Zahraniční záchody jsou právě ta místa, která popisována českými turisty v nás vzbuzují pocit kulturní nadřazenosti. Dokonce tu kolují historky o tom, jak se lidé předčasně vraceli domů z pracovních pobytů v zemích islámské tradice kvůli absenci toaletního papíru na toaletách. Když jsme se s tureckým sochařem Kemalem Tufanem škádlili popisováním vzájemných kulturních odlišností, použil jsem i tuto lacinou zbraň. Zmínil jsem, jak jsem před lety v jednom istanbulském hotelu nemohl pochopit trubičku ústící směrem vzhůru uprostřed záchodové mísy, ještě ke všemu zašpuntovanou kousíčkem zaschlého výkalu. Tak jsme se ale dostali k tomu, že děti v Turecku jsou už od dětství vychovávány k daleko dokonalejší hygieně. Bez omytí konečníku vodou po vykonané potřebě nejsou Turci schopni dojít k pocitu ukončené očisty, říkal Kemal. A pokračoval: to je také jeden z největších problémů pro Turky pracující v zahraničí. Málokdy se pohybují, či žijí v prostředí, kde by byly bidety. Dokonce ani v Německu, jehož toalety jsou obdivovány i nafoukanými českými turisty. Zahraniční záchody jsou právě ta místa, která popisována českými turisty v nás vzbuzují pocit kulturní nadřazenosti. Dokonce tu kolují historky o tom, jak se lidé předčasně vraceli domů z pracovních pobytů v zemích islámské tradice kvůli absenci toaletního papíru na toaletách. Když jsme se s tureckým sochařem Kemalem Tufanem škádlili popisováním vzájemných kulturních odlišností, použil jsem i tuto lacinou zbraň. Zmínil jsem, jak jsem před lety v jednom istanbulském hotelu nemohl pochopit trubičku ústící směrem vzhůru uprostřed záchodové mísy, ještě ke všemu zašpuntovanou kousíčkem zaschlého výkalu. Tak jsme se ale dostali k tomu, že děti v Turecku jsou už od dětství vychovávány k daleko dokonalejší hygieně. Bez omytí konečníku vodou po vykonané potřebě nejsou Turci schopni dojít k pocitu ukončené očisty, říkal Kemal. A pokračoval: to je také jeden z největších problémů pro Turky pracující v zahraničí. Málokdy se pohybují, či žijí v prostředí, kde by byly bidety. Dokonce ani v Německu, jehož toalety jsou obdivovány i nafoukanými českými turisty.
Doporučené články
|
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006
Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
|
|
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
|
|
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
|
|
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
|
|
Komentáře
Článek zatím nikdo nekomentovalVložit nový komentář