Časopis Umělec 2004/4 >> Revoluce s ostrahou Přehled všech čísel
Revoluce s ostrahou
Časopis Umělec
Ročník 2004, 4
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Revoluce s ostrahou

Časopis Umělec 2004/4

01.04.2004

Jiří Ptáček | commentary | en cs

Bukurešťskssé MNAC sídlí na bizarním místě. Paměť jednoho z největších architektonických výstřelků pozdního komunismu, Ceauşeskova Paláce lidu, nelze jen tak vymazat. I když se do něj nastěhuje demokratický parlament z jedné strany a muzeum současného umění ze strany druhé, stejně na vás jeho génius loci dýchne už při vstupu do areálu. To když vás zastaví patrola (demokratického parlamentu) a vyslýchá vás (rumunsky), proč jdete do muzea a kdo vůbec jste.
Snad proto se stala vyvrcholením výstavy Frisbee kurátora Františka Kowolowského v mediatéce MNACu performance Martina Zeta. Vystoupil na balkóně paláce a na fasádu zavěsil rudou vlajku Spojených států amerických. Symbol absurdní revoluce visel nad zahradou, zatímco před průčelím orientovaným do monumentálního bulváru vlála podobně absurdní směs reality a naděje: zástavy Rumunska, NATO a EU. Malý hlouček příznivců před muzeem nahrával Zetovu akci na videokamery. Zaručeně nejlepší záznam ovšem získala ostraha parlamentu, protože na muzeum jsou neustále namířeny její průmyslové kamery.

Pět podlaží výstavních sálů, na poměry bývalého komunistického bloku špičkově technicky vybavených … ale zároveň izolace Paláce lidu od centra města a dozvuky ostrých sporů, kdo a jak bude profilovat image, pořádat výstavy, velet – takové je MNAC těchto dnů. Na jednu stranu barikády se postavilo vedení muzea, na protější okruh nezávislých inte- lektuálů a umělců sdružených kolem manželů Perjovských. Zásluhou mezinárodního věhlasu a mediálních schopností lídrů opozice překročilo už povědomí o rozporech hranice země. Zahraničnímu návštěvníkovi MNACu však nepřestává vrtat hlavou, proč kritika zaznívá už ve chvíli, kdy muzeum teprve otevírá své brány. Několik výrazných osobností mladého rumunského umění odmítlo účast na první domácí přehlídce Romanian artist (and not only) love Ceauşescu’s Palace?!. A snad právě proto byla výsledná expozice slabým pokusem o site-specific akci. Přiznám se, že dvě zpochybnění v rádoby provokativním titulu – „nejenom“ a „otazník před vykřičníkem“ – jsou i na mě trochu příliš.
Sto dní hájení, které se obvykle ctí mezi politiky, se v tomto případě každopádně neres- pektuje. Možná jde o příliš atraktivní sousto, na to aby se čekalo, až se tým muzea zformuje a důkladně vyjasní své dramaturgické záměry. Nebo se umělecká veřejnost obává, že by mohlo (podobně jako v případě pražského Veletržního paláce) trvat několik let, než vyjde najevo, že vedení muzea vlastně nemá žádnou představu, co si s uměním 21. století počít.

Frisbee na pomezí neurčitosti
Frisbee by určitě byla jednou z řady menších prezentací českého umění v zahraničí, kdyby se nekonala záhy po otevření nového muzea současných umění a kdyby to nebylo právě bukurešťské MNAC. Vlastně šlo o vůbec první výstavu, která začala za jejího běžného provozu.
Mediatéka MNACu se nalézá až v posledním podlaží muzea, hned v sousedství designově dokonalé a sterilní kavárny. Není to standardní výstavní prostor: mimo dvou projekčních sálů se jeho ústřední část podobá velké kanceláři členěné skleněnými příčkami. František Kowolowski ovšem dokázal, že výstavám nových médií může vyhovovat. Frisbee koncipoval jako přehlídku soudobé české produkce v oblasti videa a animace, rozhodl se pro několik velkoplošných projekcí a nevstřícný prostor dokonale ovládl. Za jediný nedostatek lze považovat neprovedené zatemnění hlavní sálu, kvůli čemuž bylo za denního světla obtížné sledovat jednu z projekcí.
O Kowolowského výběru lze obecně říci, že ukazoval, jak pestrá je škála projevů v médiích videa a animace a jak se v době digitálního uživatelského softwaru tyto dvě kategorie prostupují a ovlivňují. Očekával-li návštěvník konkrétnější interpretační model, mohl odcházet zklamán.
Kowolowski neměl k dispozici projektor pro každého ze 17 účastníků. Samostatnou místnost s technikou proto přidělil pouze čtvrthodinovému slide-show Michala Pěchoučka Kočárkárna. Z ostatních snímků sestavil dílčí „podkolekce“. Tím, že v textu k výstavě připomněl důležitost „mezních souvislostí“ a systémových anomálií jako jsou „neurčitost, nesystémovost, nesmysl nebo ještě lépe imaginace“, vstoupil na tenký led, jakým způsobem v omezených podmínkách tyto kvality prezentovat.
Právě v „podkolekcích“ bylo možné sledovat zájem o kurátorskou systematizaci. Zatímco setkání videí Jiřího Surůvky a Martina Zeta zaznělo nečekaným tónem laskavější poetické (Zet) a méně laskavé satirické (Surůvka) sebeironie, díla Petra Zubka a Pavla Mrku-se ze nesla v duchu využití 3D animace k dosažení silného kontemplativního efektu. Také přiřazením formálně příbuzných animací Pavla Ryšky, Jana Šerých, skupiny Record a filmu Filipa Cenka s Jiřím Havlíčkem se částečně stíraly individuální rozdíly mezi jejich myšlením.
V rovině práce s vybraným materiálem zůstala Frisbee na půli cesty. Kýžený „random“ neurčitosti se odehrál výhradně v rovině celku. Konkrétní rozdělení proběhlo podle povrchních, formalistických vzorců. Nakonec i nejzvláštnější setkání sestřihu destruktivních scén z japonské Gappy od Jana Nálevky, zběsile rychlého, angažovaného slideshow Gumy Guar z loňského CzechTeku a triphopového hudebního klipu Davida Možného Virtual Soul Waste neartikulovalo, zda jsme svědky kýžených „mezních souvislostí“ a „anomálií“, či zda šlo prostě o umístění všech tří nej-hlučnějších videí do jednoho, izolovaného projekčního sálu.
Frisbee v tomto směru nenaplnilo kurátorská předse-vzetí. Jako by se Kowolowski na poslední chvíli lekl, že jeho výběr děl bude vypadat neuváženě, nebude-li jej alespoň nějak komentovat. A nakonec svůj kurátorský komentář pouze rychle nastehoval.
Chvályhodným počinem na druhou stranu zůstává, že ke DVD katalogu přidal webové stránky (http://www.dumb.cz/ frisbee/) s ukázkami ze všech vystavených prací. Domovský Dům umění města Brna zároveň prolinkem napojil na bukurešťský MNAC, což by mohlo stát na počátku budování komunikačních struktur, které nové muzeum v těchto dnech potřebuje ze všeho nejvíc.

Jistota, že budoucnost zůstává nejistá
Martin Zet vstoupil na balkón Paláce lidu v den, kdy v Rumunsku vrcholily politické kampaně před rumunskými par- lamentními volbami. Jeho revoluční projev se nesl zahradou jako přízrak. Podobně přízračně zněla i slova umělecké ředitelky MNACu Ruxandry Bala- ciové o křehkých vztazích kultury a moci: „Podle výsledků voleb bude vypadat i budoucnost muzea. Současná vláda nám je nakloněna, ale o rozpočtu na příští rok bude rozhodovat ta nová. Jsme nezávislí, ale zároveň finančně odkázaní na stát. Zatím si nemůžeme být jisti, kdo bude novým ministrem kultury a jaký k nám bude mít vztah. Na jaře bychom chtěli otevřít knihkupectví a realizovat řadu kroků k tomu, aby měl MNAC kvalitní program a byl solidním muzeem současného umění. Jenže nyní je předčasné cokoli stanovovat napevno.“ Několik dní nato zvítězila ve volbách dosavadní politická opozice…




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
From series of rare photographs never released before year 2012. Signed and numbered Edition. Photography on 1cm high white...
Více informací...
220 EUR
239 USD
Limited edition of 10. Size 100 x 70 cm. Black print on durable white foil.
Více informací...
75 EUR
82 USD
Vytištěno bíle na černém, kvalitním a pevném igelitu. Ilustroval Ivan Mečl.
Více informací...
3,80 EUR
4 USD
Třetí číslo umělecké revue Divus. Toto velkoformátové tištěné médium v sobě spojuje alternativu, exkluzivitu, umění i okrajovou...
Více informací...
12 EUR
13 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.