Časopis Umělec 2004/4 >> Estelle Artusová, dcera videa - O uměleckém projevu Estelle Artusové Přehled všech čísel
Estelle Artusová, dcera videa - O uměleckém projevu Estelle Artusové
Časopis Umělec
Ročník 2004, 4
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Estelle Artusová, dcera videa - O uměleckém projevu Estelle Artusové

Časopis Umělec 2004/4

01.04.2004

Alexis Leung | profile | en cs

Na videotvorbě Estelle Artusová nás okamžitě zaujme, že obraz je složený ze známých zvukových a filmových úryvků či dialogů. Zda jejich původ rozpoznáme nebo nerozpoznáme, to nikdy nepředstavuje problém… V narážkách vyjadřuje odstup, často ironii, vždy lehkost, a každé její video lze ocenit, i když divák nemá ani ponětí o filmovém prostoru, z něhož si umělkyně občas půjčuje pouze atmosféru. Estelle Artusová na toto téma uvádí, že jí pramálo záleží na tom, aby filmy, z nichž svá díla skládá, byly a posteriori identifikovatelné. Více než film jakožto předmět identifikace a kulturní integrace ji zajímá emoce okamžiku, tedy scéna. K vytvoření díla stačí jisté nálady, určité záběry, někdy takřka jediný dialog.
V přebírání těchto kinematografických prvků a v jejich přehrávání, začleňování a shromažďování jejich útržků za účelem nového tvarování jako by se odrážela proustovská touha po znovunalezení určitého okamžiku, posíleného o vzpomínku. Tato touha je nepochybně iluzorní, vždy si je však vědoma vlastních hranic a nikdy není sterilní. Vždyť tvůrčí akt vysvobozuje tento zdánlivě tautologický pohyb z jeho bezmocnosti tím, že obrazu umožňuje nové vtělení.
Bez ohledu na dílo se tak otázkou pochopitelně stává pozice autora. Ve zcela jiné oblasti, totiž v hudbě vycházející z hnutí rap a techno, je tento fenomén vypůjčování již dobře znám pod názvem sampling a významné uplatnění nachází i v současné umělecké tvorbě. Avšak zatímco spojování díla s jediným autorem ztrácí kvůli vypůjčovacím fenoménům a intervenci více účastníků smysl, podmínky identifikace a pojmenování této mnohosti autorů nebo „koautorů“ jsou často nejasné. Když Estelle Artusová žádá o spolupráci třetí osobu při výběru filmu, který poté přetváří a opětovně nahrává, aby jej promítala pod kolektivním jménem, zahrnuje její práce různá „autorství“ a zároveň zpochybňuje předpoklad autora-zdroje. Podobně jako Oldendorf, Gordon nebo Huyghe záměrně podstupuje dělbu díla, která je také dělbou obrazu pohybující se neustále na hranici ne-rozpoznání autora a ne-rozpoznání objektu. Strategická hra s výměnami a oběhem, v níž se autor nakonec stává stopou díla, má proto v její tvorbě pevné místo.
Kinematografické prvky jsou přebírány a následně přehrávány, začleňováním a shromažďováním jejich úryvků vzniká nový tvar. Tento proces zračí také touhu nabídnout zkušenost, která by byla zcela jedinečná a zároveň oddělená od jakéhokoliv subjektivního příběhu. I zde jde o touhu iluzorní, avšak vždy si vědomou vlastních hranic a nikdy sterilní. Ano, vždyť tvůrčí akt ponechává tomuto pohybu sílu jeho paradoxu.
Ve svých videofilmech i videoinstalacích se Estelle Artusová zamýšlí nad identitou herců, přičemž záměrně zůstává v nedefinovatelném, podivném, obscénním prostoru. Překračuje sexuální determinismy i zásady zobrazení. Symboly moci a identity jsou tak podkopávány přímo prostřednictvím těla a hry s archetypálními figurami fikce. Ženy mluví mužskými hlasy (Soissons-New York), mladé dívky se hroutí na hotelových chodbách (I love Korea and Korea loves me) a pod palbou zuřivých vojáků (Play Again), muži tančí nazí po partii pokeru (Domestic Underground). Tyto záběry představují místa, kudy se pouze projíždí, plná opuštěnosti a neobratnosti, která jsou vždy tím, čím se stává člověk.
Nakonec bych vyzdvihl prvek, který je v díle této mladé umělkyně zásadní: humor. Filmy Estelle Artus zarážejí, znepokojují, ale především vzbuzují smích. Umělkyně si svého publika hledí a velkoryse mu servíruje nezapomenutelné scény, jako je ta s mladou dívkou, která s odzbrojujícím šarmem padá a odmítá umřít (Play Again), nebo ta, v níž žena míří revolverem s lhostejným nadhledem Clinta Eastwooda (Soissons-New York). Na tyto scény se nezapomíná, zůstávají s námi. Jsou z těch, na něž je dobré si vzpomenout, když nás život tíží, ve chvílích, kdy bychom byli vděčni za podobné kouzlo a schopnost hry s tím, co nadchází.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Brest Fountain, 2009, silkscreen print, 50 x 35 cm
Více informací...
65 EUR
67 USD
Post-brexitová dramatická konspirace u okna jako konec pocitu zneužití tvůrčího pobytu ve čtyřech dějstvích s přízrakem...
Více informací...
9,90 EUR
10 USD
QŠ (Queer švanda) je výběr pro všechna veselá, optimistická a s očekáváním do budoucna hledící pohlaví. Nikdo ať nestojí...
Více informací...
61,65 EUR
64 USD
From series of rare photographs never released before year 2012. Signed and numbered Edition. Photography on 1cm high white...
Více informací...
220 EUR
227 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS BERLIN
v ZWITSCHERMASCHINE
Potsdamer Str. 161
10783 Berlin, Germany
berlin@divus.cz

 

Otevřeno od středy do neděle mezi 14:00 a 19:00
 

Ivan Mečl
ivan@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150

DIVUS LONDON
Enclave 5, 50 Resolution Way
London SE8 4AL, United Kingdom
news@divus.org.uk, +44 (0)7583 392144
Open Wednesday to Saturday 12 – 6 pm.

 

DIVUS PRAHA
Bubenská 1, 170 00 Praha 7, Czech Republic
divus@divus.cz, +420 245 006 420

Open daily except Sundays from 11am to 10pm

 

DIVUS WIEN
wien@divus.cz

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSCOW & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS