Časopis Umělec 1999/4 >> Loučení před dovolenou Přehled všech čísel
Loučení před dovolenou
Časopis Umělec
Ročník 1999, 4
2,50 EUR
3 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Loučení před dovolenou

Časopis Umělec 1999/4

01.04.1999

Tomáš Lahoda | focus | en cs

Umění je mrtvé. Nebo přinejmenším umírá. Už je to jen otázka času. Není co dodat. Zbytek tohoto psaní je v tomto světle už jen výrazem sentimentality reflektující, jak je těžké být v situaci, kdy to vše pomalu končí. Tak zní mínění mnoha umělců, kteří podobnou situaci svými aktivitami předznamenávají.
Připravujeme se vlastně na stav bez umění. Nakonec je přirozené připravit se. Ale neodejdeme z arény jen tak bez odporu, někoho ještě stále umění vzrušuje. Ale tušíme, kam spěje. Je dobré se na konec umění připravovat.
Obrazy a sochy tu budou stále, ale je jen otázkou času, kdy se inovativně zaměření a experimentující umělci zapojí do jiných oblastí a sfér ve společnosti jako inženýři, plánovači měst, designéři, tvůrčí pracovníci v reklamě, multimédiích, TV, na internetu atd.
Mnohá díla, která dnes vznikají, jsou situována do sociálního kontextu uvnitř společnosti mimo umělecké instituce. Bez povědomí o tom, že jsou myšlena a tvořena jako umění, je není možné rozeznat od skutečnosti. Dánská skupina Superflex (Umělec 6-7/98) například projektuje a vytváří užitečné a smysluplné projekty a pracuje v podstatě jako malá inženýrská a projekční firma. Sami členové skupiny stále ještě definují svou činnost jako umění. Podstatným rysem tohoto typu děl je však právě zkoumání samotného pojmu umění a jeho významu.
Umění je umění a všechno ostatní je všechno ostatní
Řekl Ad Reinhardt. Otázka, jak definujeme umění může být rozšířena na “umění může být umění, ale může to být také něco jiného”. Umění sestoupilo z piedestalu výlučnosti, oprostilo se od zátěže distance a od očekávání, že by mělo vyjadřovat hluboké a neměnné hodnoty. Etabluje se uvnitř spotřební společnosti, není tak osamocené a izolované, je prostě méně důležité. Degraduje se vědomě na “umění denní vulgarity a stupidity (Koben Mercer). Je to umění nonšalantní, promiskuitní a populistické, tvořené pro “prime-time” společnost, kdy televize v denních hodinách zve občany, aby veřejně prezentovali své soukromé problémy. “Moje žena váží 450 kg," zní titul TV show Jerry Springera. A kdybychom nevěděli, jak se na show obléknout, tak je tu malý tip: Dvojice umělců pod názvem AVPD International představila svůj projekt Junk de Luxe na vystřídání těch otřepaných dresů s našimi oblíbenými hvězdami Maradonou, Ronaldem, Jágrem či Jordanem. Jde o sérii bílých triček (je možné si vybrat krátký nebo dlouhý rukáv ve dvou velikostech) a objednat si z řady kulkami prostřílených originálů. Každý model je prostřílen na místech podle skutečných zásahů při atentátech na známé osobnosti. Tak se můžeme v díle procházet, splynout s ním a býti (i déle než na těch 15 minut) Martinem Lutherem Kingem, Warholem, Che Guevarou, Lennonem a jinými slavnými nebožtíky.
Senzace
Reklamní magnát Charles Saatchi “udělal” celou generaci umělců, kteří jdou dál v tradici object trouvé, kdy je umění prakticky nerozeznatelné od skutečnosti. To je ovšem pointa – umění nemá být nijak zvláštní nebo jiné než cokoli jiného. Nedělá si nárok na politické nebo sociální komentáře, ani na moralizující či etickou agendu. Umělci přebírají gesta, tvarosloví, jazyk a identitu pop-kultury a konzumace přímo bez filtru, aniž by se je snažili rozebrat a pak povýšit na umění. Populární kultura se prezentuje post-ironicky jako prezentace spíš než jako reprezentace. Jako by se divák chtěl uklidnit, že v žádném případě nejde o něco nadaného nebo mimořádného. Toto “lehké” umění stírá rozdíl a hranice mezi uměním a realitou denního života. Je snad video Gillian Wearing “Dancing at Packham” tak působivé proto, že to není pravé umění v tradičním slova smyslu, ale jen kousek z předměstského života?
Neomezené přiznání komerční pop-kultury a užívání jejich požitků odráží hedonismus mladé generace, kteří se sami inscenují a propagují, aranžují výstavy a akce, mají vlastní firmy a podniky – to vše za pomoci ryze komerčních strategií. “Do it yourself!”
Sebereflexe
Sebeodhalení, sebeinscenování se do různých póz a rolí jsou opakující se témata současné scény.
Francouzská umělkyně Orlan se sama mění a přetváří na umělecké dílo, když se nechává plastickými operacemi měnit do podoby komputerem manipulovatelného portrétu. Ten je výsledkem klonování řady nejznámějších ženských portrétů z historie umění a Orlan jej na sebe jako ideál převádí.
V jiné poloze přímého “žití” různých identit je projekt Christine Hill. Vystupuje v rolích striptýzové tanečnice, uklízečky, rockové hvězdy, majitelky bazaru s obnošenými oděvy (Volksboutiqe), žije rolí, je dílem, které existuje jen v procesu, v okamžiku, v reálném čase a prostoru konání. Po skončení neexistuje žádná dokumentární rekvizita, video apod. Není to simulace skutečnosti, je to skutečnost sama. Jsou to situační díla, která se vztahují k osobnímu, sociálnímu a místně specifickému kontextu.
S odkazem na praxi Josepha Beuyse a jeho sociální skulptury chce Christine Hill reintegrovat umění do denního života. Tvrdí, že by umění mělo ovlivňovat život ostatních, ne politicky nebo existenciálně, ale sociálně. Umění nemůže spasit svět – “… přiznejme si, že tu neléčíme rakovinu”, ale věří, že má smysl: “Nemělo by se to přehánět, ale za něco to stojí”. Vidí sebe a své umění jako katalyzátor uvádějící do oběhu proces, který je otevřený, bez definitivního konečného cíle. Médium je metaforou na zaostření na interakci, konverzaci, diskusi a výměnu mezi lidmi. “Deal with what you get” (pracuj s tím, co máš), “Get to the net (dostaň se na síť).
Vedle splývání s realitou zbývá ještě prostor virtuální. Umění jako forma komunikace se rychle zabydluje i na síti. Internet je jednou z dalších forem, která je oproštěna od fixace na předmětný objekt. Oproti tradičnímu uměleckému dílu, které je vázáno na objekt, dává internet možnost být čistou praxí. Díla na síti jsou imateriální, nemají stálý charakter, je možné je v průběhu procesu redigovat a měnit podle nových okolností, které se objeví. Tip: The Thing http://www.thing.at je skupina umělců se základnou ve Vídni a New Yorku. Od počátku byli mezi těmi, kteří definovali, jak a k čemu se může síť v souvislosti s uměním použít. Od komunity na síti orientované na umění se skupina postupně etablovala jako směs časopisu, galerie a běžného media-servisu.
Antirom http://www.antirom.com je anglická skupina designerů, která se živí komerčními návrhy na internetu. Ve volném čase se věnuje umění a performancím. Je to dobrý příklad nové kategorie profesionálů, kteří tvoří jedny z nejlepších media designů díky svému uměleckému vzdělání.
Audio ROM http://www.audiorom.com je další britská skupina, která tvoří zajímavé interaktivní zvukové projekty. Na jejich stránce je možné si objednat jejich Audio CD-ROM.
A tak se ztrácíme v surfování a je čas loučení. Zbývá už jen v triku – tip: model Versace Junk de Luxe – pěkně dosyta a zdravě se někde najíst – tip: restaurace Pharmacy Damiena Hirsta v Londýně a po mozkové masáži – tip: transformační instalace Tělocvična od Guillaume Bijla – si dopřát dovolenou. Tip: dvojice Dejanov a Heger se rozhodli použít peněz na výstavu X-squared na vlastní dovolenou. Na výstavu, která tematizovala práci v kontextu umělecké produkce, vyvěsili jako jediný exponát ceduli s nápisem “Na dovolené”. Toto dílo se postupem času stalo jejich nejoblíbenějším a rádi by jej v budoucnu použili každý rok. Naposledy bylo dílo vystaveno letos v únoru v berlínské galerii Mehdi Chouakri. Galerie byla během výstavy zavřená a na stažené roletě byla cedule “Galerie zavřena, dovolená”. Majitel a jeho štáb byli na dovolené a vskutku se nešetřilo na produkčních výlohách, od slunečních brýlí a plavek až po letenky a vybraný hotel.





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Formát 30x23 cm. 224 stran na kvalitním papíře, 144 v barvě a 250 vyobrazení.
Více informací...
25 EUR
27 USD
Feast, sketch - drawing, 29,5 x 20,5 cm
Více informací...
340 EUR
366 USD
1995, 43.5 x 28cm, Print
Více informací...
132 EUR
142 USD
2000, 20.3 x 25.4 cm, Painting on Canvas
Více informací...
555,60 EUR
598 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.