Časopis Umělec 1999/4 >> Turniket Přehled všech čísel
Turniket
Časopis Umělec
Ročník 1999, 4
2,50 EUR
3 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Turniket

Časopis Umělec 1999/4

01.04.1999

Pavlína Morganová | performance | en cs

Od počátku 90. let se ve výtvarných periodikách pravidelně objevují zprávy o festivalech akčního umění. Pravděpodobně prvním byl Malamut v Ostravě, v roce 1997 následovalo setkání Permanentní performance v Chebu a festival A. K. T., pořádaný Domem umění města Brna. Poslední byl festival Akční Praha, který se konal na konci minulého roku v intermediálním prostoru Roxy.
V Ostravě, v které se letos již po šesté bude konat festival akčního umění Malamut, před rokem vznikl Turniket. Jeho první ročník uspořádali studenti z ateliéru jednoho z hlavních protagonistů Malamuta, Petra Lysáčka. Letošní druhý ročník byl pojat jako konfrontace studentů z celé republiky. Je příznačné, že nejvíce účastníků bylo z Ostravy, a to právě z ateliéru Petra Lysáčka, ale nejen z něho. V Ostravě má díky Malamutu akční umění neobyčejně živé zázemí a tradici. Na Turniket přijelo několik studentů brněnské FAVU a malá skupinka z Ústí nad Labem. Z Prahy se nezúčastnil nikdo - i to je příznačné. Dvoudenní festival byl naplněn řadou akcí v místním rockovém klubu Rokle, ale i přímo na ulici mezi nic netušícími Ostravany. Mezi nejzajímavější patřily akce tří ostravských studentek. Petra Čiklová, jedna z organizátorek festivalu, ve své performance ukázala začarovaný kruh anorexie. Její performance se stala metaforou vlastní zkušenosti. Oblečená v elastickou kombinézu si pomalu sádlem vycpávala patřičné partie těla. Pečlivě tvarovala břicho, stehna, prsa a zadek, až její neforemně tlustá postava doslova přetékala sádlem. Prohlížejíce se v zrcadle propíchla v kombinéze otvor, takže z něho mohla sádlo vytlačit. Neméně zajímavá byla performance Lady Charbulákové, která předvedla minimální a zároveň velice náročný body-artový piece. Ve tmě s laserovými světýlky po stranách paží a nohou ležela natažená na dvou, od sebe co nejvíce vzdálených židlích tak, aby světýlka byla v jedné přímce. O namáhavosti tohoto výkonu svědčilo prudké oddechování autorky, která se nemínila jen tak jednoduše vzdát. Třetí výjimečnou ženou Turniketu byla Martina Kubinová, která ve slušivém, zářivě modrém kostýmku s několikametrovou průhlednou hadicí kolem krku vykročila čistit místní tramvajovou zastávku od nedopalků cigaret. Pomocí svého dechu nasávala nedopalky do hadice, aby je poté vyfukovala do koše. Její akce budila nemalý zájem kolemjdoucích a cestujících. Své absurdní, ale zároveň noblesní chování autorka zakončila tím, že do jedné z tramvají i s hadicí nastoupila a odjela. Další zajímavou akcí, která reagovala přímo na současné události, bylo B 52 Petra Pavlána - hlavního organizátora Turniketu. Před místní samoobsluhou si rozbalil mapu Jugoslávie a míchal si proslulý koktejl pojmenovaný podle amerických letadel B 52, který je pro zapálení nutné urychleně vypít. Do mapy označoval bombardované oblasti a po šesti B 52 ji zapálil a úplně namol odešel. Tato performance byla stejně efektní jako bombardování Jugoslávie předkládané nám médii.
Na Turniketu se ještě představili Milan Kutina, Vít Kraus, Petr Šesták a Zuzana Orlová, Jirka Martuška, Jitka Jelínková a Pavlína Pospíšilová. Některé akce měly charakter malých etud - jako například vizuálně nádherná akce Jakuba Valáška, který v noci kreslil ohněm znaky na zdech vybydleného domu - jiné byly promyšlenými performancemi pro veřejný prostor. Některé vznikly naprosto spontánně, jako například kabaret brněnských studentů nebo performance Ondřeje Langra, který na sebe izolepou připevnil asi sedm židlí a pak se nelidsky dlouho pokoušel postavit na stůl. Přestože je Turniket studentským festivalem měl jeho 2. ročník vynikající úroveň. Navíc měl na rozdíl od někdy trochu rutinních festivalů “profesionálních” performerů živou a spontánní atmosféru. Přestože nejmladší autoři opakují některá témata a vyjadřovací prostředky, které si musí vyzkoušet každá generace vždy znovu, reagují neobvykle angažovaně na dnešní situaci a její problémy. Právě tato nastupující generace již není zatížena dříve všudypřítomným protestem proti oficialitě, ani lehkovážností performance počátku 90. let, jenž přišla o svého protivníka. Dnešní mladí performeři a performerky hledají protivníka už jen v sobě nebo ve lhostejném davu, který se snaží na chvíli zaujmout, vyprovokovat nebo využít.

Fotografie Jiří Martuška




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
offset print / 15 x 22 x 0,7 cm / 32 pages
Více informací...
8 EUR
9 USD
malba na plátně, 1997, 51 x 41 cm
Více informací...
1 860 EUR
2 077 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.