Časopis Umělec 2001/4 >> Freeport Přehled všech čísel
Freeport
Časopis Umělec
Ročník 2001, 4
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Freeport

Časopis Umělec 2001/4

01.04.2001

Ulrika Stahre | reviews | en cs

Free Port: Janine Antoni, John Bock, Cosima von Bonin, Paul D. Miller, Magasin 3, Stockholm, 15. 9. – 9. 12. 2001

V mém atlase jsou tři města, která se jmenují Freeport a všechna zřejmě představují pozůstatky bývalých oblastí volného trhu. Výstava Free Port ve stockholmském Magasin 3 odkazuje k nedalekému svobodnému přístavu i ke svobodným přístavům všeobecně: k místům vně měst a mimo jejich kontrolu. Statut svobodný přístav byl ve Švédsku zrušen roku 1996 v rámci přizpůsobování právnímu řádu Evropské unie, v níž “svobodné přístavy” nahradily “svobodné zóny”. Ve Švédsku žádné takové zóny nejsou. Třebaže některé zeměpisné oblasti stále nesou název svobodný přístav — ve Stockholmu, Göteborgu nebo v Malmö —, činnosti, které byly s těmito místy spjaty v minulém století, už téměř zmizely.
Koncept výstavy na zúčastněných čtyřech umělcích vyžadoval, aby v Magasin 3 vytvořili dílo, které se bude vztahovat ke stockholmskému svobodnému přístavu jako historickému místu a prostředí. Výstava také zahrnuje několik krátkých filmů z roku 1926, kdy byl přístav vybudován. Zachycují hlavně, jak se pracovalo na místě, jež bylo považováno za příklad modernosti a pokroku. Svět se otevřel, což se projevilo na dovozu banánů, vína a náhradních dílů pro automobily. Káva se vykládala v těžkých pytlech. Švédsko a Stockholm se staly, alespoň podle tehdejší propagandy a ve vlastních očích, centrem baltského regionu a severní Evropy. Na těch filmech je něco podezřelého, totiž jejich dvojitá exotičnost: dělníci v docích na straně jedné a novinky přicházející do Stockholmu na straně druhé.
Přístav je rozhodně jedním z míst nejvíc opředených mýty — rackové, siluety jeřábů na světlé obloze, Marlon Brando, zaprášené montérky, strniště na tváři —, nejspíše kvůli střetávání svobody, odcizení, snů a neustálého pohybu. Kapitalistický přístav, prostředí, kde se lidé setkávají a obchodují. Za mořem je něco jiného a nikde jinde se k tomu nepřiblížíte tak jako v přístavu. Letiště a nádraží jsou chladnější, dokonalejší a umělejší.
Projekt Free Port chce spojit performanci s instalací. Nápad je to elegantní: vytvořit paralelu k tomu, jak přístav na symbolické úrovni kombinuje pomíjivost s těžkopádností, nehybností. Řečeno kritičtěji, výstava také odráží skutečnou funkci přístavu jako herního prostoru pro obchod se zbožím i prací a převádí tuto funkci do ekonomiky vizuální. Naše žízeň po jedinečných vizuálních zážitcích byla ukojena již při zahájení, které rovněž zahrnulo performance, tvořící stěžejní část celé výstavy. Procesuální díla se však těžko vystavují nebo popisují. Výstava samotná byla, až na několik světlých výjimek, bohužel nudná.
John Bock pracuje s jistou formou přednášek a performancí; po přednáškách zanechává sice roztroušené stopy, ty však nejsou schopny nastolit jakoukoli komunikaci. Práce Cosimy von Bonin zase připomíná scénografii, události, které už proběhly nebo se na ně kdosi připravuje. Její loď potažená látkou, vzbuzující dojem takřka slavnostní výzdoby, tvoří pomyslný střed výstavy. Paul D. Miller a.k.a. DJ Spooky sampluje noty a obrazy do video instalace, která je vystavena ve stejné místnosti jako dokumentární snímky o svobodném přístavu. Tady se setkáváme s přístavem jako formou, s budovami, pohybem, náčrty a barvou. Miller po způsobu ruských futuristů uvolňuje divokou, vibrující skládačku primárních forem, jež promítá na podklad z nařezaných obalů desek — kruhy s deformovanými čtverci. Jeho zvuková instalace v další části výstavní síně rovněž představuje prostorový komentář místa, v němž se nacházíme, ale má blíže ke snění a jeho kontrole. Dílo s názvem Moor od Janine Antoni tvoří dlouhý provaz na jednom konci roztřepený a na druhém přivázaný k loďce. J. Antoni provaz vyrobila z materiálu, který jí darovali přátelé a známí — ze zubní niti, igelitových pytlíků, spodního prádla, triček, telefonních šňůr a vánočního světelného řetězu. Tematizuje tak ukotvení v realitě a ve společenském kontextu, ale také nedostatek rezistence uvnitř globálně propojených sítí — loďka dinghy pluje přístavem, daleko ode všech nákladních lodí a pracovního shonu. Ekonomika se stala abstraktní — a přístav hřištěm vzdáleným od banánových kmenů a stop od pneumatik.
Přeložil Vladan Šír




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Limited edition of 10. Size 100 x 70 cm. Black print on durable white foil.
Více informací...
75 EUR
81 USD
Film Michala Pěchoučka Duration: 14min. 45s. Teledivision, 2004
Více informací...
6 EUR
6 USD
Předplatné se slevou na poštovném.
Více informací...
77 EUR
83 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.