Časopis Umělec 2008/1 >> Jak popsat a natočit sochařské dílo Přehled všech čísel
Časopis Umělec
Ročník 2008, 1
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Jak popsat a natočit sochařské dílo

Časopis Umělec 2008/1

01.01.2008

Drew Martin | closer look | en cs de es

Vezmeme-li v úvahu, kolik psaného textu bylo věnováno debatám o výtvarném umění, jeho výkladům a interpretacím, nemůžeme ignorovat, jak moc spoléháme na slova, která podporují, zdokonalují, kompenzují a dokonce i substituují naše vizuální prožitky. Od dob starého Řecka předchází text obrazům, které měly většinou alegorický význam. Vyobrazení graficky resumuje text stejným způsobem, jako dnešní tiskové zprávy a recenze doslovně definují malbu nebo sochařské dílo. Na základě obrazových zpracování originálního textu se ovšem vyvinula mnohem důvěrnější a zasvěcenější „součinnost“.

Jednou z nejzajímavějších souvztažností textu a vyobrazení představuje popis sochařského motivu v knize 2001: Vesmírná Odysea Arthura C. Clarka a jeho vizuální interpretace ve filmové verzi Stanleyho Kubricka. Tímto „objektem“ je monolit, který se v románu i ve filmu objevuje celkem čtyřikrát. Clarkovy monolity jsou multimediálními fenomény; svítí a vibrují, vysílají vzkazy do sluneční soustavy a dokonce přeměňují svou pevnou strukturu (o velikosti souměřitelné s nejvyššími budovami na Zemi) do formy zdánlivě nekonečných „hvězdných bran“ do jiných světů. Představují monitory, signální věže a brány do světa mimozemšťanů podobajících se bohům, kteří se rozhodli pozvednout náš „primitivní“ živočišný druh.

Clarke těmto monolitům věnuje mnoho stran barvitých popisů, na kterých si vizuální virtuóz jako Kubrick rozhodně musel chtít smlsnout. Kubrick byl nejen skvělý režisér, ale měl také výjimečnou schopnost převést pouhých pár řádků textu do fascinujících scén, výrazných barev a vizuálních narací. Některé kapitoly románu „2001“ jsou nabity mimořádně vizuálně podnětnými větami, kterých se Kubrick s lehkostí ujímá. Proto velmi překvapuje, že právě tyto Clarkeovy dynamické monolity nahrazuje pouhými provizorními náhražkami.

Uvádím část posledního popisu monolitu, která odkazuje k jeho prvnímu uvedení na scénu:

„Ve vzduchu se zformoval duchovitý, jiskřivý obdélník. Zhmotněl v křišťálovou desku, ztratil svou průzračnost a zalilo ho mléčně bledé světélkování. Dráždivé, nedefinovatelné přízraky se mihly po jeho povrchu a jeho nitrem. Splývaly v pruhy světel a stínů, změnily se v prolínající se vějířovité obrazce, jež počaly zvolna rotovat souhlasně s pulzujícím rytmem, který se zdál nyní vyplňovat všechen prostor.“

Clarke nás krmí stránkami plnými těchto detailních popisů, Kubrick je však ve svém zpracování monolitů záhadně zdrženlivý: předvádí nám jen ploché černé kvádry. Provádí však v podstatě synestetickou interpretaci textu. Clarkeovy popisy nahrazuje tajemnými mikropolyfonními vokály Gyorgy Ligetiho. Výsledný efekt je matoucí, máme pocit, že jsme stejně zranitelní, jako „zaostalí“ lidoopové, které manipuluje nějaká síla, jež je přesahuje. Kubrick dále předvádí vizuální trik, který by ovšem neměl stejný efekt, i kdyby jej popisoval Clarke. Pokaždé, když končí scéna s monolitem, navazují na ni buď jiná nebeská tělesa nebo architektonický motiv. Zde Kubrick využívá symetrii, která je nyní zcela vizuální a ihned zřejmá.

Výše uvedená pasáž pokračuje následujícím textem, který nám umožní lépe pochopit, proč Kubrick zacházel s vizuálním zpracování monolitů právě takto:

„Bylo to divadlo, jež muselo zaujmout a udržet pozornost každého dítěte – nebo každého opočlověka. Ale stejně jako před třemi miliony let to byl pouhý vnější projev sil příliš jemných, než aby bylo možno vědomě je postřehnout. Byla to jen hračka, jež měla zabavit smysly, zatímco skutečné působení probíhalo v mnohem hlubších vrstvách mysli.“

Kubrickova 2001: Vesmírná odysea je pastvou pro oči. Dostáváme se do vesmírných stanic, na Měsíc a kroužíme okolo Jupiteru. Kubrick svými vizuálními efekty předbíhá svou dobu a jeho metoda přisuzuje vizuálnímu „účinku“ ústřední roli jakéhosi monolitu. Lze-li vůbec považovat Clarkeovy pulzující krystaly za metaforu sochařství a umění, nejsou to pouze multimediálními zázraky, ale ukazují rovněž, jakým způsobem je umění často vnímáno; v celistvosti a pomocí smyslů. Je si ovšem rovněž vědom toho, že tento účinek se nedotýká pouze povrchu, že působí uvnitř naší mysli. A právě skrze tuto vnitřní zkušenost se rozvíjíme. Clarkeovy meze jsou dány představivostí, která se rodí z pouhých slov. Zprostředkovává nám vizuální zážitky přímo, bez názorných podnětů a Kubrick tento druh vizuálního mlčení oceňuje. Nesnaží se tedy o ilustraci původního textu: přemítá o něm, a překonává tak jakoukoli jeho interpretaci či definici.

Citované pasáže z 2001: Vesmírná Odysea Arthura C. Clarka jsou uvedeny v překladu Vladimíra Svobody, který vydal Knižní klub v Praze v roce 1997.





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
collection ectoplasme / 21 x 29 x 0,7 cm / 32 pages offset / silcksreen cover / 500 copies
Více informací...
16 EUR
16 USD
tisk na banerovou folii, 250 x 139 cm, 2011 / ze série deseti číslovaných exemlářů signovaných autorem
Více informací...
799,20 EUR
824 USD
"Absolutely essential, and most likely one of crowning jewels in the post-industrial underground."
Více informací...
12 EUR
12 USD
28 x 43 cm (11 Pages), Pen & Ink Comic
Více informací...
2 688 EUR
2 770 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS BERLIN
v ZWITSCHERMASCHINE
Potsdamer Str. 161
10783 Berlin, Germany
berlin@divus.cz

 

Otevřeno od středy do neděle mezi 14:00 a 19:00
 

Ivan Mečl
ivan@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150

DIVUS LONDON
Enclave 5, 50 Resolution Way
London SE8 4AL, United Kingdom
news@divus.org.uk, +44 (0)7583 392144
Open Wednesday to Saturday 12 – 6 pm.

 

DIVUS PRAHA
Bubenská 1, 170 00 Praha 7, Czech Republic
divus@divus.cz, +420 245 006 420

Open daily except Sundays from 11am to 10pm

 

DIVUS WIEN
wien@divus.cz

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSCOW & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS