Časopis Umělec 2002/4 >> Vztahová estetika Přehled všech čísel
Časopis Umělec
Ročník 2002, 4
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Vztahová estetika

Časopis Umělec 2002/4

01.04.2002

Nicolas Bourriaud | theory | en cs

Časoprostor v umění devadesátých let
“Vztahové” postupy (pozvání, castingy, setkání, společné prostory, schůzky atd.) jsou jen jakýsi repertoár společných forem, vehiklů, jejichž prostřednictvím se rozvíjejí zvláštní myšlenky a osobitý vztah ke světu. Ani pozdější forma, kterou umělec dá své vztahové produkci, není neměnná: tito umělci chápou svoji práci pod trojím úhlem pohledu, jednak estetickým (jak to materielně “přeložit”?), historickým (jak se zapsat do rámce uměleckých referencí?) a sociálním (jak najít koherentní postoj ve vztahu k současnému stavu produkce a sociálních vztahů?). Najdou-li tyto praktiky svoje formální a teoretické znaky v konceptuálním umění, ve Fluxusu nebo minimálním umění, pouze jich použijí jako slovníku, jako lexikálního podstavce. Jasper Johns, Robert Rauschenberg a Noví realisté se opřeli o ready-made a rozvinuli svoji rétoriku předmětu a svůj sociologický diskurs. Pokud se vztahové umění odvolává na konceptuální situace a metody nebo na inspiraci Fluxusem, či na Gordona Matta-Clarka, Roberta Smithsona, Dana Grahama, artikuluje tak způsoby myšlení, které s jejich nemají vůbec nic společného. Opravdová otázka by byla spíše tato: které jsou správné způsoby expozice ve vztahu ke kulturnímu kontextu a ve vztahu k dějinám umění tak, jak se dnes aktualizují? Například video se dnes stává dominantním nosičem: ale jestli například Peter Land, Gillian Wearing nebo Henry Bond dávají přednost nahrávání na video, pořád ještě to nejsou “umělci videa”. Toto médium se však jednoduše jeví jako nejzpůsobilejší k formalizaci některých činností, některých projektů. Jiní umělci tak produkují systematickou dokumentaci o své práci, berou si tak lekce konceptuálního umění, ale na zásadně odlišné estetické bázi: vztahové umění se více inspiruje pružnými procesy, které řídí společný život, ale je daleko od administrativní racionality, která jej zakládá (forma notářsky ověřené smlouvy, která je všudypřítomná v umění šedesátých let). Můžeme hovořit o komunikaci, ale i tady se dnešní umělci znovu umísťují na protipóly toho, jak umělci používali média v předchozí dekádě: tam, kde se dříve věnovali vizuální podobě masové komunikace a ikonám lidové kultury, nyní Liam Gillick, Miltos Manetas nebo Jorge Pardo pracují na redukovaných modelech komunikačních situací. Můžeme to interpretovat jako změnu v kolektivní sensibilitě: nyní hraje skupina proti masám, sousedství proti propagandě, “low tech” proti “high tech”, hmatatelné proti viditelnému. A hlavně každodenost se dnes jeví jako podstatně plodnější terén než “lidová kultura” – což je forma, která existuje jen v protikladu k “vysoká kultuře”, skrze ni a pro ni.
Abychom ukončili jakoukoli polemiku kolem tzv. návratu ke “konceptuálnímu” umění, připomeňme, že tyto práce nijak neoslavují imateriálno: žádný z těchto umělců nedává přednost “performancím” nebo konceptu, slovu, které tady už příliš mnoho nezajímá. Jedním slovem neexistuje už primát pracovního procesu nad způsoby materializace této práce (v protikladu k process artu a ke konceptuálnímu umění, které měly tendenci fetišizovat mentální proces na úkor objektu). Ve světě, který tito umělci budují, naopak předměty tvoří integrální součást jazyka a jedno i druhé je považováno za vektor vztahů k druhému: předmět je určitým způsobem stejně imateriální jako telefonní hovor; a dílo, které spočívá ve večeři s polévkou, je stejně materiální jako nějaká socha. Toto svévolné oddělení gesta a formy, kterou produkuje, je tady zpochybněno, je to samotný obraz současného odcizení: umně udržovaná iluze, až po umělecké instituce, že objekty omlouvají metody a že účel umění ospravedňuje malost intelektuálních i etických prostředků. Objekty a instituce, rozvrh a díla jsou výsledkem jednak mezilidských vztahů – neboť konkretizují sociální práci – a jednak vztahových producentů – neboť zase organizují způsoby společenskosti a regulují mezilidská setkání. Dnešní umění nás tak přivádí k odlišnému vnímání vztahů mezi časem a prostorem: ostatně je to zejména pojednáváním této otázky, co nabývá svou základní originalitu. Co je totiž konkrétně vyprodukováno umělci jako Liam Gillick, Dominique Gonzalez-Foerster nebo Vanessa Beecroft? Co v poslední instanci konstituuje předmět jejich práce? Abychom ustavili nějaké porovnávací elementy, museli bychom nakousnout dějiny užitné hodnoty umění: když si sběratel kupoval dílo Jacksona Pollocka nebo Yves Kleina, kupoval si nad rámec svého estetického zájmu i vytyčovací kolík dějin v pohybu. Stával se majitelem historické situace. Včera, když jsme si kupovali Jeffa Koonse, byla to spíše hyperrealita umělecké hodnoty, která byla vypíchnuta vpřed. Co jsme si koupili jiného, vlastníme-li dílo Tiravanija nebo Douglase Gordona, ne-li vztah ke světu konkretizovanému objektem, který sám o sobě determinuje naše vztahy vůči tomuto vztahu: vztah ke vztahu.

Poznámky:
1. Jean-François Lyotard: Le postmodernisme expliqué aux enfants, Poche-Biblio, str. 108.
2. Michel de Certeau : Maničres de faire, Idées – Gallimard.
3. Louis Althusser: Ecrits philo-sophiques et politiques; Stock-IMEC, 1995, str. 557.
4. Michel Maffesoli: La Contemplation du monde, Grasset, 1993.
5. Hubert Damisch: Fenetre jaune cadmium, vyd. Seuil.
6. Thierry de Duve: Essais datés, vyd. La Différence, 1987.
7. Emmanuel Lévinas: Ethique et infini, Poche Biblio, str. 93.
8. Serge Daney: Persévérance, vyd. P.O.L., 1992, str. 38.
9. Tzvetan Todorov: La vie commune, vyd. Seuil, 1994.
10. Hubert Damisch: Fenętre jaune cadmium, vyd. Seuil, str. 76.





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
James B.L. Hollands je tvůrce experimentálních filmů, spisovatel a hudebnik. Je známý též jako někdejší kurátor londýnského...
Více informací...
62,38 EUR
68 USD
cyklus kreseb s verši a slovními hříčkami, , Petr Marek je hudebník a posedlý kreslením. Přesto že žije již mnoho let v...
Více informací...
10,06 EUR
11 USD
28.5 x 42 cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
894 EUR
973 USD
Kniha o virtuálnách světech konzumu, politiky a médií rakouské umělkyně Susanne Schuda.
Více informací...
10 EUR
11 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS BERLIN
v ZWITSCHERMASCHINE
Potsdamer Str. 161
10783 Berlin, Germany
berlin@divus.cz

 

Otevřeno od středy do neděle mezi 14:00 a 19:00
 

Ivan Mečl
ivan@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150

DIVUS LONDON
Enclave 5, 50 Resolution Way
London SE8 4AL, United Kingdom
news@divus.org.uk, +44 (0)7583 392144
Open Wednesday to Saturday 12 – 6 pm.

 

DIVUS PRAHA
Bubenská 1, 170 00 Praha 7, Czech Republic
divus@divus.cz, +420 245 006 420

Open daily except Sundays from 11am to 10pm

 

DIVUS WIEN
wien@divus.cz

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSCOW & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS