Časopis Umělec 2005/1 >> Správně tmavá na lásku Přehled všech čísel
Správně tmavá na lásku
Časopis Umělec
Ročník 2005, 1
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Správně tmavá na lásku

Časopis Umělec 2005/1

01.01.2005

Lenka Klodová | fenomén | en cs

„Kiss Me Baby a Kiss Kiss Baby se prodávají dobře a zdá se, že každý je miluje…“ z veřejného dopisu P. Heatha sběratelům
Panenky a hra s nimi by se daly považovat za nejsofistikovanější nástroj patriarchálního útlaku dívek a žen. Neustále připomínání, že holčičky si přece hrají s panenkami, má vést k vytvoření získaného, hluboce založeného instinktu. Mnohé feministicky orientované myslitelky již zdůraznily modelační a determinační charakter společensky uznávaných a podporovaných dětských her. Chlapci závodí v autech, staví stavby, prožívají dobrodružství s indiány, holčičky tlačí kočárky, krmí, přebalují a opečovávají panenky.
Péče, kterou společnost věnuje přípravě dívky na její mateřskou roli, je velmi intenzivní. Panenky však mají i jiné funkce. Holčičky nevlastní jen panenky--miminka, mají také krásné panenky--modelky. V mrkacích pannách s dlou- hými řasami pečují dívky o svou budoucnost, o svůj budoucí obraz. Po fázi hry s panenkami jako napodobování mateřských stereotypů se tak holčičky stávají panenkami samy sobě. Pečují o sebe, zkrášlují se, vybraně se krmí. Začínají odmítat příliš aktivní hry, příliš divoké pohyby, posedávají esteticky na gauči, usmívají se a snaží se uplatnit hlavně své dekorativní kvality. Vrcholem a účelem celého snažení je reprodukce, společenský úzus jde ruku v ruce s biologickým reprodukčním pudem. Všechny naučené instinkty, veškerý zmobilizovaný pečovací potenciál se realizuje v mateřství a následné péči o dítě, a tím dojde svého přirozeného využití.
Žena se na tuto svou roli připravuje a je připravována v podstatě již od svého narození, vyvrcholení této přípravy a její naplnění přijde ale už v první třetině života. Naučené instinkty, které pak odpovídají i vnitřní citové a emocionální potřebě, ale s naplněním mateřství nezmizí. Nezmizí automaticky s pubertou dítěte, s momentem, kdy se roztomilý závislý drobeček změní v arogantního, o hlavu většího jedince s hrubým hlasem. Aby nedošlo k patologickým situacím, musí žena dát objektu své péče volnost, stáhnout se do pozadí a její citová a emocionální potřeba začne být odkázaná na občasné, postranně ukradené zbytky. Jak tuto zlovolnost života vyřešit, kam se obrátit se svými citovými přebytky? Jedním z možných řešení je sběratelství uměleckých panenek. Je to sice řešení drahé, ale může přinést uspokojení na více úrovních.

„Drazí sběratelé,
srpen je ospalý měsíc... Leisandra se ukázala být velmi úspěšná a my jsme celí rozechvělí, neboť každý, kdo ji dostal, nám napsal, jak nesmírně je krásná, a samozřejmě také, že naše nové ceny jsou nyní mnohem příznivější... Zdá se, že naše nové webové stránky se každému líbí, ale doufáme, že je udržíme proměnlivé a přidáme nové edice a informace. Ale vy, kteří jste bez mailu, se nestrachujte, budeme pokračovat v posílání novinek, pohlednic a katalogů nových prací poštou, a Rudy nebo Pilar jsou vždy připraveni odpovědět vaše telefonické dotazy...“ (z veřejného dopisu Philipa Heatha svým sběratelům)
Philip Heath je v oboru uměleckých panenek výjimečným tvůrcem. Jeho panenky vynikají propracovaností a zvláštním emocionálním expresionismem. Tento Angličan žijící ve Valencii si živé vzory pro své umělecké panenky hledá přímo na svých exotických cestách Afrikou a Asií, ale i v sousedství. Každá jeho panenka je uměleckým portrétem s konkrétním dítětem jako vzorem, s konkrétním příběhem i širšími souvislostmi.
„Drahá Marie, jsem tak rád, že máte Lisu II. ve své rodině. Lisa je malé děvčátko, které jsem potkal s jejími rodiči v kavárně v Antverpách, kde jsem si dával snídani. Jmenuje se Lisa DeGroote… Jsme stále v kontaktu a občas napíšu jejím rodičům, abych se dozvěděl, jak Lisa roste a mění se. Právě se jí narodil malý bratříček!…“ (z dopisu sběratelce)
Jeho umělecké panenky nejsou universálními maketami šťastných miminek se sunarovými tvářičkami. Obličej dítěte a jeho výraz je tím hlavním, co dává umělci podnět k tomu, aby si jej vybral za vzor. Portréty jsou podle Heatha jeho otevřeným osobním deníkem, zároveň se však snaží vyjádřit zobrazenou expresivitou obecnější výpo- věď. Málokterá panenka se usmívá, jejich výrazy jsou většinou vážné, zasněné, někdy trochu nedůvěřivé, s velkýma vážnýma očima. Ochraňují si svůj nepochopitelný dětský svět. Např. nuobská dívka Xima ve svých velkých očích podle jedné Heathovy referentky skrývá starobylou duši černošského národa, usídlenou v mladém těle.
Úkolem panenek obecně je kompenzovat mateřský pud, být hromosvodem přebytku citů a emocí. Tvorba Philipa Heatha posouvá tento kompenzační úkol do dalších rovin. Zamysleme se nad tím, jaký by byl rozdíl v tom, kdyby zajímavé děti z celého světa prezentoval jako sochy, ne jako panenky? Je nesporné, že Heathovy panenky mají umělecké kvality realistického, expresivního portrétu. Proč je ale důležité, aby měly pohyblivé nohy a ruce? Panna, loutka je archetypální objekt, model člověka zcela se člověku podobající, ale postrádající vlastní vůli a energii. Poslušný, neodporující objekt k manipulaci. Forma panenky nás vyzývá k intimnějšímu a osobnějšímu přístupu, jaký bychom k soše nikdy nezaujali. Manipulace s panenkou nemusí mít sexuální podtext, tak jak to specificky popisuje Susan Griffith ve své studii Pornography and Silence. Griffith vyčítá pornografickým produktům snahu komodifikovat reálnou ženu. Pornografie se podle ní snaží posunout obraz ženy směrem k loutce, k předmětu. Předmět, na rozdíl od bytosti, nemá vlastní život, jeho základním rysem je jeho funkce. Pornografie podle Griffith vytváří obraz ženy – panny, jejíž základní funkcí je potěšit muže.
Naopak umělecké panenky pro dospělé ženy mohou ve své otevřenosti nabízet především určitou pozitivní alternativní formu kladné manipulace, jakési pozitivní woodoo, možnost zástupného odčinění. Kolikrát dokážeme být k obrazu, fotografii a panence milejší než ke skutečnému člověku, dítěti se všemi jeho proměnami a nestálostmi. Před panenkou se nestydíme, neodmítne nás, nebude se našim citům smát. Nemění se ani nestárne, takže zde neexistuje riziko, že nepostřehneme pravou chvíli a něco důležitého ve vztahu k ní propásneme.
Philip Heath ve svém díle přidává ke komplexu fenoménu panenky ještě další rovinu. Zjitřenou atmosféru kolem panenek pro dospělé ženy koncentruje tím, že vzory pro panenky a životní příběhy vybírá ze třetího světa.
Tuto romantickou koloniální ideu dovádí Philip Heath k dokonalosti koncepty Lost and Found a Past and Present. Africké dívky Jewel (2002), Xima (2003) a Alma (2004), Indonésanka Precious (2003), Ulia z Afghanistánu (2003) a Shashiben z Indie (2004) existují v rámci konceptu Lost and Found ve dvou verzích. Ve verzi Lost – oděná v tradičních oděvech etnického kmene, nebo chudinských, umělecky ušpiněných šatech, typických pro danou geografickou oblast, a ve variantě Found – v krásných čistých šatech euroamerického střihu. Autor komentuje panenku Titi II. z roku 1997, jejíž původní verze Titi I. je oděna do kopie originálního Ašanti oděvu včetně korálků, které si domorodci afrického kmene Ašanti vyráběli omíláním střepů z lahví, zbylých po Evropanech: „Moje Titi II. by mohla být vnučkou Titi I. Zachoval jsem původní rysy ve tváři, ale zesvětlil jsem odstín pleti, zesvětlil jsem a uhladil vlasy a oblékl jsem ji do krásných šatů, které by mohly patřit kterékoliv z malých krásných dívenek, které jsem viděl při své návštěvě baptistického kostela v Detroitu.“ (z katalogu Gotz 1997)
Romantizující koloniální téma, kterému bychom mohli vyčítat exploataci původních afrických a asijských obyvatel, na jedné straně postihovaných nemilosrdnou globalizací a na druhé straně romanticky portrétovaných pro uspokojení mateřských potřeb německých paniček, se podle mého názoru užitím média panenky mění v téma postkolonialisticky kritické. V jiné výsledné podobě by tento koncept mohl mít rysy koloniální arogance. Forma panenky z něj však činí interaktivní záležitost s širokou možností volby a možností projevit vlastní exprese, se škálou možných reakcí a možných ventilací. Tak může sběratelka uměleckých panenek v černošce Ximě Philipa Heatha kromě svého odrostlého dítěte obejmout i celý třetí svět a jejím prostřednictvím se zástupně postarat o zbídačelé černoušky.
Také Philip Heath své panenky chrání. Snaží se jim dodat vysokou uměleckou úroveň. Chce je co nejvíce přiblížit volnému umění, přestože stále zůstávají užitkovými předměty. To spolu s jejich vysokou cenou omezuje okruh jejich majitelů a uživatelů na duše skutečně citlivé a bohaté. Zajistí se tím snad, že woodoo, které na nich lze praktikovat, bude výhradně pečujícího a charitativního charakteru.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
A complete collection of Umelec Magazine´s last 20 years. The package contains sixty issues including the very rare ones, and a...
Více informací...
240 EUR
261 USD
cyklus kreseb s verši a slovními hříčkami, , Petr Marek je hudebník a posedlý kreslením. Přesto že žije již mnoho let v...
Více informací...
10,06 EUR
11 USD
2002, 20.3 x 25.4 cm, Painting on Canvas
Více informací...
444 EUR
483 USD
Clown‘s Suicide, 1995, silkscreen print, 33 x 46 cm
Více informací...
65 EUR
71 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS BERLIN
v ZWITSCHERMASCHINE
Potsdamer Str. 161
10783 Berlin, Germany
berlin@divus.cz

 

Otevřeno od středy do neděle mezi 14:00 a 19:00
 

Ivan Mečl
ivan@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150

DIVUS LONDON
Enclave 5, 50 Resolution Way
London SE8 4AL, United Kingdom
news@divus.org.uk, +44 (0)7583 392144
Open Wednesday to Saturday 12 – 6 pm.

 

DIVUS PRAHA
Bubenská 1, 170 00 Praha 7, Czech Republic
divus@divus.cz, +420 245 006 420

Open daily except Sundays from 11am to 10pm

 

DIVUS WIEN
wien@divus.cz

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSCOW & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS