Časopis Umělec 2001/3 >> Pohyblivé obrázky Přehled všech čísel
Pohyblivé obrázky
Časopis Umělec
Ročník 2001, 3
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Pohyblivé obrázky

Časopis Umělec 2001/3

01.03.2001

Marisa Příhodová | reviews | en cs

Jeden z postupů, příznačných pro kinematografii, spočívá ve vyvolání dojmu pohybu. Stejně jako fotoaparát i filmová kamera může v daný okamžik zachytit jen jeden obrázek. To samé platí i pro projektor, který může v daný okamžik zobrazit jediný obrázek. Film se pohybuje nesouvisle, do pohybu jej uvádí a zastavují zoubky ozubeného kolečka, které zase roztáčí klika nebo motor. Motor a kamera jsou také jen některé z komponentů, které přiměly Veroniku Drahotovou vytvořit série fotografií, které byly nedávno vystaveny v Galerii Behémót v Praze.
“Na film se lze dívat jako na jakýkoli jiný obraz, jemuž jsme dodali iluzorní vlastnost pohybu.”1 Při sledování filmu spojujeme fragmenty nebo políčka, a tím si skládáme holistickou iluzi. Ve sérii obrazů Veron (Farewell my Concubine) Veronika vytvořila filmovou posloupnost fotografických autoportrétů, v nichž je sama hlavním subjektem divákova pohledu. Hraje tu ve své vlastní inscenaci (odehrávající se v ložnici); je oblečená, ale nikam se nechystá, špulí rty na kameru, ne nepodobná prostitutce před svým klientem nebo herečce nacvičující roli před zrcadlem. Některé rekvizity vhodně umístila do i mimo zorné pole, čímž odkazuje na samotný film, podle něhož sérii nazvala, a zdůrazňuje představu Veroniky (či jakékoli ženy) jako konkubíny, žijící “amorální” život. Přehnaně nalíčená tu ve svém jakoby asijském oděvu pózuje a koketně se culí na kameru; v jejím pózování cítíme plynulý pohyb. Jednotlivé obrazy však nesledují autentickou pohybovou sekvenci, ale fragmentárně působí jako statická fotografie z filmového pásu. Dokážeme si představit, jak “Veron” pohazuje vlasy, přibližuje se ke kameře, aby zachytila detail vlastní tváře, a přechází z výrazu smíchu ke stavu zhnusení. Použití její maskulinní přezdívky “Veron” opět odkazuje na původní film a narušuje divákovu smyslnou objektivizaci této ženy, protože by to (pokud uvážíme, že divák nemusí tušit, jak umělkyně vypadá) mohl být muž převlečený za ženu.
Veroničina druhá série obrazů nazvaná Lenscape (Borderline) lemovala protější zeď galerie, téměř jako zrcadlový odraz série Veron. Temné a subtilní barvy obrazů zasněžených domů za zimního večera nabízejí dotek sentimentality a neslušných fantazií. Všechny obrazy jsou trochu mimo střed nebo trochu mimo obraz. Tak, jak jsou instalovány vedle sebe, se rychle změní spíše ve filmový pás než v samostatné fotografie. Pak vás napadne, že tato křehká vyobrazení byla pravděpodobně pořízena během jízdy podél českých hranic, čímž divákovi nedávají čas ztratit se v jejich svůdných výjevech. Umělkyně najednou odvrací náš zrak a nedovoluje nám představovat si dál, jak jdeme zasněženou pěšinou až k domu, kde na nás cosi čeká. Mezi těmito rodinnými domky a laťkovými ploty cítíme nebezpečí. Česko-německá hranice je notoricky známá svou vzkvétající prostitucí. Všechny možné ženy postávají u silnice, před domy nebo obchody a na požádání nabízejí splnění představ. Veroničiny obrazy splnění představ nabízejí také, ale jen jako přídavek k dávce reality. V těchto odtažitých nomádických ne-příbězích najdete frustraci, půvab, zklamání i útočiště. Je tu i jakási nekonečná rotace, závrať, když divák prochází kolem těchto domků, na semaforu se zastaví a nahlédne dovnitř, ale pak odvrátí zrak a pokračuje podél dlouhé, temné silnice.
“Sítnice si po kratičkou dobu uchovává otisk obrazu, takže každé políčko zanechává obzvláště jasný dojem.”2 “Naléhavost pohledu” vysvětluje to, že si neuvědomujeme tmu mezi jednotlivými políčky, protože sítnice dále “vidí” obraz, i když plátno už potemnělo. Stejně jako když Picasso za použití žhavého uhlíku nakreslil obraz ve vzduchu a ten jakoby zázrakem po několik sekund zůstal vidět, i když ve skutečnosti už zmizel. Zatímco chmurný gotický kostel v sérii Lenscape vyvolává pocit narušení a stává se přílišným moralistickým připomenutím, jeho obraz je tak krásný, že se magicky stále vrací do povědomí, i když tam ve skutečnosti už dávno není.

Přeložil Vladan Šír.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
From series of rare photographs never released before year 2012. Signed and numbered Edition. Photography on 1cm high white...
Více informací...
220 EUR
239 USD
Zodpovědnost, selhání a ústupek tvoří jednu linii textu, do níž jsou vtělené texty pro dané téma signifikantní. V první větě...
Více informací...
8,05 EUR
9 USD
Kniha zachycují autorovu intenzívní tvorbu mezi lety 1995 a 2001. Jan Rous o jeho mystickém díle řekl: „Hískova fantazie si...
Více informací...
29 EUR
32 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS BERLIN
v ZWITSCHERMASCHINE
Potsdamer Str. 161
10783 Berlin, Germany
berlin@divus.cz

 

Otevřeno od středy do neděle mezi 14:00 a 19:00
 

Ivan Mečl
ivan@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150

DIVUS LONDON
Enclave 5, 50 Resolution Way
London SE8 4AL, United Kingdom
news@divus.org.uk, +44 (0)7583 392144
Open Wednesday to Saturday 12 – 6 pm.

 

DIVUS PRAHA
Bubenská 1, 170 00 Praha 7, Czech Republic
divus@divus.cz, +420 245 006 420

Open daily except Sundays from 11am to 10pm

 

DIVUS WIEN
wien@divus.cz

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSCOW & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS