Časopis Umělec 2000/3 >> Konec světa s otazníkem / (Konec světa?) Přehled všech čísel
Konec světa s otazníkem / (Konec světa?)
Časopis Umělec
Ročník 2000, 3
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Konec světa s otazníkem / (Konec světa?)

Časopis Umělec 2000/3

01.03.2000

Ada Krnáčová-Gutleber | review | en cs

Před několika dny byla v nově rekonstruovaném Paláci Kinských na Staroměstském náměstí ve velíně Národní galerie zahájena výstava s názvem Konec světa? Autorem námětu a hlavním kurátorem výstavy je generální ředitel Národní galerie Milan Knížák.
Patrně každý recenzent, který se o této výstavě rozhodne napsat, se setká se stejným problémem. Z jakého hlediska má hodnotit výstavu, která v rámci konceptu postrádá jakýkoliv koncept, kromě jediného: úporné snahy vystavit co nejvíc exponátů vesměs z depozitáře Národní galerie? Postačí, když se dá dohromady pestré pele-mele toho, co tzv. tisíciletí výtvarné kultury vygenerovalo, vše se uspořádá do několika ideových bloků a prohlásí se to za výstavu? Hlediska mohou být dvě. První je pohled na funkci a postavení Národní galerie jako "kamenné" instituce, tzv. hrobky umění (Adorno), a druhé hledisko je vnímání výtvarného umění v současnosti. Nicméně, jak otazník v názvu naznačuje, je to na pováženou.
První hledisko úzce souvisí s osobou generálního ředitele Milana Knížáka, který správně pochopil nikoli významové, ale topografické postavení paláce Kinských v rámci Prahy. V epicentru turistického kvasu nechal nainstalovat výstavu, která nesporně přiláká armádu návštěvníků. Je to vskutku zábavná podívaná, která zahrnuje od Adama po mikročip asi všechno, co kdy vzešlo z umělcova štětce či počítače. Můžeme zde najít v zajímavé konstelaci díla Otto Guttfreunda, Ivana Voseckého, Petra Pastrňáka a Barbary Benish, nebo Silvera, Josefa Čapka, Otto Guttfreunda, Karla Pauzera, I. Zívra, Adrieny Šimotové a dílo Nadi Rovderové instalované nad hydrantem a pouhým okem nepostihnutelné. Labužníci lpějící na instalační dokonalosti a logice si jistě pochutnají na dalších inovativních přístupech, jak umístit výtvarné dílo v prostoru, především pod úroveň očí, případně vysoko nad ní. V dalších prostorách se nacházejí kombinace jako například fotografie Veroniky Bromové, instalace Jiřího Příhody a Sv. Jan Křtitel opřený o zeď, případně instalace Kateřiny Vincourové a obraz Sv. Jeronýma od M. Willmanna atd., abychom vyjmenovali jenom některé shluky umělců. Na dvou patrech paláce můžeme tedy najít práce, které se ocitají ve vzájemných vztazích nikoli díky vnitřní kauzalitě, ikonografickým souvislostem nebo snad rafinované koncepci založené na detekci myšlenkového procesu autorů, která podnítila vznik děl, ale díky jednoduché přímé úměrnosti, která vychází z poměrů děl různých uměleckých technik k výstavní ploše paláce Kinských. Doba vzniku a historická souvislost vzniku artefaktů se zdá být irelevantní, podobně jako kontext a v souvislosti s ním i možné paralely se současným uměním. Takže matematika.
Konečně výstava, na které můžeme klidně odložit jakoukoliv i sebemenší ambici konfrontovat se s náročným kunsthistorickým počinem. Můžeme se tedy nechat klidně bavit. Ostatně, nemá vlastně umění taky bavit? Má, ale záleží na tom, jaké umění a na jaké úrovni a která instituce celý ten špás zaštiťuje. Při vší benevolenci k současnému trendu "bavit se a bavit za každou cenu" a toleranci různých názorů na tyto přístupy, něco není košer. Má Národní galerie splňovat stejnou bavičskou funkci jako nejmenovaná, v zemi České nejoblíbenější soukromá komerční televize, která svojí deklarovanou rudimentárností v každém ohledu neskrývá svoji prvoplánovost? Národní galerie je prozatím veřejnoprávní instituce a zatím ještě ne soukromá.
Toto zjištění, jakkoliv hrůzostrašně může někomu znít, nás přímo vybízí k přechodu k druhému hledisku, k zamyšlení se nad vnímáním současného umění. Výstava, která v paláci Kinských zaplní letní období, je zřejmě výsledkem zjištění, že umění, zejména to výtvarné, je
ve světě proklamované globalizace v globále marginální, tudíž v rámci koncepce funguje jako ilustrátor. Tento pohled je ale neúnosný a povrchní, protože je nesrozumitelný. Jak máme například chápat v této koncepci apokalypsu? Jako konec nebo v její původním významu jako "odhalení" či "zjevení"? Ale čeho? Co vlastně odhaluje výstava? Obsah depozitáře Národní galerie? Na jedné straně chápu averzi vůči verbalizaci výtvarného umění, které se dopracovalo do stadia nesrozumitelnosti a samoúčelu. Na druhé straně myslící složky v každém oboru jsou esencí a podmínkou jeho vývoje a přetrvávání, Národní galerii nevyjímaje. Výstava, která je tak "globální", jak je tomu v případě Konce světa?, nevyvolává konflikt. Zaručuje bezkonfliktní prostor ve společnosti, kde se postupně ztrácí touha orientovat se. Problém je, že sami umělci, ačkoliv se snaží vymezit a osvobodit se od teorie a historie umění, jsou jejich konzumenty a komplici.
Právě v období globalizace vnímáme paradoxně své okolí plastičtěji a víc intimně. Vlastní identita, jakožto identita počinů začíná být důležitější nežli globální understatement. A ačkoliv se mnohdy smysl nějakého díla vyvodí spíš z doby, na kterou se odvolává, než z doby, kdy vzniklo, je důležitý prostor, čas a tudíž i kontext, který vznik determinuje. To by mělo být bráno v potaz i v případě výstavy Konec světa? A co veřejnost? Je vůbec důležitá ? Určitě ano. Funguje jako lakmusový papírek, ale nikoli s ambicí kritického pozorovatele, nýbrž ve funkci spolupachatele. Je chycen do pasti zjednodušeného vnímání – estrády. Zase jednou se to někomu povedlo.
Nicméně je to ale "zajímavá podívaná". Letní program se povedl. Palác Kinských je zrekonstruován a možná se i muzeum-shop po čase vzpamatuje a bude kromě "typických" loutek, neodmyslitelně doplňujících kolorit Staroměstského náměstí, nabízet i zboží, které souvisí s muzeem umění, nikoli s levnou pouťovou atrakcí, která je turistům beztak nešetrně vnucována na každém kroku. Snad se při koncipování dalších výstav bude přihlížet na intelektuální potenciál odborných zaměstnanců Národní galerie, kterých i když stále ubývá, přece jenom několik zbylo. Prospělo by to renomé instituci. V létě ten Konec světa? možná ani tak nevadí, ale blíží se podzim a turistů bude postupně ubývat.

Konec světa? Kurátor Milan Knížák. Národní galerie, palác Kinských, Staroměstské náměstí, Praha 1. Od 26.5. do 19.11. 2000.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Devil From The Back, sketch - inkwash, 2011, 33 x 25 cm
Více informací...
460 EUR
501 USD
S.d.Ch.: Varlénův vertikální betlém, 2007, 69,7 x 77,8, koláž a kresba
Více informací...
1 000 EUR
1 088 USD
2004, 30.5 x 23 cm (7 pages), Pen & Ink Comic
Více informací...
1 788 EUR
1 946 USD
Kosovská videokompilace: Albert Heta, Dren Maliqi, Driton Hajredini, Jakup Ferri a Lulzim Zeqiri.
Více informací...
9 EUR
10 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS BERLIN
v ZWITSCHERMASCHINE
Potsdamer Str. 161
10783 Berlin, Germany
berlin@divus.cz

 

Otevřeno od středy do neděle mezi 14:00 a 19:00
 

Ivan Mečl
ivan@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150

DIVUS LONDON
Enclave 5, 50 Resolution Way
London SE8 4AL, United Kingdom
news@divus.org.uk, +44 (0)7583 392144
Open Wednesday to Saturday 12 – 6 pm.

 

DIVUS PRAHA
Bubenská 1, 170 00 Praha 7, Czech Republic
divus@divus.cz, +420 245 006 420

Open daily except Sundays from 11am to 10pm

 

DIVUS WIEN
wien@divus.cz

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSCOW & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS