Časopis Umělec 2002/3 >> Umění navigace v kyberprostoru Přehled všech čísel
Umění navigace v kyberprostoru
Časopis Umělec
Ročník 2002, 3
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Umění navigace v kyberprostoru

Časopis Umělec 2002/3

01.03.2002

Bodil Hovaldt Bojer | média | en cs

“Umění tedy […] zřejmě opouští reálný svět a objevuje se v prostoru za monitorem, ve světě informací, v prostoru stínů, duchů, snů a odrazů, ale také prostoru holých dat, kde se měkké struktury mění v tvrdá fakta skutečného světa.” Jeremy Welsh1
Internet představuje pro amerického umělce a softwarového vývojáře Marka Napiera tvůrčí médium. Autor oceněných internetových stránek potatoland.org — konceptuálního uměleckého ateliéru určeného pro zkoumání estetického a interaktivního potenciálu webu — je původem malíř, ale již mnoho let pracuje v počítačovém průmyslu, kde vytváří software pro zpracování databází užívaných ve finančním světě. Jeho internetové projekty sahají od pokusu naskenovat celý svůj byt, přes deformace ikonické Barbie a digitální koláže, po interaktivní sítě, jakou je jeho internetová skládka Digital Landfill (Digitální smetiště). Zde mohou návštěvníci odhodit svůj elektronický odpad (zbytečné e-maily, html stránky, spamy), který bude zkompostován a recyklován. Uživatelé se pak mohou prohrabovat virtuálním smetištěm a prohlížet si odpadky ostatních.
Mark Napier vytvořil také dva alternativní prohlížeče: Feed 1.0 a Shredder 1.0. Obě díla fungují jako alternativní estetické prohlížeče, které uživatele zavedou do zákulisí internetu, kde objeví “neviditelné” struktury a kódy jinak schované za známými internetovými stránkami. Tato díla, která pracují s internetem, jeho mýty, si přisvojují a reorganizují internetové stránky podle výběru uživatele. V prohlížeči se pak vizuálně zobrazí jako grafické vzory, barvy a text, které se jen velmi málo podobají původnímu vzhledu stránek. Výchozím bodem tu je internet sám. Lze jej absorbovat a měnit.
Feed a Shredder se skládají z internetových stránek, které vypadají normálně. Místo toho, aby zobrazily běžné stránky, jak to dělá Explorer nebo Netscape, však tyto alternativní prohlížeče zadané stránky pitvají. Tím, že uživatel zvolí URL, rozpohybuje software a Feed nebo Shredder začnou číst a interpretovat html kód ukrytý za monitorem. Program stránky rozebere na nerozpoznatelné vzory pixelů a textu. Síť — tak jak ji uživatelé znají — se změní v alternativní, paralelní síť.
Internet je stále do značné míry považován za jednoduchou publikaci: text a obrázky jsou dvourozměrné a čteme vždy jen jednu stránku. Websity však nejsou fyzické stránky. Jsou to dočasné grafické obrazy vytvořené tak, že prohlížeče interpretují kód html. Tradiční prohlížeče diktují uživateli způsob, jakým internet vidí a jak se v něm orientuje. Pokud se všechny prohlížeče sjednotí na konvencích html, bude dál převládat iluze sítě jako stabilního a neměnného prostředí. Za touto grafickou iluzí se však skrývají textové soubory tvořené kódem html, který plní pevné disky na celém světě. Společně pak vytvářejí podobu toho, čemu říkáme internet.
Napierovy alternativní prohlížeče — spíše rozjímavé a homogenní než komerční a variabilní — tuto podobu interpretují jinak. Před dominancí textu, která je na internetu obvyklá, dávají přednost vizuální stránce. Antiprohlížeče fungují jako trychtýře, v nichž automatické nástroje prohledávají internet tak, že čtou informaci na stránkách a sledují odkazy, čímž stahují další kódy a pokračují v prohledávání. To znamená, že v případě složitých portálů, jako je např. Yahoo!, prohlížeče mohou postupovat donekonečna.
Dánský odborník na média, profesor Soren Pold označuje Napierovy prohlížeče spíše za estetické nástroje než stabilní umělecká díla. Tím, že pitvají internet, se neustále mění, a mohly by tak představovat zcela nový způsob estetického pojednání dynamiky internetu. První alternativní prohlížeč, Web Stalker, spustila v roce 1997 skupina I/O/D. Od té doby se objevila celá řada podobných nástrojů, což odráží potřebu různého přístupu k internetu. Antiprohlížeče jsou komentářem našeho způsobu práce s informacemi z internetu a jejich zpracování, čímž se z nich z esteticko-kritického hlediska stává přístup k internetu svého druhu. Všechny prohlížeče spojuje tvorba krásných map. Z pragmatického pohledu na síť jsou zbytečné, protože nemají za cíl ukázat internetové stránky ve formě čitelného obsahu, ale spíše dát uživateli možnost uvažovat o formě a tvaru sítě: internet jako koncept. Obsah se stává abstrakcí, text se stává grafikou a informací… uměním.
Shredder 1.0 lze nalézt na www.potatoland.org/shredder/. Na potatoland.org je i Digital Landfill a mnohé další projekty.
Feed 1.0 je na http://feed.projects.sfmoma.org
Web Stalker je na www.backspace.org/iod

Poznámky:
Z článku “A Yield of Reflections, Shadows, Echoes: Art and the Digital Process”, in: Art and Aesthetics in the 90s — Deterritorializations, 2000




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Autor, který na sebe výrazně upozornil na 1. Festivalu komiksu v Jelení (GRRR!!!…ŽBUCH!), kde byla k dostání samizdatová verze...
Více informací...
4,02 EUR
4 USD
Městská okrasná kašna za bývalým Národním výborem Libkovic, 2015, 225 x 150 cm, print on vinyl
Více informací...
580 EUR
616 USD
Někdy smutná ale v podstatě veselá pohádka sochařeTomáše Vejdovského o jedněch neobvyklých vánocích zvláštní rodiny. Příběh pro...
Více informací...
6 EUR
6 USD
1999, 43.5 x 35.5cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
1 116 EUR
1 185 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.