Časopis Umělec 2005/2 >> Reakce na článek Jiřího Ptáčka "Insider, bez Insidera, …" Přehled všech čísel
Časopis Umělec
Ročník 2005, 2
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Reakce na článek Jiřího Ptáčka "Insider, bez Insidera, …"

Časopis Umělec 2005/2

01.02.2005

Gabriela Bukovinská-Kotíková | commentary | en cs de

Umělec 1/2005 přinesl kritickou recenzi Jiřího Ptáčka Insider, bez insidera... na kolektivní výstavu Insiders. Proběhla v brněnském Domě Pánů z Kunštátu a v pražské galerii Futura. Sledovala důležitou linii estetiky generace 2. poloviny 90. let založenou na principech „udělej si sám“, jež se nehodí ani „do galerie, ani do bytu“ (P. Morganová). Ptáček vytkl kurátorce Pavlíně Morganové zjednodušení cílů této generace, zmateně určený okruh vystavujících, stírání odlišností a kon- statování fakt, která jsou „všeobecně známá a nesčetněkrát reflektovaná“. Tvrdil, že „pestré nuance a vzájemná vymezování ustoupily jediné tendenci“. Teoretička Gabriela Bukovinská-Kotíková reaguje na Ptáčkův text a obhajuje pozice kurátorky Insiders.
(redakce)

Jiří Ptáček napsal do časopisu Umělec recenzi na výstavu Insiders, která proběhla na přelomu roku v Brně v Domě pánů z Kunštátu a poté v jarních měsících v galerii Futura v Praze.1 Výhradně kritický tón recenze a argumenty, kterými je podložen, nejsou vesměs zcela přesvědčivé. Pavlína Morganová, kurátorka výstavy Insiders, pracuje již několik let na Akademii výtvarných umění v Praze ve Vědecko-výzkumném pracovišti, založeném v roce 1997. Pod vedením Jiřího Ševčíka toto pracoviště jako jedno z mála míst v České republice systematicky dokumentuje dění na současné české výtvarné scéně.2 I na základě tohoto výzkumu připravila Pavlína Morganová retrospektivní kurátorskou výstavu, jež poukazuje na určité tendence, které bylo možné sledovat v současném českém umění během 90. let minulého století, jako je zájem o každodenní život, o levné, nestabilní materiály, využití předmětů z domácnosti k dalšímu „recyklovanému“ umění apod. – viz. podrobněji katalog.3
Jiří Ptáček se nejdříve zabývá tématem výstavy a termín „Insiders“ nepovažuje za dostatečně vymezený. Poté ale na jiném místě konstatuje: „Skutečnost, že v 2. polovině minulého století došlo k odklonu od monumentálních projektů a ke sblížení s estetikou laciných materiálů a kutilství, je všeobecně známá a nesčetněkrát reflektovaná…“ Z toho tedy vyplývá, že téma chápe, ale pokládá je za natolik všeobecně známé, že pro samostatnou výstavu není zajímavé. To však není příliš přesvědčivý argument, poněvadž umělci, kteří jsou na výstavě zastoupeni, vystavovali v minulosti převážně v malých, nekomerčních, alternativních prostorách nebo malých státních galeriích, které většinou nenavštěvuje širší publikum. Tentokrát se tato „starší“ díla ocitla pohromadě v jiném kontextu. V Brně to bylo na půdě velkého státního muzea, kam přichází širší okruh veřejnosti, v Praze ve velké soukromé galerii. Vznikla tak možnost přímého srovnání jednotlivých děl a tím i posouzení užšího vztahu mezi nimi, což bylo hlavním záměrem kurátorky.
Je pravda, že pro takto retrospektivně zaměřenou výstavu byla tedy důležitější brněnská prezentace, a je škoda, že se v Praze této role neujalo státní muzeum. V brněnském Domě umění byla však realizace výstavy pravděpodobně možná jen díky osvícenému vedení ředitele Marka Pokorného, který se nebál mladou kurátorku a čerstvou retrospektivu podpořit.
Další výtky autora směřují k zastoupení či spíše nezastoupení určitých umělců. Tato otázka je sama o sobě poněkud ošemetná, poněvadž v případě tematické kurátorské výstavy nemusí kurátorovi jít o širokou přehlídku celé generace umělců, ale naopak o příklady určitých děl, na nichž je možné danou myšlenku specifikovat. Je tedy pochopitelné, že se jedná o výběr částečně subjektivní, který je možné vždy rozšiřovat či zužovat. Je jistě také pravda, že vždy budou existovat výjimky i v případě známých umělců, kteří se do koncepce nehodí, a proto na výstavě nejsou. Jiří Ptáček správně zmiňuje např. Federica Díaze či Jiřího Černického, kteří zde stojí mimo sledovaný okruh. To však ještě neznamená, že by téma výstavy, tak jak bylo formulováno nebo vymezeno, nebylo v dané době významné.
Nakonec autor zmiňuje výstavu CZ99, kterou připravili v prostorách bývalé továrny na Václavském náměstí a v budově Vyšehradského nádraží Milan Salák, Jiří David a Jan Kadlec. Uvádí ji jako příklad výstavy, která lépe ukázala bohatství 2. poloviny 90. let se všemi možnými limity a úskalími, a dokonce doporučuje její rekonstrukci namísto výstavy Insiders. Argumentace je to opět poněkud zvláštní, poněvadž přestože byl tento projekt velmi úspěšný, kurátorům šlo podle mého názoru o něco jiného než Pavlíně Morganové. Tuto výstavu, která předvedla mnoho různých umělců s odlišnými přístupy, by bylo velkou šíří záběru možné přirovnat k typu přehlídek bienále. Ve své podstatě to však byla výstava s jiným cílem, a není proto vhodné ji srovnávat s Insiders.
Výstava by měla být vnímána jako jedna z možných interpretací českého umění 2. poloviny 90. let, jako vymezení specifického momentu, který byl a dodnes je v českém současném umění nepopiratelně dosti podstatný. V této souvislosti by bylo zajímavé posoudit, jak se podobné tendence projevily v zahraničí, neboť srovnání se zahraničním uměním této generaci zatím schází. Celkově považuji výstavu za důležitý počin, který má nezpochybnitelný význam, a to v neposlední řadě i díky katalogu, který svými texty i precizním soupisem výstav bude jistě i do budoucna podkladem k užitečným diskusím i důležitým pramenem dalšího výzkumu.

Poznámky:
1. „Insider, bez Insidera,…“, Umělec č. 1/2005, str. 90, Dům pánů z Kunštátu, 14. 12. 2004–30. 1. 2005, galerie Futura, 17. 2.–1. 5. 2005
2. Více informací o Vědecko-výzkumném pracovišti na: http://vvp.avu.cz, mimo mnoha dalších aktivit vydalo VVP v roce 2001 rozsáhlou antologii České umění 1938–1989.
3. Insiders, nenápadná generace 90. let, Praha, 2004, 91 str., koncepce výstavy a katalogu: Pavlína Morganová, texty v katalogu: Pavlína Morganová, Jana a Jiří Ševčíkovi, Eva Krátká, David Kulhánek, Dagmar Svatošová. V katalogu autorka koncepci výstavy několika různými způsoby vysvětluje a dokládá na příkladech. Součást katalogu tvoří velmi obsáhlý a precizní archiv výstavního provozu 90. let, kterému Jiří Ptáček věnuje pouze jednou kritickou větu, která upozorňuje na záměnu ve jménu kurátora v případě jedné výstavy (Chalupáři, 2000).





Komentáře

15 meters thick about cheap snapbacks | 05.03.2015 01:30
was
[url=http://peopleofpraise.org/hat2.html]15 meters thick about cheap snapbacks[/url]

Vložit nový komentář

Doporučené články

Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Mars 2006. 160 p. dont 1/3 serigraphie / almost half in silkreen/ made by slave handing / 600 grammes. 22 X 31 X 1,5 cm / Couv....
Více informací...
40 EUR
44 USD
1993, 35 x 42.5 cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
1 005,60 EUR
1 094 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.