Zůstat na půl cesty? To už zbývá jen půl cesty do cíle.

Kouř valící se ze střechy domu U Kamenného Zvonu mohl náhodného chodce vystrašit. Gotickou památku ovšem nezachvátil požár. Za bedlivého hasičského dozoru zde Jana Kalinová experimentálně vytvářela umělý mrak.
Bílý plyn stoupal průhlednou rourou několik metrů nad římsu domu a obklopoval soustavu nafukovacích balónů. Iluzi mráčku rušil vítr, který odtrhával plyn od balonů a šířil ho ovzduším. „Považuji to jen za skicu. Na uspokojivé řešení nebyly vhodné podmínky,“ hodnotila Kalinová akci, jejíž výsledek se podobal velké dýmovnicové fakuli.
Na technickém řešení obláčku, s nímž by případně mohla libovolně manipulovat, Kalinová pracuje už přes jeden rok. Kurátor Bienále mladého umění Zvon Karel Císař jí však jako první přiměl k tomu, aby své návrhy otestovala v reálném prostředí. Diváci tak byli svědky pokusu, který měl ověřit či vyvrátit platnost dosavadních teorií. Protože se neobvyklá podívaná konala jen napůl a mrak byl mrakem jen vzdáleně, mohli odcházet zklamaní.
Jana Kalinová stále více kříží imaginaci a vědu. Představa uměleckého díla ji vede k postupnému odkrývání fyzikálních zákonitostí a postupů, jak zajistit trvání třeba i tak neužitečné simulaci, jakou je umělý mrak. Že by ironická glosa k politickému heslu starých komunistů „poručíme větru, dešti“? Snaha odklonit se od nátlaku ekonomů a politiků, aby vědecký výzkum řešil hlavně konkrétní problémy dnešní společnosti? Snaha prověřit, nakolik amatér může prozkoumat místa, kam věda i při svém širokém záběru zapomněla nahlédnout? Paralela k prospektorské činnosti prvních automobilistů a aviatiků, kteří také nedokázali vysvětlit, k čemu se „to“ bude hodit, a přesto „to“ nevzdali? Návrat k alchymii?
Úsilí Jany Kalinové vyvolává celou řadu otázek, nad nimiž se lze už nyní zamýšlet.
Proto lze nepovedený mrak považovat za nejlepší zásah do veřejného prostoru Prahy, co se v posledních letech odehrál. Určitě byl výzvou i pro odborníky na chování plynů, aby přispěli k vyřešení nevyřešených úskalí. Až jednou spočinou ve stínu mobilního obláčku, možná poděkují umělcům, že nad utopiemi nemávli rukou.

01.03.2005