Časopis Umělec 2003/1 >> Pražské bienále: Děkuji, nechci. Přehled všech čísel
Pražské bienále: Děkuji, nechci.
Časopis Umělec
Ročník 2003, 1
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Pražské bienále: Děkuji, nechci.

Časopis Umělec 2003/1

01.01.2003

Elisabeth Maas | commentary | en cs

"Pražské bienále zcela propadlo. To je samo o sobě smutné, protože pro první bienále je důležité, aby bylo alespoň tak uznávané, jako byl před několika lety Berlín. Proč? Je to významné pro další existenci přehlídky. Hlavní ideový záměr pravidelné výstavy by měl být patrný od prvopočátku, aby si publikum, umělci, kurátoři a kritici dokázali představit sebe samé jako její budoucí součást, a proto ji podporovali. Taková podpora je důvěryhodnější než akce, která sama sebe prohlašuje za “hlavní uměleckou událost roku s výrazným odlišením se od všech ostatních velkých mezinárodních výstav”. Co se týče vyznačení kvalitativního rozdílu, myslím, že města jako Benátky, Istanbul, Valencie nebo další mohou být naprosto spokojena.
Nemluvím o kvalitě jednotlivých děl, ale obecně o přístupu organizátorů, kteří sebe samé označují za velmi vlivné kurátory a své časopisy za periodika s vedoucím postavením ve světě.
Co je špatného na tom, když oznámíme světu, že jsme šampióni a že jsme vůdčí a nejvlivnější kurátoři a kritici? Špatné je na tom to, že to není pravda. V Praze je to špatné proto, protože se to tu nedá tak snadno dokázat jako v Benátkách, Berlíně nebo v New Yorku. V těchto městech publikum vyzrálo znalostmi a dlouholetými zkušenostmi, a také díky mnoha výstavám a publikacím. Prostý návštěvník, který se zajímá o benátské Bienále, je schopen odlišit jednotlivé kurátory, neboť jejich výstavy se objevily na různých místech, v různých institucích, a tento návštěvník četl jejich články v některém z uměleckých časopisů, možná i ve Flash Art International. To znamená, že při konfrontaci s tvrzením, že se setkává s vůdčím uměleckým časopisem nebo nejvlivnějšími kurátory, ví takový návštěvník o jiných, kteří jsou lepší. Konfrontovat obecenstvo, které je méně informované a méně vychované mezinárodní scénou, je nejen arogantní, ale také nedemokratické.
Záměrem Pražského bienále bylo vnést do metropole impulsy mezinárodního umění, a tak jimi ovlivnit a vychovávat mladé umělce, historiky umění, kurátory a kritiky, informovat širokou veřejnost o současném umění ve světě a přilákat do Prahy turisty se zájmem o umění cestující z Benátek do Basileje. Návštěvníci z ciziny nejsou problém, protože jsou schopni velmi dobře porovnat benátské nebo basilejské přehlídky s pražskou událostí. Ale co ti, pro které cestován není jednoduché, nebo ti, kteří ji vnímají jako další chuťovku na příjemném prázdninovém místě? Tito lidé spatří podívanou, která ve své podobě připomíná pokleslou uměleckou událost šitou horkou jehlou. Prezentace vytváří dojem, že jde o určitý způsob, jak se uvádějí současné výstavy, jak funguje umělecký dohled a jak se organizují. Nám je jasné, že to není pravda, ale chápe to i všední návštěvník? A pokud lidé z velmi dobrých důvodů výstavu kritizují, jsou proti současnému umění všeobecně? Nikoli, kritizují prostě určitý způsob prezentace, určitý způsob vyjádření arogance a ignorace kombinované
s prohlášeními typu: “Všechna umělecká díla Pražského bienále se představí v pluralistickém mixu. Tak je Mission Possible, její česká část, otevřena ostatním evropským národům a jejím cílem je přeformulovat identitu střední Evropy.”
Musíme doufat, že tato přehlídka nepředstavuje ani nepřehodnocuje středoevropskou identitu, ani nepředstavuje českou představu o současném umění. Taková formulace a vyjádření vyznačují jeden problém, ale veškerý patos a propagační slovník vede v hlavách lidí k opačnému výsledku: jestli je současné umění takové, jestli takto vypadá středoevropská identita, kdo potom vlastně jsme, co je naší součástí a na co jsou nám lidé, kteří se považují za “nejvlivnější”? Musíme skutečně do Prahy importovat italské politické způsoby? Pokud Berlusconiho vládě překážejí levicoví kurátoři nebo kritici, pokud Francesco Bonami neskrývá sympatie k Berlusconimu, potřebujeme skutečně, aby se jejich konflikty přetahovaly do Prahy? Mick Jagger to vyjádřil v Sympatii k ďáblovi (Sympathy for the Devil): “Prosím, dovolte mi se představit / Jsem mužem bohatství a vkusu / Byl jsem tu dlouhý, dlouhý rok / Ukradl duši a víru mnoha lidem.”
Kromě žalostné propagace je tu způsob zacházení organizátorů s kurátory a umělci. Co si myslí o poskytovaných službách umělci z celého světa, z nichž mnozí si sami všechno zaplatili? Nejlépe se to dá vyjádřit asi takto: myslí si, že jde stále ještě o neorganizovaný chaos v rozvojové zemi. Nejvlivnější kurátoři za takové podmínky nezodpovídají; po týdnu se vracejí do svých zemí. Ale povědomí na mezinárodní umělecké scéně zůstane skeptické. Hluboké problémy zůstanou součástí image Pražského bienále. Umělci, galeristé, kurátoři a kritici budou tomuto problému čelit ve svých rozhovorech s lidmi celého světa.
Obecně řečeno: co mělo být jinak? Zaprvé: mělo být jasné, že umělecký časopis je ekonomicky řízenou součástí vydavatelského domu, čímž dochází ke střetům zájmů. Zadruhé: pozvat mnoho kurátorů a mnoho umělců je způsob, jak vložit ekonomickou
a uměleckou zodpovědnost do rukou mnoha lidí, a tak mít čisté ruce. Když bude umělec nespokojen se situací, bude se vina svalovat na kurátora nebo obecně na vybavení, které je v zemi ale už ne na neorganizovanost přehlídky. Představit si 200 pozvaných umělců, vypadá zajímavě, ale na druhé straně to znamená, že rozpočet nebude pro mnoho umělců a jejich díla stačit, což povede na všech stranách k finančním problémům. Možná pozvěte jen 70 umělců a tři kurátory a rozpočet se rozloží vyrovnaně.
Největším problémem zůstává, že přehlídka vůbec neodráží magickou krásu Prahy a její bohatou
a barvitou kulturu. Do Prahy přijedou na výstavu lidé s hlavami plnými obrazů, slov a představ, ale nenajdou na ní nic, co by jim odpovídalo. Ztrácí se tak příležitost, aby se město a umělci napojili na mezinárodní scénu a aby se zachytil dlouhodobý zájem odborníků z celého světa. Přehlídka by měla vycházet z podstaty města a jeho kulturní identity. Najít zajímavé podněty pro umělce ze světa, kteří by pracovali s městskou kulturní krajinou, by mohlo být snadné. Kurátory mezinárodního měřítka by znalost kulturní historie mohla mohla přimět k tomu, aby pozvali umělce a vytvořili tak most mezi Prahou a globálním uměním.
"




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
1997, 43 x 16.7 cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
559,20 EUR
609 USD
Dokument z jednoho ze sympozií v legendárních Plasech. Umělecká akce byla tentokrát inspirována pohádkovým příběhem pod vedením...
Více informací...
6,04 EUR
7 USD
Tento díl je věnován Kateřině Vincourové, laureátce Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 1996, a její instalaci Bez názvu (1995 -...
Více informací...
23,75 EUR
26 USD
1997, 24 x 37.7 cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
558 EUR
607 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS BERLIN
v ZWITSCHERMASCHINE
Potsdamer Str. 161
10783 Berlin, Germany
berlin@divus.cz

 

Otevřeno od středy do neděle mezi 14:00 a 19:00
 

Ivan Mečl
ivan@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150

DIVUS LONDON
Enclave 5, 50 Resolution Way
London SE8 4AL, United Kingdom
news@divus.org.uk, +44 (0)7583 392144
Open Wednesday to Saturday 12 – 6 pm.

 

DIVUS PRAHA
Bubenská 1, 170 00 Praha 7, Czech Republic
divus@divus.cz, +420 245 006 420

Open daily except Sundays from 11am to 10pm

 

DIVUS WIEN
wien@divus.cz

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSCOW & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS