Časopis Umělec 2001/1 >> Šílená skutečnost Přehled všech čísel
Šílená skutečnost
Časopis Umělec
Ročník 2001, 1
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Šílená skutečnost

Časopis Umělec 2001/1

01.01.2001

Ludmila Vachtová | review | en cs

Hypermental. Kurátorka Bice Curiger. Kunsthaus Curych, 17. 11. 2000 – 21. 1. 2001. Hamburger Kunsthalle, 16. 2. – 6. 5. 2001.
Hypermental sviští v ostrém úhlu přes fasádu curyšského Kunsthausu. Kurátorka Bice Curiger, mezinárodně proslulá vynikajícími výstavními tituly, si vymyslela pro poslední produkci na rozhraní tisíciletí mnohoznačný novotvar, který je schopný poskytnout útulek pro všechno možné, od kosmických báchorek až po kokainové umělé ráje. Šílená skutečnost — tak zní vysvětlující podtitulek výstavy — přilákala do domu na 25 tisíc zvědavců. “Vypadni z mé mysli. Opusť okamžitě tento prostor” — kategorické hulákání Bruce Naumana hřímající ze zatemněné kóje poblíž vchodu zřejmě nikoho neodradilo. Čím absurdnější zákaz, tím větší chuť vykašlat se na něj, a čím širší nabídka asociací, tím snazší její zneužití. Na výběr je totiž nesčíslné množství osobních skutečností a každá z nich je drobátko šílená.
Přes toto poznání se Bice Curiger přenesla s otrlou lehkostí generace, pro niž společensky podmíněná příčinná souvislost a historická analýza patří k metodám doby kamenné. Bice Curiger, šéfredaktorka vlivného časopisu Parkett, je velice praktická teoretička a vyzná se v nejrůznějších mezinárodních výtvarných scénách — škoda, že ne v české — a pohybuje se spíše v ateliérech než akademických badatelnách. Při práci na živém materiálu jí pochopitelně neuniklo, že značná část mladých prominentů sice nic neví o André Bretonovi či o pravidlech někdejších surrealistických her, přesto je ale intuitivně používá pro hrátky vlastní, někdy zkomolené, jindy s nevinnou nenasytností, vždycky ale bez jakéhokoliv vztahu k ideologickému zázemí. Nejde tedy o programové kříšení bývalé doktríny, ale o identifikaci “protosurrealistického momentu” zakódovaného v lidské existenci. Termíny se proměnily, pocit zůstal. Dvacáté století moc nedalo na přání prognostiků a běželo si po svém. Takzvaná velká témata splaskla. Učená hádání o estetických přednostech abstrakce nebo figurace nevzbudily už ani útrpný úsměv. Freud sem nebo tam, žádná tabu už neplatí. V čase zdůrazněné virtuality objevilo umění své vlastní — umělé tělo. Nikoho nenapadne teoreticky debatovat o sexualitě a sadomasochismu, každý si ale rád šňupne koksu a rozšíří paranoicko-kriticky vědomí. Hypermentální je všechno, co přesahuje normu. Šílená skutečnost se rodí v hlavě a zabydluje se s oblibou ve všednodennosti, v kuchyni, v posteli, na dálnici. Vzdáleně připomíná úkaz, který za onoho času praotci Šmidrové — Beda Dlouhý a Karel Nepraš — pojmenovali “divnost”. Nevzbuzuje ani hrůzu, ani strach, ale něco svůdného mezi tím, doprovázeného lehkým mrazením v zátylku a nezřízenou zvědavostí, která stírá rozdíly mezi důvodem a důsledkem, mezi pachatelem a obětí.
Bice Curiger si pro zviditelnění svého výstavního přeludu vybrala 50 spojenců nejrůznějšího věku a zaměření, od Salvadora Dalího až po Jeffa Koonse, od Olafa Breuninga až po Louise Bourgeois. Její posádka s kádrem stálých hostů je zřejmě ochotná převzít jakoukoliv roli — Robert Gober, Mariko Mori, Damien Hirst a Cindy Sherman, známí už z výstavy Zázraky a divy, nechybí při žádné z produkcí. Paní kurátorka přidělila účastníky k šesti velmi volným tematickým celkům, které se vzájemně přesahují a vůbec se chovají nadmíru snášenlivě, nestarají se ani o nějaký “lineární vývoj”, ani o formální tendence. Není divu, že nejpřesvědčivěji působí kapitola o erotice. Je všudypřítomná.
Počestní kunsthistorici se naježili a obvinili pachatelku výstavy z toho, že motá páté přes deváté a nerespektuje doporučený pořádek. Jak by mohla, když jedná hypermentálně? Záměrně ruší, zbavuje exponáty ochranných estetických šuplíků a vypouští je na volný muzejní parket, kde dochází ke schůzkám daleko zábavnějším než ono historickými surrealisty doporučované “setkání deštníku a šicího stroje na operačním stole”. Video má přednost: Pipilotti Rist posedlá představou sličného mládence bloudí obrovitou samoobsluhou. Olaf Breuning vyzbrojený mečem, tranzistorem a brněním z lepenky zápolí s vlastním snem. Doug Aitken stele písek a vzývá vedro. Košile a límec Louis Bourgeois se radostně mrouskají, zatímco Cindy Sherman předvádí tentokrát černobílé hnusárničky, půvabně doplňující masturbační obřad Erica Fischla. Damien Hirst se těší s hlavou umrlce a Matthew Barney zůstává jako vždy megacool se svou podivnou gentechnologií.
Téma je vážné, v domě ale panuje nezávazná lehkost a veselí jako na převeliké, všeobecné a globální party. Všichni se tváří, jako by se znali, vyměňují si jen tak ze zvyku pozdravy a banální zdvořilosti. Nezanechávají stopy. Hemžení je sice veliké, ale vlastně se nic neděje a hlavně nic nebolí. Nahromaděné obrazy připomínají brouzdání po internetu. Stačí jen mrknout a hned je všechno jinak. Radujte se.
Výstava měla být původně k vidění také v Galerii Rudolfinum. Obě smluvní strany — Bice Curiger a Petr Nedoma — vysvětlují naprosto odlišně, proč ze spolupráce nakonec sešlo. O jeden důvod víc smířit se s tezí, že každá skutečnost je přinejmenším klamná a bludná.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
2004, 28 x 35.5 cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
336 EUR
366 USD
2006, 34 x 35.5cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
446,40 EUR
486 USD
Ice Cream, 2009, silkscreen prin, 50 x 35 cm
Více informací...
65 EUR
71 USD
Daniil Kharms:, A Shortish Gent, The Carpenter Kushakov, The Plummeting Old Women, , Daniil Kharms & Alexander...
Více informací...
11,67 EUR
13 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS BERLIN
v ZWITSCHERMASCHINE
Potsdamer Str. 161
10783 Berlin, Germany
berlin@divus.cz

 

Otevřeno od středy do neděle mezi 14:00 a 19:00
 

Ivan Mečl
ivan@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150

DIVUS LONDON
Enclave 5, 50 Resolution Way
London SE8 4AL, United Kingdom
news@divus.org.uk, +44 (0)7583 392144
Open Wednesday to Saturday 12 – 6 pm.

 

DIVUS PRAHA
Bubenská 1, 170 00 Praha 7, Czech Republic
divus@divus.cz, +420 245 006 420

Open daily except Sundays from 11am to 10pm

 

DIVUS WIEN
wien@divus.cz

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSCOW & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS