Časopis Umělec 2003/1 >> Benátky jako obvykle: předávkování Přehled všech čísel
Benátky jako obvykle: předávkování
Časopis Umělec
Ročník 2003, 1
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Benátky jako obvykle: předávkování

Časopis Umělec 2003/1

01.01.2003

Janka Vukmir | benátské bienále | en cs

"Řekne-li se, že v Benátkách je všeho příliš, může to vypadat nepopulárně, ale je tomu tak. Příliš mnoho umělců, výstavy nelze spočítat, kurátory se to jen hemží, spousty konceptů, schůzek, publikací, utracených peněz, letos přibyl naprostý rekord na Celsiově stupnici; to poslední dominovalo, ale v celkovém předávkování bylo tou nejméně zajímavou přísadou. Množství míst, protagonistů i uměleckých děl vznáší otázku kritérií: zda vůbec nějaká existují, nebo zda jich není příliš. Abychom v této úvaze pokračovali, museli bychom do ní vložit další ekonomické a politické faktory globalizace atd., což není zrovna něco, čemu bychom se tu chtěli věnovat. Takže zůstává hlavní otázka - nejde o to, co dělat s omezenou schopností pozřít a strávit to, co bylo na předpis, ale o to, jaký vztah mají protagonisté Bienále k výstavní továrně, která se pokouší povýšit pozici jednotlivce nad globálnost korporací a která přitom často používá jejich prostředky a metody. Podporuje individualitu mnohost a znásobení? Nebo je to naopak?
Skutečnost je jasná: šéf, Capo di Biennale, pan Bonami se rozhodl zrušit tradiční diktát hlavního kurátora výstavy a nahradil ho skupinou pozvaných kurátorů, s tvrzením, že výsledkem snů a střetů bude diktát obecenstva. Možná tomu tak je, ale v části světa s rozvinutým trhem s uměním platí motto: ať umělec poskytuje to, co si obecenstvo žádá. To většinou odráží názor umělců a jejich galeristů, nikoli však kupujících. Nejmocnější síly aktuálního Bienále vycházejí z nově vznikajících uměleckých krajů Evropy, Asie a Afriky, které jsou stále ovládány umělci a kurátory, nikoli obecenstvem nebo zákazníky. Snad právě to jsme tentokrát v Benátkách pochopili. Myslím, že Bonami přišel s vynikajícím nápadem, ale jeho reálný smysl kolegové kurátoři nenaplnili. K smrti utahaná představa o národních pavilonech stále ještě dává smysl. Pod společnou střechou diktátu promíchaného a globalizovaného světa se vždycky najdou ideologické vlivy, které požadují změnu a uvádějí výstavy pod heslem: “Umělci všech zemí - spojte se!” Proč bychom však na Bienále neměli souhlasit se sto let starým a vytrvalým konceptem národních pavilonů? Zvláště pokud nám nabízí individuální gesta namísto globálních a my vždy považujeme individualitu za nejdůležitější.
Mezi těmito individuálními gesty se nachází kvalita konceptu Michala Kolečka pro československý pavilon 2003. Riskoval všechna globální, jednotící i individuální hlediska. Koncept spolupráce českých a slovenských uměleckých skupin nás vrací zpět k problémům, o kterých jsme se zmínili dříve: ale tentokrát je výsledek pozitivní. Představili samostatnou figuru v poloze, která je současně v souladu i nesouladu s vlastním prostředím. Tělo vystaveného symbolu se nachází ve dvojité pozici sportovce i idolu - oba známe jménem, oba známe
i jako nositele mnohovýznamových úrovní se samozřejmým rozlišením míry na lokální i globální škále. A tato jediná postava je vystavena videoprojekci plné očí diváků, kteří propadají zbožňujícímu šílenství. Celá scéna se odehrává pod tichou noční hvězdnou oblohou, tolik připomínající tu skutečnou, v jediné místnosti výstavního prostoru dvou států, v nejdiskutovanějším konceptu “národního pavilonu” celého uměleckého světa. Tady je to pravé místo, které testuje kulturu a identitu. O Kameře Scura a Kunst Fu jsem toho před přehlídkou věděla jen trochu, i když je Michal předtím prezentoval v Záhřebu, ale tady mi dílo samo řeklo, že jsou živí a že si uvědomují, kde žijí, což je v současném umění vždy ten nejzajíímavější prvek.
"




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Print on art paper from serie prepared for "Exhibition of enlarged prints from Moses Reisenauer’s pocket Ten Commandments"....
Více informací...
290 EUR
324 USD
Basement, 1995, silkscreen print, 40,5 x 27,5 cm
Více informací...
65 EUR
73 USD
Společný projekt české umělkyně Markéty Othové a francouzského umělce Pierre Daguina. Publikace je prezentací výstavního cyklu...
Více informací...
6,04 EUR
7 USD
tisk na banerovou folii, 250 x 139 cm, 2011
Více informací...
799,20 EUR
892 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.