Go Johnny Go

Obrazy a zpětné vazby kvílejících kytar budou mnoho měsíců otřásat stěnami vídeňské Kunsthalle během přehlídky, která začíná 24. října 2003 a končí až 7. března 2004 v Hale 1. Go Johnny Go – The Electric Guitar: Art and Myth stopuje význam kytary v umění, globální kultuře mladých lidí a její symboliku protestu od počátku šedesátých let až do přítomnosti.
Kytaru jako fetiš sleduje zblízka její objevení v dějinách vizuálního umění, po cestě napříč pop artem, punkovým stylem Neue Wilden v osmdesátých letech až k mladé generaci. Jako speciální lahůdka je představeno osmdesát klasických kytarových modelů, které ukazují různorodý design v historii nástroje. Návštěvníci se podívají na kultovní Fender Stratocaster a nebo na Princovu excentrickou, na zakázku vyrobenou kytaru.
Samozřejmě by taková podívaná nebyla kompletní bez obvyklých kulturních doprovodů (fotek, plakátů, novinových výstřižků, obalů desek, reklam). Kytara jako logo ve veřejném prostoru a její využití v “sexualizaci” mužských rockových hvězd, jakými byli Jimi Hendrix či Jimmy Page, a jejich ženské kytarové protiklady, od Memphis Minnie až ke Kathleen Hannah, jsou dalšími zajímavostmi v zábavné jam session.
Zúčastňují se umělci širokého záběru: od srbského umělce Urose Djurice až po Sonic Youth a Davida Hockneyho.

J. A. Buehler

01.02.2003