Kateřina Šedá

nar. 1977, od roku 1999 studuje v prvním ročníku v ateliéru grafiky Vladimíra Kokolii na Akademii výtvarných umění v Praze

Kateřina Šedá se hned po brněnské střední Škole uměleckých řemesel dostala na tři prestižní vysoké umělecké školy. Samozřejmě to znamená, že je mezi svými vrstevníky zajímavá a okamžitě viditelná. Svoji uměleckou činnost, která vlastně nejvíc souvisí s performancemi, bere naprosto vážně a na rozdíl od svých kolegů ji demonstruje jaksi osamoceně v souladu s přírodním rytmem času. Umění pro ni není pojem pro klasické ruční práce, ale spíš pro určité konání v každodenním životě, pro vnímání jednotlivostí, chápání nečekaných souvislostí. Tuto schopnost, k níž je Kateřina vybavena neuvěřitelnou citlivostí, lze uplatňovat v nejrůznějších realizacích, ale také jen pouhým pozorováním. K projektům Kateřiny Šedé (i když v jejím případě opravdu víc sedí slovo činnost) patřily například boží muka pro mravence stavěná v místech křížení jejich cest nebo pohřbívání věcí, kterých se bez emocí denně zbavujeme. Pohřbila beze svědků staré džíny, punčocháče, boty, jídlo… Ve svém konání se snaží být naprosto upřímná a charakterní, proto její obřady nejsou určeny obecenstvu, ale věcem, na které zapomínáme. Po svém realizuje obrazy z Bible, čte staré pojmy dnešním způsobem, ve kterém Ježíš funguje jako symbolická loutka, s níž můžeme manipulovat. Autorka ráda pozoruje lidské rituály, například pohřby, způsoby uctívání, vytváření pomníčků a kolumbárií, ale i turistických center v nezapomenutelných koncentrácích. Sama si zkusila kontakt s cizími hroby, na kterých vždy jednu noc spala. Letošní svátek mrtvých pojednala Kateřina tak, že příchozím na hřbitov dávala vstupenky. Mimo jiné také šije ze šlupek od salámu sado-masochistické oblečky. Její činnost není morbidní, jenom se bezprostředně týká přítomného života.

01.07.1999