Časopis Umělec 2006/2 >> Ze západního Švýcarska s pozdravem Přehled všech čísel
Ze západního Švýcarska s pozdravem
Časopis Umělec
Ročník 2006, 2
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Ze západního Švýcarska s pozdravem

Časopis Umělec 2006/2

01.02.2006

Annemarie Reichen | u-sobé | en cs

Steven Parrino: Genéve, Lausanne, Neuchâtel, Fribourg
150 km od Curychu


Na konci února byla v ženevském Mamco (www.mamco.ch) otevřena výstava Collection Estate Stevena Parrino, kterou provázela mnohá setkání a mnoho zajímavých diskuzí. Od newyorského umělce, který měl v roce 2005 smrtelnou nehodu, tu byla k vidění raná díla i roztrhaná plátna a poničené struktury desek s výběrem kreseb a videoprací. Fabrice Stroun, nezávislý kurátor, který je známý mimo jiné také díky svým rozhovorům s mladými umělci ze západního Švýcarska, například s Philippem Decrauzat či Valentinem Carron, uspořádal Collection Estate s jedinečným citem pro dílo i atmosféru.
Aktuální zaměření muzea vyžaduje poznat Mamco osobně. Je to muzeum, místo, stroj, orgán, či jak jej chceme nazvat. Zadním dvorem mezi zaparkovanými auty dorazíme do muzea, které je rozléhá ve čtyřech patrech bývalé továrny. Christian Bernard, který je ředitelem Mamco od jeho otevření v roce 1994, nedává dohromady vlastní kolekci typu „best of“. Namísto toho koncipuje sbírku sbírek. Pokouší se uskutečnit vizionářský plán, v rámci kterého bude muzeum jako komplexní budova sloužit jiným úlohám než jen prosté reprezentaci. Publikum v labyrintu dřevěných kójí objevuje rafinované, chytré a často subverzivní propojení mezi sólovými výstupy a společnými pracemi, představující práce tvůrců jako je Denis Oppenheim, Sarkis, Gordon Matta-Clark, Vito Acconci, Frank E. Walter a mnoho dalších. Důležitou roli přitom hraje západošvýcarská umělecká scéna, do níž se řadí umělci jako John Armleder, Sylvie Fleury, Francis Baudevin, Pierre Vadi či Fabrice Gygi. Mamco jako muzeum se ale neustále obnovuje. V současné době jsou zde k vidění velké instalace Vincenta Lamoureuxe či nástěnné malby Philippe Decrauzata. Jedná se o místo, na němž se organizují neviditelné výstavy kurátorky Agniesky Kurant. Tento únor k nim patřil například Stephane Dafflon a Gabriel Leister.
Čteme-li o západním Švýcarsku, často se hovoří o Ženevě. V tomto městě žije mnoho umělců, například velmi aktivní Gianni Motti či Fabrice Gygi. V Ženevě je také mnoho galerií a nezávislých uměleckých prostorů, například Attitudes (www.attitudes.ch) s mnohavrstvým programem či Planet22 (www.planet22.net), která překvapí výstavním prostorem o velikosti 2,7 čtverečního metru.
Západní Švýcarsko se neomezuje jen na ženevskou scénu. Tato skutečnost je dobře vidět na životní dráze Stevena Parrino. V posledních letech byl pozván do tří různých výstavních institucí západním Švýcarsku.
V roce 1998 měl jednu ze svých prvních samostatných výstav ve Švýcarsku v CAN, v Centre d’art Neuchâtel (www.can.ch). CAN existuje již od roku 1995 a stále platí za outsidera scény jak v pozitivním slova smyslu, tak z finančního hlediska. Všeobecně vzato umělecké instituce v západním Švýcarsku jsou zřídkakdy tak dobře dotované jako basilejské či curyšské. Přesto se velkorysé prostory CAN stávají místem konceptuálních výstav, například Henrika Plenge Jakobsena či Lori Hersberger. Po pěti letech programové činnosti na Swiss Institute v New Yorku byl první ředitel CAN Marc-Olivier Wahler povolán jako ředitel Palais de Tokyo v Paříži.
V roce 2002 byl Steven Parrino pro změnu pozván do Circuit v Lausanne (www.circuit.li), aby pro záznam znovu předvedl performanci Electrophilia z roku 1997. Circuit je nezávislý umělecký prostor, který vedou umělci.
Lausanne se stává stále zajímavějším místem díky vysoké umělecké škole ECAL a především díky pozoruhodným pozicím, které zde lze zastávat. Během několika let se tento vývoj ještě urychlí otevřením nového muzea současného umění a o Lausanne uslyšíme jistě častěji.
V tomtéž roce, kdy byl v Circuitu přítomen Steven Parrino osobně, organizuje Michel Ritter jako jednu ze svých posledních výstav ve Fri-Artu ve Fribourgu (www.fri-art.ch) výstavu s kresbami Stevena Parrino Exit/dark matter a objekty Valentina Carrona. Michel Ritter je dnes aktivní v Centre Culturel Suisse v Paříži. Fri-Art je úžasné místo, kde se v kunsthalle výborně starají o návštěvníky. Mimo jiné také zásluhou skvělé kuchyně. Novou ředitelkou kunsthalle je od roku 2002 Sarah Zürcher. Před nedávnem otevřela skupinovou výstavu Stopover, která je vedena čistě v linii jejího pohledu na současné umění: umění je místem tázání se po identitě, fikci, realitě. S posledními řádky které mi zbývají, se loučím s mnoha přáteli, kteří ve Westside Švýcarska pořádají tak napínavé výstavy.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Limited edition of 10. Size 100 x 70 cm. Black print on durable white foil.
Více informací...
75 EUR
80 USD
15 x 22 x 1 cm / 56p offset / cover three channel serigraphy / 1000 ex
Více informací...
12 EUR
13 USD
Limited edition of 10. Size 100 x 70 cm. Black print on durable white foil.
Více informací...
75 EUR
80 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.