Časopis Umělec 2007/3 >> Sicilský pavilon v Benátkách 2007 Přehled všech čísel
Sicilský pavilon v Benátkách 2007
Časopis Umělec
Ročník 2007, 3
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Sicilský pavilon v Benátkách 2007

Časopis Umělec 2007/3

01.03.2007

Dunia | biennale | en cs de es

Sicílie je možná tím nejinspirativnějším prostředím, které měla autorka tohoto textu se svou poněkud nesoustředěnou povahou možnost navštívit. Nelze s určitostí říci, proč vizuální a mezilidská komunikace na Sicílii probíhá na úrovni, která se vyznačuje staromódní grácií, jež však rozhodně není jen záležitostí těch velmi podivných pozůstatků vyšších společenských tříd obývajících Palermo. Citlivý pozorovatel vnímá každé setkání jako nápor komunikace probíhající v několika rovinách. Řeč těla je stejně významná jako zvuk sám. Cizinci mají možnost tu krásu sdílet, pokud ovšem narazí na někoho, kdo je ochoten s nimi komunikovat. Turisté nejsou považováni za cizince, nýbrž za turisty. To je také pravděpodobně důvodem, proč – ať již na ostrově Levanzo, v Palermu nebo v některém z autobusů, které mezi těmito místy pendlují či které směřují dále do Catanie – Sicilané nemluví anglicky. Zdá se, že je děsí pouhé pomyšlení na existenci nějakého jiného jazyka, než je italština. To je ovšem škoda, neboť z tohoto důvodu je i jinak šarmantní, ochotný a dobrosrdečný muž odsouzen zůstat v nevědomosti ohledně stavu umění přípravy kávy v Německu. Potom je dosti trapné odpovídat na otázky typu, jestli je pravda, že v Německu nemáme cappuccino. Máme Starbucks. Nemůžete oslovit dvacetiletou sicilskou krasavici, protože jí za to angličtina nestojí. Někteří oslovení však projevují určitou míru porozumění pro autorčinu angličtinu, která není angličtinou, jíž se hovoří v Británii či ve Spojených státech, ale angličtinou nějaké třetí, jazykově podřízené komunity. Autorka sice mluví trochu italsky a čte v tomto jazyce, avšak místní tomu nevěnují pozornost. V případě, že už narazili na někoho, kdo opravdu neumí ani slovo italsky, poděkují za snahu. Existuje zde však určitá komunita, kterou tvoří mimo jiné i mnoho umělců. Díky nim by se zde mohla angličtina začít používat více a pomoci potlačit obavy z cizinců (jež je z jistého hlediska velmi řecká). Projekt „Sicilský pavilon“ považuje autorka za zcela pozoruhodný. Omluvte mé vyjadřování, ale posraný svět umění by se měl více soustředit na samotnou práci a méně se honit za přízraky slávy. Což dělá většina komisařů výstav a bohužel i celá řada umělců – honí se za přízraky. Bohatá a extrémně inspirující umělecká scéna, jako je ta sicilská, žije bez povšimnutí jako polomrtvá Schroedingerova kočka. To je ostuda nejen proto, že Sicílie je známá jako chudý kraj, v němž vládnou nepokoje, a ještě v sedmdesátých letech byla západoněmeckou vyšší společností považována za třetí svět. Ne kvůli blahosklonným vývozům uměleckých festivalů jako třeba bienále v Tiraně v roce 2001, nebo Manifesta 6 v Nikósii, které se autorka sama měla možnost účastnit jako hostující pisatelka pro nadaci ARTos sídlící v Nikósii, přičemž byla svědkem koloniálního postoje naprosto nevzdělaného a neinformovaného uměleckého publika, které vzalo toto rozdělené město útokem, a přestože poctivé vystupování některých zaměstnanců Manifest přítomných na ostrově bylo chválihodné, nakonec se, jak víme, všichni zhroutili Ne, mrzet by nás to mělo z jiného důvodu. Přestože sicilským umělcům také dost záleží na úspěchu a uznání – jako každému všude jinde, kreativní intenzitu Sicílie lze dost dobře definovat – štědří hostitelé, úrodný ostrov. Autorka to ví velmi dobře, a tak se opět chystá přesídlit do dočasného působiště na Sicílii. Organizátorům Benátského bienále 2007 to však známo není, nebo je jim to jedno. V každém případě musel být chybějící Sicilský pavilon něčím nahrazen. Pod vedením kurátora Paola Falconeho sídlícího v Palermu, neoficiálního velvyslance Sicílie ve všech otázkách tzv. světa umění, a v jeho autě byl uspořádán výlet do Benátek, aby zde Sicílie předvedla alespoň některé ze svých nejlepších umělců – zastupovali je Luca De Gennaro a Salvatore Prestifillipo, ke kterým se přidala globálně působící umělkyně Aleksandra Mir, žijící již déle než rok v Palermu, a sběratel Marion Franchetti. Jako jedni z účinkujících byli dopraveni svým osobním řidičem na zahájení Benátského bienále 2007. Falconeho, zastupujícího Palermské mikromuzeum, jsem se zeptala: Na seznam oblastí, které představí svůj pavilon v Benátkách, přibyla nedávno Afrika a Čína. Projekt Sicilský pavilon, zdá se, vyjadřuje lítost nad tím, že pohled uměleckého světa zaměřený do dáli přehlíží regionální kulturní scény, jako je ta sicilská. Čím může region jako je Sicílie, vezmeme-li v potaz skutečnost, že je co do velikosti i počtu obyvatel mnohem méně důležitá než Afrika nebo Čína, přispět ke globalizaci světa umění, ovšem kromě samozřejmého vlivu v oblasti trhu s uměním? Paolo Falcone: Sicilský pavilon se zaměřuje na různé aspekty současného sicilského umění. Politický aspekt se snaží přitáhnout mezinárodní pozornost k regionální a kulturní umělecké scéně Sicílie. Nikdy se tu neukázal komisař nějakého bienále, aby prozkoumal stav současného umění. Víceméně náhodou navštívil Palermo v roce 2001 Szeemann, a to díky projektu Maurizia Cattelana Hollywood 2001. V současné době však sicilská umělecká scéna kurátory výstav neláká, asi proto, že mají plné ruce práce v Pekingu nebo v Johannesburgu. Tyhle oblasti jsou asi mnohem víc trendy. Sicilským umělcům se daří prosazovat se na mezinárodní umělecké scéně, pokud emigrují například do New Yorku. Díky působení ve Spojených státech získal sicilský umělec Manfredi Beninati v roce 2005 v Benátkách cenu pro mladé talenty. Pro naše umělce je to hrozná situace, protože musejí opustit ostrov, aby byli objeveni. Sicílie je z hlediska kulturního dědictví jednou z nejbohatších oblastí na světě (sedm památek UNESCO na tak malém území je světový unikát). Sicílie je však rovněž místem s bohatým a rozporuplným terénem současného umění. Tuto rozporuplnost jsme chtěli představit i v Benátkách, ale nejdůležitějším gestem byla samotná cesta, jakožto umělecká apropriace akce Longa a Fultona z šedesátých let, kterou jsme posunuli o krok dál na základě díla Pierra Huygue nebo Carstena Hoellera, konkrétně jeho Laboratoria pochyb (1999), jež on sám mimochodem považuje za neúspěch. Tento výlet představuje další příspěvek k finalizaci domnělého rozporu mezi dekadencí a bohatstvím; Lucu De Gennaro nadchla dvojznačnost cesty, když během jízdy Rolls Roycem77 četl Punkový manifest 77.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
15 x 21 x 3 cm / 160 pages / sérigraphie 14 pass.couleur / 200 ex
Více informací...
30 EUR
33 USD
Jedno z nejdůležitějších prozaických děl spisovatele, herce, loutkoherce, dramatika, hudebníka a umělce S.d.Ch. Text je hořkým...
Více informací...
7 EUR
8 USD
Katalog skupiny čtyř umělců (Josef Bolf, Ján Mančuška, Tomáš Vaněk a Jan Šerých) generace nastupující v druhé půlce...
Více informací...
9 EUR
10 USD
29.5 x 45.5 cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
446,40 EUR
498 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.