Časopis Umělec 2003/1 >> Nesmírná krása / 19. 5. - 5. 6. 2003, VŠUP, Praha / Přehled všech čísel
Nesmírná krása  / 19. 5. - 5. 6. 2003, VŠUP, Praha /
Časopis Umělec
Ročník 2003, 1
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Nesmírná krása / 19. 5. - 5. 6. 2003, VŠUP, Praha /

Časopis Umělec 2003/1

01.01.2003

Jan Kuneš | review | en cs

Vít Soukup na svých plátnech, jež nedávno vystavil na výstavě Krása nesmírná, zdánlivě zpodobňuje věci všedního života sedmdesátých let zachycené na fotografiích ve slovenském časopisu Dorka. Soukupovy malby fotografií z Dorky jsou však tak znepokojující a naléhavé, že je z nich okamžitě zřejmé, že se nejedná o pouhé zpodobení, jen o jakýsi portrét Dorky.

Naléhavý obsah maleb je vskutku třeba hledat jinde než jen v zobrazeném, i když zároveň při vědomí, že jedině zpodobením Dorky tento obsah vzniká. Zohlednit je přitom jistě třeba i další médium obsahu maleb, totiž způsob, jak jsou namalovány. “Je to přímo oslava šálku na kávu”, slyším někoho komentovat olejovou malbu dvou “moderních” šálků postavených na ubrusu s pseudo-lidovým vzorem, zatímco sám jsem uchvácen poblíž zavěšenou malbou oranžovo-bílo-modré kruhové pseudolidové krajky, která vystupuje - doslova se vypaluje - z černého neproniknutelného pozadí jako zářivý terč jakéhosi slunce na pozadí temné, smrtelné noci. Oleje jsou malovány velmi živými barvami, jež až neskutečně zpřítomňují zachycené věci. V celkovém účinku nás však malby těm věcem zároveň až propastně vzdalují, činí je pro nás čímsi neskutečným, jakousi fata morganou. Možná je to dáno zneskutečňujícím “přehnáním” zobrazení těch věcí do velkých formátů. Vzhledem k tomu, že ne všechny malby jsou velkorozměrné, musí však být zneskutečňující “zahalení” přítomného v zásadě založeno na něčem jiném. Možná je ho dosaženo tím, že věci banální, každodenní, jsou zachyceny dokonalou olejovou malbou, která je na jednu stranu zachycuje, zároveň však znicotňuje, protože na takové malbě jsme zvyklí očekávat věci úplně jiné, vznešené, a zachycené banality se tak zdají být nepřiměřené způsobu jejich zachycení. Na stejném principu by fungovalo znicotnění zobrazených věcí, pakliže by bylo užití klasického oleje v podezření, že je kýčem. Věci v něm zpřítomnělé by se tak rázem vtáhly do již uzavřené minulosti, kterou kýč ve své obsoletnosti prezentuje.
Sám se však domnívám, že to, co působí, že věci na Soukupových malbách vystupují tak naléhavě přítomně a zároveň přitom tak nenávratně unikají, lze odhalit až při bližším zamyšlení nad souvislostí spojenou se samotnou Dorkou. Dorka je časopis, který nezpodobňuje jednoduše jedna ku jedné stávající design. Obrací se spíše na současníky s návrhy, jak si vkusně zařídit své domovy a jak se vkusně oblékat. Je výzvou, pokusem o zlepšení dané přítomnosti. Dlužno přitom podotknout, že nevystupuje v tržním pro-středí, není - ostatně jako nebylo nic v socialistickém hospodářství - závislá na trhu a nelze ji tedy jako takovou podezírat z jakékoli dravosti či podbízivosti, se kterou by chtěla vyrýžovat co nejvíce příznivců potažmo kupujících. Dorka se jeví jako zcela bezelstná. A možná jen kvůli své naivitě se dobře shoduje s obecnou snahou, kterou u nás proklamovala doba, jež sedmde sátými lety právě vrcholí. Touto snahou byla hlásaná idea učinit svět lidí lepším, ale především: učinit lidi samé těmi, kdo “vlastníma rukama” budou schopni svůj lepší svět vytvářet.
Opravdovosti této proklamace již sice v době Dorky dávno věřili jen ti naivní, anebo snad ti, kdo ideologicky zmanipulovali i své vlastní prožívání. Ale i ti, kdo nebyli naivní či zideologizovaní, si Dorku kupovali a střádali ji. Zdálo se, že ji i její návrhy jednoduše přináší doba. Sotva kdo by i tady byl ostražitý a považoval tak Dorku za nástroj režimu. Jen málokdo si ji byl schopen uvést do souvislosti například s padesátými léty, kdy byl do kleští ideologů násilně sevřen lidový folklór, aby byl přetransformován a učiněn oficiálním uměním, jež by bylo možné jako určitou alternativu postavit proti všemu, co mohlo eventuálně pocházet ze Západu. Stupidní pseudofolklórní provincialismus se naopak již plně vstřebal a Dorka jej tak mohla proklamovat s veškerou naivní upřímností jako smysl pro tradici. Její objektivní “moderní” výstřelky divokých vzorů a barevných kombinací pak na druhou stranu programový provincialismus zakrývaly, když přesvědčovaly o domnělém smyslu Dorky pro přítomnost - tu a tam se v ní blesklo i leccos, co bylo lze najít v západních žurnálech. Režimem docilovaný izolovaný svět byl však nehledě na obsah Dorky dán již s onou emancipační snahou “udělej si sám”. Pletení svetrů. Lidé se v něm dokonale zapletli a spoutali od hlavy až k patě jeden druhého - z lásky. Pohroužili do tenat i své děti - viz obraz chlapce na koloběžce, který je celý jak v “roztomilém” brnění nadit do pleteného úboru a na hlavě má stejně barevnou bohatýrskou čapku: inspirace východní provenience se jistě připouštěla.
Přes tu hrůzu, kterou dnes již vidíme nahou, protože doba, která ji svou přítomností, svými represivními prostředky zakrývala, nenávratně ustoupila do pozadí, je tu přesto i to, co nás k sobě naopak silně vine, co je opojně krásné, co je jakoby ztracený ráj. To není vzpomínka na ty časy, i když nám třeba byly dětstvím. Je to spíše dotyk blízkých, s nimiž jsme sdíleli ztracený svět Dorky, blízkých, kteří nás ze své lásky uváděli do jejího světa, protože nás chtěli zaopatřit tím nejlepším možným způsobem, a tak pro nás také nejraději sami něco šili, pletli. Ti, kdo takto svět podle Dorky vytvářeli a nás s tímto světem spojili, nejsou sami na jeho vyobrazeních vidět. Zmizeli možná tak jako doba, v níž svět podle Dorky vznikal. O té době nemůžeme říci než: Zaplať Pánbůh, že je pryč. Navzdory tomu jsou však věci, co po ní zbyly, jakoby okouzlené. Přítomnost těch, kdo na obrazech nejsou, je oním světlem, v němž ty věci stojí stále tak životně a blízce před námi, i když jsou zároveň stejně zmizelé, jako na obrazech chybějí ti, kdo nás k věcem Dorky vážou. Oni ty věci oslavili. A Vít Soukup je v těch věcech, tak jak je namaloval, pro nás vidí.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
nteriér / dílna rypadla KU 800 u povrchového hnědouhelného dolu Chabařovice, 2000, 300 x 150 cm, print on vinyl
Více informací...
720 EUR
784 USD
Nové a neznámé příběhy se slavnými umělci. Překvapivá, udivující výroky a pikantní detaily ze života bohémy a jejích mecenášů....
Více informací...
9,06 EUR
10 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS BERLIN
v ZWITSCHERMASCHINE
Potsdamer Str. 161
10783 Berlin, Germany
berlin@divus.cz

 

Otevřeno od středy do neděle mezi 14:00 a 19:00
 

Ivan Mečl
ivan@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150

DIVUS LONDON
Enclave 5, 50 Resolution Way
London SE8 4AL, United Kingdom
news@divus.org.uk, +44 (0)7583 392144
Open Wednesday to Saturday 12 – 6 pm.

 

DIVUS PRAHA
Bubenská 1, 170 00 Praha 7, Czech Republic
divus@divus.cz, +420 245 006 420

Open daily except Sundays from 11am to 10pm

 

DIVUS WIEN
wien@divus.cz

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSCOW & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS