstavou Re:Location 1 uspořádanou Casinem Luxembourg — Forum d’art contemporain a Galerií Jána Koniarka v Trnavě odstartoval 8. března 2002 v Lucemburku rozsáhlý umělecký projekt evropských center současného umění, která tvoří mezinárodní síť Art Centers of Europe (ACE).
Do projektu se zapojila řada evropských uměleckých institucí: Bunkier Sztuki — Galerie Sztuki Współczesnej v Krakově, Centrul Cultural Sindan v Cluji, O. K. Centrum für Gegenwartskunst v Linci, Villa Arson — Centre National des Arts Plastique v Nice, Migros Museum — Museum für Gegenwartskunst v Curychu a Künstlerbund v Berlíně. Projekt v létě 2004 zakončí společná evropská výstava současného umění Re:Location Shake, která bude probíhat simultánně ve všech zúčastněných galeriích.
V rámci prvního kola Re:Location si lucemburský kurátor a umělecký ředitel Casina Luxembourg Enrico Lunghi vybral mladého slovenského umělce Juraje Dudáše. Kurátorka Galerie Jána Koniarka Viera Jančeková se zase rozhodla pro lucemburskou uměleckou dvojici Jerry Frantz a Dany Prum. Jerry Frantz prožil měsíc na Slovensku a Juraj Dudáš v Lucembursku, přičemž Dany Prum s kolegy komunikovala prostřednictvím internetu.
Lucemburskou dvojici silně ovlivnila skutečná událost — přátelům Jerryho a Dany se narodila dcerka Lisie, což rozhodlo o charakteru jejich společného projektu. Jerry Frantz tedy zvolil Lisie jako médium pro poznávání Slovenska. Cestoval s panenkou, která suplovala skutečné lucemburské děvčátko. Fascinovaly ho extrémy slovenské reality a zároveň mu poskytly zdroj inspirace. Na jedné straně podoby postkomunistické země, temné industriální čtvrtě, zanedbané historické stavby, na straně druhé obyčejný každodenní život Slováků.
Lisiny zážitky a zkušenosti prezentovala dvojice formou typického slovenského obýváku, v němž se — podobně jako v celém státě — spojují různé ambivalentní prvky (nevkusný nábytek z doby socialistického materiálního nedostatku a kvalitní “kapitalistická” počítačová technika). Návštěvník se může usadit v obývacím pokoji, listovat v albech plných fotografií (nejsilnější z nich si vychutná instalované na stěně vytapetované příznačnou “dobovou” tapetou), prohlédnout si videozáznamy s malými příběhy, které Lisie na Slovensku prožila.
Loga televizních stanic používaná na zpravodajských mikrofonech vystavil Juraj Dudáš jako ready-made v mega rozměrech. Vybral televizní stanice, které odpovídaly umístění první fáze projektu Re:Location — lucemburskou RTL a slovenskou veřejnoprávní televizi STV. K nim přidal mezinárodní masmediální superstars jako CNN a jejího potenciálního konkurenta Al Džazíru (vystavené záměrně vedle sebe), BBC a ARTE. Volí charakteristické prvky mediální estetiky a používá schematismus mediálního průmyslu. Využívá přitom stejných postupů, jaké používají mediální tvůrci, ale s kontratextem — výpovědí s nesmyslným obsahem, čímž podstatu masmédií demaskuje. Vnímá masmédia přes optiku selekce — jsou jí determinována a zároveň jejím prostřednictvím degenerují. Sám divák si může vyzkoušet a uvědomit, do jaké míry odolává televizním kamuflážím a nakolik mohou být zneužity jeho vědomosti a nevědomost. Juraj Dudáš poukazuje na to, že lidé jsou ochotni přijímat otevřenou i skrytou televizní manipulaci. Vychází z principu, že pravda je všeobecně uznávaná hodnota, a je tedy lákavá pro každého manipulátora, který pravdu interpretuje požadovaným způsobem a použije ji k vyfabrikování finálního produktu. Dokázal zviditelnit něco, co je chápáno jako složitý proces ovlivňování veřejného mínění informacemi pravdivými, částečně pravdivými nebo lživými, které jsou vydávány za pravdivé.
Média však zároveň Juraje Dudáše přitahují, má je rád jako každý mediální recipient. Fascinují ho úvodní znělky televizního zpravodajství, které zařadil v těsném sledu za sebou, a vytvořil tak jedinou vizuálně působivou úvodní znělku televize CNN-BBC-RTL-ORF-STV-Markíza-ČT-Nova-MTV.
Kromě instalace z log Dudáš pro výstavu vyrobil krátké videosekvence. V animaci Intellectual Melodrama na první pohled nic intelektuálního nenajdete, protože je autor realizoval formou banálního příběhu s jednoduchou animací. Hlavními protagonisty jsou DJ Giorgio, VJ Lin, pes a labuť, i když je třeba říci, že labuť do děje příliš nezasahuje. Za příběhem, možná absurdním, stojí skutečné a filmové zážitky DJ Giorgia alias Juraje Dudáše. Těžko tyto zážitky přisoudit jen jednomu z nich, protože jejich životy se často navzájem prolínají.
V další animaci Ilegální umění převáží zboží přes hranice Evropské unie hlavní postava (opět) DJ Giorgio aka Juraj Dudáš v (opět) navenek absurdně působící story, v níž mu ještě sekundují art-teroristi Killer Jerry a Killer Dany alias Jerry Frantz a Dany Prum. Jenže kdo sleduje výše zmíněné selektivní televizní zpravodajství, najde v příběhu zakódovanou a mixovanou současnou politickou a sociální problematiku regionálního evropského kontextu (pracovní problémy slovenských řidičů kamionů pracujících v Lucembursku), ale i mezinárodního charakteru (přístupová jednání a podmínky pro vstup kandidátských států do Evropské unie, válka proti terorismu, situace v Afghánistánu). DJ/J.D. je pašerák hodnot nejen duchovních: “katholic art”, heavy metal, hard core, soft porno, intellectual melodrama, Lisie…

01.02.2002