Manchesterský občan Bryn Jones na hudebních nosičích svou politicky motivovanou tvorbu zřídkakdy vysvětluje či komentuje. Nejčastěji se názvy skladeb dotýkají událostí v islámských oblastech, jindy jsou to jména vysokých představitelů politicko-náboženských a v neposlední řadě prohlášení, subjektivní pohled/názor autora jedním slovem nebo jednou větou. Hudební stránka je pro Jonese druhořadá - je pouhým prostředkem zviditelnění autorova politického postoje k problematice Blízkého východu. Byla to právě izraelská okupace jižního Libanonu v roce 1982, jež Jonese natolik vyprovokovala, že se rozhodl hudební řečí podpořit okupovanou zemi. Jonesovým přáním je vyvolat v posluchači nové otázky po příčinách konfliktů na Blízkém východě - přidat barvy černobílému vidění Západu. Hlavním a jediným vlivem po celou tvorbu Muslimgauze jsou politické události Blízkého východu. Jones striktně odmítá tak časté, přihlouplé otázky, zda jej ovlivnila hudba někoho jiného nebo jakou hudbu má rád atd. Jones reaguje slovy: "Neposlouchám hudbu jiných skupin či jedinců, snad jen náhodou zaslechnu něco v rádiu; nejvíce mne ovlivňuje okupovaná Palestina, hamás, hizballáh, Írán..." ||Nezájem či obavy?| Bryn Jones byl v roce 1995 pozván do Prahy, aby představil svou tvorbu. Odepsal tehdy: "Díky za zájem a věnovaný čas na Radiu 1. Myslím, že v Praze není mnoho lidí, kteří by chtěli vidět Muslimgauze naživo, promiň, že to říkám, ale myslím, že pro mne nemá smysl cestovat tak daleko. Pokud nemůžeš sehnat nějaké mé CD, dej mi vědět. Brzy vyjdou CD Gun Aramaic a Izlamaphobiq, také vinyly vyrobené v Čechách." Nizozemská společnost Staalplaat, jež podstatnou část jeho tvorby vydala, mne upozornila, že s Muslimgauze je poněkud těžší komunikace a že sama společnost od Jonese dostává poštou pouze DAT kazety, aniž by se s autorem kdy setkala. Nehledě na to, oslovil jsem Jonese znovu a otázal se, zda-li nemá s Čechy nějaké špatné zkušenosti, když tak razantně odmítl živé vystoupení. "Ne, nejsem ani zklamán, ani se na Čechy nezlobím. Zájem o Muslimgauze je v každé zemi malý, je mi líto, že je to tak. Je na lidech, aby si kupovali mé CD. Jsem rád, že výlisky Staalplaatu lze sehnat i u vás. Staalplaat velmi brzy vydá vinyl vyrobený v Čechách." Ve vší stručnosti, není-liž pravda? Stručnost a hutnost vyjádření jsou Jonesovi vlastní. Když napíšete dvě strany dopisu, odpoví třemi větami... ||"Názory nebalím do hedvábí!" |Od prvního CD "Iran" až doposud se Jonesův tvůrčí přístup nijak významně neměnil. "Iran byl vydán před mnoha lety, je to první věc, myslím, že jsem jej vytvořil v roce 1981. Je to velmi dobré CD ve srovnání s okolním hudebním odpadem."|V tomtéž dopise dále uvádí: "Doufám, že v Havlových Čechách je vše v pořádku." A reaguje na předání řádu Bílého lva izraelskému státníkovi: "Doufejme, že i Jásir Arafat brzy obdrží Bílého lva. Zase běžná ukázka jednostranného postoje, který Západ zaujímá." V jiném dopise jeho srdce plesá radostí nad tím, že se mi líbilo album Zul'm, přičemž doufá, že existuje více lidí, které jeho hudba oslovila. Nejasnosti kolem počtu lidí v muslimgauze uvádí na pravou míru slovy: "Ano, já sám jsem Muslimgauze, vše je můj výtvor, mé myšlenky. Mou inspirací je arabská kultura a politika." A hned naváže svou myšlenkou: "Doufám, že sionismus zemře pod arabskou kulturou. Ničemný izraelský režim zhyne bolestnou smrtí v rukou palestinské mládeže. Izrael, neboli okupovaná Palestina, musí být navrácena Arabům, ať již cestou dialogu, bombových útoků nebo válkou."||Oáza slyšících v Praze |"Je to normální, že se Muslimgauze nelíbí téměř nikomu. Nemůžeš sledovat vše, co kde o tobě napíší - souvislosti mezi hudbou a politickým obsahem. To, co je napsáno na internetu, je mi cizí. Jsem šťastný, že jsem nikdy počítač nepoužil." Tak zněla odpověď na dotaz, jestli Jones ví o rozhovoru s ním na internetu. V tomtéž dopise: "Budou vycházet další a další nahrávky, to je dobré a doufám, že lidé tím budou zaskočeni, doufám, že zase pár lidí začne myslet." Skeptický tón je ostatně pro Jonese příznačný, avšak naději neztrácí. Stále věří ve správnost svého počínání. Jen stěží lze nalézt nějaké okamžiky nadšení či radosti. Ani sebenepatrnější známku nadšeného očekávání nejevil dokonce tehdy, když se připravoval poslechový večer o jeho hudbě. Z té doby pochází následující reakce: "Od prvního dne Muslimgauze obdržel 99% nechvalné kritiky, to nic, to není důležité. Muslimgauze pokládá užití počítače za selhání, porážku; počítač jsem nikdy nepoužil a nepoužiji. Tvořím hudbu z politického důvodu, a ne kvůli penězům, ja to činí všichni kolem. Co se poslechového večera týče, bude prázdno. Vlastně je to skvělé hrát mou hudbu prázdnému hledišti... nebo když hudba dolehne k hluchým, viz léta snažení u Staalplaatu... Zkus to! O. K. Všechno nejlepší dobrému králi Václavovi!" Jones dostal i vstupenku na komponovaný večer Muslimgauze a zprávu, že jsou již vytištěné letáky a vyvěšen plakát v divadelní kavárně. "Dobrý nápad zdrogovat se kávou!! Možná je to jediný způsob probuzení mysli. Plakát se také uplatní - skvělé! Zdá se, že divadlo po poslechovém večeru kulturně utrpí." Večeru Muslimgauze bylo přítomno asi 180 lidí a Jones poprvé projevil ješitného umělce: "Mnohem více lidí, než jsem čekal!! Doufám, že něco objevili. Děkuji za věnovaný čas a úsilí. Skvělé. Většina oblastí tohoto světa je pouští pro Muslimgauze. Pražská oáza je tedy velice vítaná." ||"Pro-Arab / Anti-Zionist Europe" (Muslimgauze)|"Sdílet proarabské myšlenky je neobvyklé, izraelská propaganda je všude, ničemný režim. Je dobré, když Muslimgauze někomu otevře bránu k arabské kultuře, jež je mnohem hodnotnější než cokoli sionistického." Jones vidí ve všem izraelském pouze zlo a výhody plynoucí ze spojenectví Izraele s U.S.A. "Je velice těžké najít lidi, jejichž mysl je otevřená. Zájem o arabskou kulturu je v očích Západu roven nemoci. Izrael musí každý den políbit zadek Spojeným státům, musí děkovat za dolary a zbraně, kterými pak zabíjí ženy a děti v Libanonu atd...." Hudba Muslimgauze je jednou z cest, kterou lze zamířit k arabské kultuře. Jonesovými slovy: "Jakákoli propagace Muslimgauze v Čechách by byla dobrá, je to však těžké, přesto - všechno, co zkvalitňuje životy posluchačů musí být zajisté dobré." Jones dokonce věří, že Írán ovlivní i Českou republiku. Není však jasné, jestli stát Írán či Jonesův stejnojmenný CD. "Pro-Arab/Anti-Zionist Europe" - tak vidí budoucnost Evropy Muslimgauze Jones. Sleduje ovšem i dění v bývalé Jugoslávii a v Čečensku: "Jak v Bosně, tak v Čečensku je potřeba dýchat v islámské svobodě; Afghánistán také zlikvidoval komunistické vetřelce. O kulturu Íránu je veliký zájem, dobré zdraví v roce 1996, doufejme v islámskou Bosnu." Ačkoli země Blízkého východu nikdy nenavštívil, jeho znalosti v historické, kulturní a politické oblasti jsou nadprůměrné. To potvrdili i lidé, kteří z oněch zemí pocházejí. Jones sám na otázku, zda-li někdy navštívil Blízký východ, odvětil: "Nikdy bych okupovanou zemi nenavštívil, ba ani ostatní by tam neměli cestovat. Vysávání arabské země a vody Izraelem není přece žádná turistická atrakce. Být u toho není prostě důležité. Myslím, že kritizovat apartheid lze i tehdy, aniž žijeme přímo v Jihoafrické republice; stejně tak si myslím, že lze kritizovat Srby zabíjející bosenské muslimy, aniž to vše vidíme před očima. Izrael kontroluje média pevnou rukou, má podporu svých přátel. Je nutné se tím bahnem, kterým vás krmí, probít a pamatovat na to, že Palestina je okupovaná Izraelem, který má v lásce americké dolary." ||Tragikomedie končí a vše se v prach obrátí |Dlouhé prsty cenzury sahají i do prodejen hudebních nosičů, což postihlo i britský obchod Virgin, z jehož pultů byly v době zostření arabsko-izraelských vztahů staženy všechny desky Muslimgauze. Jones píše: "Stále méně Britů poslouchá Muslimgauze. Všechno, na čem je napsáno Muslimgauze, bylo odstraněno po hrozbách jistých nátlakových skupin. Svoboda slova pro-izraelského a anti-arabského, umlčet vše proarabské a anti-izraelské. Muslimgauze měl vždy problémy a zdá se, že budou narůstat." Ačkoli se na internetu jakýsi (fiktivní?!) rozhovor s Muslimgauze objevil, Jones často popírá, že by kdy k nějakému interview došlo. Samozřejmě jsem Jonese průběžně informoval o dění v České republice a reagoval na jeho případné dotazy typu "Kdo je Gerd Albrecht?" nebo "Co jsou to, k čertu, Sudety?" V roce, kdy britská královna navštívila Českou republiku napsal: "Je dobré vědět, že královna podala v Čechách dobrý výkon." Hned nato změní téma: "Doufejme, že ještě více ruských vojáků bude v Čečensku zabito před tím, než se vydají na další invazi." Bez nedávné události "nemoci šílených krav" by následující poznámka nebyla moc srozumitelná: "Lech Walesa může zachránit Polsko, Čechy se můžou připojit do našeho Euro-klubu, máme dost hovězího pro všechny." A opět jinam: "Všem zločincům by měla být sťata hlava tak, jak činí v Saudské Arábii. Svět je stále více hluchý... k čertu s tím. Írán rozšíří svou sféru vlivu a Západ se zase do toho vloží. Doufejme, že Hamas bude pokračovat v tvrdých úderech." Taková prohlášení asi nikoho nenadchnou; je zcela logické, že si Jones klade otázky typu: "Je to takový problém poslechnout si něco radikálního? Ale je dobré být oddělen od plev." Společnost Staalplaat slibuje, že příznivci Muslimgauze nebudou o nic ochuzeni. Bryn Jones totiž nizozemskou společnost takřka zahltil dalšími DAT kazetami, které se dostanou na CD v průběhu následujících pěti let. Poté již, bohužel, nový materiál nebude, neboť Bryn Jones podlehl v manchesterské nemocnici zákeřné chorobě. Svůj boj za osvobození Palestiny tak prohrál v zápase se Smrtí. ||Děkuji panu V. Fakherovi, původem ze Sýrie, za cenné rady a pomoc s vysvětlením obrazového materiálu.|Obrazový doprovod je koláží z bookletů a cd Muslimgauze |||
Doporučené články
|
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
|
|
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
|
|
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
|
|
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
|
|
Komentáře
Vložit nový komentář