Časopis Umělec 2003/1 >> Poznámky z asijského ostrůvku Přehled všech čísel
Poznámky z asijského ostrůvku
Časopis Umělec
Ročník 2003, 1
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Poznámky z asijského ostrůvku

Časopis Umělec 2003/1

01.01.2003

Audrey Wong | artprojekt | en cs

"V poslední době cítí asijské nezávislé umělecké prostory potřebu vytvářet mezi sebou kontakty a budovat vzájemné vztahy. Možná je to výsledkem toho, že se asijské umění dostává více “do kurzu” v celosvětových uměleckých kruzích - tím, jak kurátoři (ze Západu), kteří připravují hlavní umělecké přehlídky, více využívají asijských umělců. Nezávislé umělecké prostory, často první místa, která rozpoznají nového umělce, zcela jasně skončí tak, že naleznout svou úlohu. Nyní, když se oči světa otáčejí k Asii - ať už jako k odvážnému novému trhu (například očekávání, která doprovázejí vstup Číny do World Trade Organisation), nebo k potenciální hrozbě (jako například obavy spojené s nárůstem militantního islamistického fundamentalismu) - jsme my, Asijci, taktéž ovlivňováni touhou a úzkostí lépe se poznat. Jednak abychom se “ochránili” před neokolonizací, jednak abychom hledali to, co je nám ryze vlastní. Umělecké prostory a umělci, kteří s námi spolupracují, vytvářejí prostřednictvím budování kontaktů komunitu, která může ve stresových obdobích nabídnout morální podporu. Tato komunita nám navíc dává možnosti, jak mezi našimi hluboce odlišnými kulturami rozvíjet lepší porozumění.
Hovory o konfliktu mezi “tradicí” a “modernitou” jsou v Asii, a zvláště v městských centrech jako Singapur, samozřejmostí. Stále si klademe otázky typu “co je v Asii typicky současné?”. Pro nás v Singapuru současný život zcela jistě charakterizuje urbanizace, rychlejší tempo života, bohatnutí a důraz na technologii.
Abychom dohnali země “prvního světa”, tak jsem v našem závodě ¨nadřadili ekonomii nad mnoho dalších věcí. V singapurském myšlení převažoval názor, že kultura a umění přijdou na řadu poté, až se každý občan nasytí, obleče a ubytuje. Ve spěchu za “pokrokem” jsme si nenechali žádný čas na to, abychom strávili, přijali, odmítli naši historii (historie), abychom umožnili vznik symbolů, které by
k nám promlouvaly, abychom dovolili, aby se vynořilo umění. V Singapuru se často říká, že nemáme žádný smysl pro historii: dokonce “mažeme” naši minulost tím, jak se zbavujeme jejích fyzických stop - budov, památek, čtvrtí.
Materialismus a pragmatismus zůstávají součástí singapurské mentality; zdá se, že se snažíme mít v našem prostředí vše pod kontrolou. To má dopad na způsob, jakým veřejnost a stát sledují a přijímají umění. Dnes vláda vidí umění jako součást své strategie na zachování singapurské prosperity. Podstata umělecké politiky je dvojí: jednak, čím více umění, tím je Singapur příjemnějším místem k životu, vytváří atraktivnější image Singapuru a to přitahuje svět, aby v Singapuru investoval. Umění a kultura zároveň pomáhají vytvářet kulturní identitu, která může Singapurce sjednocovat. Aby vláda dosáhla těchto cílů, vynaložila intenzivní úsilí: poskytuje například granty na kultivaci schopností lidí oceňovat umění, vytváří “festivalovou kulturu”, staví ohromné umělecké centrum Esplanade, vysílá singapurské umělce na benátské Bienále. Velký důraz se klade na růst a zlepšování - významnější události, více publika, větší pozornost zahraničí.
V roce 2000 Ministerstvo pro informace
a umění vydalo Renesanční městskou zprávu, která mapuje budoucí směry kulturní politiky. Navrhuje se v ní navýšení fondů umění o 50 miliónů amerických dolarů, což se od té doby také přislíbilo. Nyní si umělci vážně ptají, jak peníze putují systémem. Vrátila se tato finační injekce nějakým způsobem? Jakým druhem výnosu? Jak se dají tyto výnosy spočítat? Vynesla někomu?
Někdy se mi zdá, že na umělce a to nehmotné, tj. “umění”, se uprostřed šílenství dalšího festivalu, další velké kulturní události, zapomnělo.
Umělci, kteří upřednostňují práci v malém měřítku nebo se rozhodnou poodstoupit, reflektovat a zkoumat, spíše než se zapojit do velkého, státem financovaného projektu, ztrácejí ve věci podpor publicitu a uznání. Podobně i velká bienále a umělecké festivaly zastiňují nezávislý umělecký prostor. Možná proto je nezávisle uvažující umělci vyhledávají. Prostřednictvím vzájemných kontaktů
a seskupováním vydobývají nezávislé umělecké scény umělcům patřičné místo, přičemž prací ve skupině možná lze zajistit lepší rozložení omezených zdrojů.
Ale pro nezávislé umělecké prostory jako je The Substation, kde pracuji, je stále nedostatek prostředků, i když jsme částečně financováni státem. Část prostředků vždy věnujeme na hledání nových zdrojů příjmů, dotací, sponzorů. Je to neustálý boj o přežití a udržení se.
V modelu státem financovaného umění, který se užívá v Singapuru, je ideální, pokud máte umělecké organizace, které jsou financovány rovnoměrně ze tří dílů, kterými jsou státní fondy, sponzoři/dotace a vydělané příjmy. Ve skutečnosti je tento ideál pro většinu uměleckých organizací nedosažitelný. Zcela jasně, podniky, které podporují umění, hledají konkrétní výdělky, buďto formou finančních výnosů či formou pozitivní image na veřejnosti (která může vést k finančním výdělkům v budoucnosti). Pro podporující firmu však není umění vždy tím hlavním. Nezávislý umělecký prostor, jenž se často věnuje experimentální a riskantní práci, má obvykle příliš malé publikum, než aby ho k podpoře přimělo.
Může se rozvinout filosofie podnikové filantropie, která si také váží rozvoje a zachování umělců a uměleckých prostorů? Je filosofie udržitelného rozvoje, která se již
uplatňuje ve financování rozvoje zemí “třetího světa”, účinná? Umíme si představit finančníky a sponzory, jak se zaujímají dlouhodobější postoj? V umění je pravděpodobnost, že projekt neuspěje, stejná jako že uspěje. Úspěch a neúspěch v umění nelze měřit matematickými veličinami, jakými jsou počty diváků, počty prací nebo počty prodaných lístků.
Nakonec, i když bojujeme o přežití, nemůžeme pustit ze zřetele, že se naše práce ve výsledku týká umění. I když jsme v poslední době příliš podnikových sponzorů nezískali, je také pravda, že se The Substation povedlo přežít třináct let a uchovat odkaz intelektuální otevřenosti, diskuse, podpory různorodosti a uměleckého risku po jejím zakladateli Kuo Pao Kunovi. Pro nás je dosažený úspěch měřitelný i v nekvantifikovatelných veličinách. Například prací
s umělci jako je Zai Kuning, jehož práce sahá od videa přes poezii, divadlo, performanci, hudbu až k instalačnímu umění. Vystavoval na Asijsko-pacifickém trienále a byl zván
k účasti na dalších významných přehlídkách, ale dal přednost svým vlastním zájmům.
V poslední době to byly mino jiné výzkumy “mořských nomádů” kolem ostrovů Riau. Výsledky Zaiovy práce za minulé roky letech se možná nezdají velké, na jeho představení chodí desítky - ne tisíce - diváků, ale Zai je inspirací pro mladší generaci singapurských umělců, kteří se právě dostávají k profesionální praxi.

The Substation
červen/červenec 2003

The Substation je první singapurské umělecké centrum. Jeho posláním je: poskytovat singapurským umělcům živiny a podněty; poskytovat otevřený prostor pro umělecké experimenty; podporovat vzájemné působení mezi různými umělci a publikem; usnadňovat kritický dialog v umění; rozvíjet regionální
a mezinárodní umělecké kontakty.

Umělečtí ředitelé: Lee Weng Choy & Audrey Wong
"




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
1994, 23 x 30.5 cm, Mixed Media
Více informací...
1 333,20 EUR
1 489 USD
Scénář Jana Svěráka a Martina Dostála k roadmovie Jízda s fotografiemi z filmu i natáčení
Více informací...
7,65 EUR
9 USD
Pavel Pražák alias Mrtvý pavouk alias Pavel Magda je tvůrcem luštěnek, které prověří prudérní křížovkáře, jsou li schopni ve...
Více informací...
2,41 EUR
3 USD
Kniha Martina Zeta formou poznámek a autorských textů přibližuje pozadí a poselství několika projektů tohoto umělce od roku...
Více informací...
9 EUR
10 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.