Časopis Umělec 2006/3 >> Spolčení slov Přehled všech čísel
Spolčení slov
Časopis Umělec
Ročník 2006, 3
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Spolčení slov

Časopis Umělec 2006/3

01.03.2006

Tony Ozuna | text and art | en cs de

Když je umělecké dílo bez názvu, vždycky mám pocit, jako by mě někdo podvedl, zklamal, zradil. Protože, alespoň pro mě, byl vynechán záchytný bod.

Například na nedávné retrospektivě fotografa Miroslava Tichého v brněnském Domě umění – tam byla prakticky všechna díla bez názvu. Bylo to pochopitelné, protože jak by asi osmdesátiletý muž mohl zpětně vymýšlet názvy obrázků z nesčetných, dávno zapomenutých, poničených fotografií, které vyfotil před více než třiceti lety. Ale právě v tomto případě jsem chtěl znát všechny příběhy, či alespoň křestní jména, abych si je mohl spojit s rozmazanými tvářemi, podprsenkami a klíny. Tichého nedávno „objevená“ díla mohou být samozřejmě úspěšná právě díky tomuto nedostatku informací. Bez názvů se všechny obrázky Kyjova, které zachytil na film, stávají mnohem mytičtějšími – v zásadě jde jen o nohy a těla dcer a manželek, zvěčněných ve skvrnách. Důvodem, proč umělec úplně vynechá popisky, může být i to, že otevřeně ovlivňují vnímání děl. Dokonce natolik, že i když dílo plně zaujme mou pozornost (především na skupinové výstavě), i tak se podívám na titulek a jméno umělce, abych se hned od počátku zorientoval. A další extrém: Pokud je dílo (malba, fotka, nalezený objekt, cokoliv) triviální, studenti umění se ve školách jistě dozvědí, že záchranou (díla či sama sebe) je dát mu název v humorném duchu. Slova na malbách či sochách, to je něco jiného. Mnohem více než v popiscích představují slova v těchto případech jasnější dialog mezi umělcem a divákem. Začalo to Johnem Baldessarim a jeho humornými a provokativními prohlášeními na nepříliš zajímavých malbách. Obecně platí, že pokud si umělec zvolí užití textu, převažuje zde sklon umírnit médium ve prospěch zdůraznění slov. Nedostatečná volba slov na druhou stranu – bez ohledu na zobrazení – jen ponechá nebohého diváka, aby si moudrými slovy francouzského malíře a spisovatele Henriho Michauxe z jeho knihy poetické prózy Tent Posts pomyslel: „Komunikovat? Také byste rádi komunikovali? A co byste sdělovali? Tu vaši slovní vatu? Stejný omyl pořád dokola. Všechnu vatu, co je ve vás, na jednu hromadu? Zatím nejste dostatečně obeznámeni sami se sebou, ubožátka, abyste mohli něco sdělovat.“ A bohužel mnoho umění založeného na textu si tuto Michauxovu výtku zaslouží. I když je Jiří Kovanda považován za vůdce současného českého konceptuálního umění (založeném na textu), je minimalistou, a prakticky němým ve srovnání s lidmi, jako byl Jiří Kolář, který měl prostě až příliš mnoho co říci. Kolář byl v srdci básníkem, který se rozhodl převést svá slova v intelektuální výzvu na čistě filozofickém principu. A bohužel, poté co na konci šedesátých let napsal své silné verše, rozhodl se je přeměnit a rozložit v poetická zobrazení.

Sejmi obrazy ze zdí
odstraň koberce
shlukni nábytek do středu místností
pokryj jej balicím papírem
jako před malováním
stoupni si do rohu tváří ke zdi
a vydrž tam co nejdéle

(báseň Tváří ke zdi z Kolářovy sbírky Návod k upotřebení)

Jen málo umělců produkuje tak vizuálně silné texty; Slovák Boris Ondreička nedávno překonal jejich standart svým anglickým textem napsaným na zdi galerie Futura v Praze pro výstavu „Já“, jejímž kurátorem byl Vít Havránek. Ondreičkův text Scheissliche Ostblocker v první místnosti galerie byl tou nejlepší současnou básní v próze / uměleckým dílem, které jsem za dlouhou dobu viděl. Dalším výjimečným dílem na výstavě Já byla práce Pavla Braily z Moldávie. Bylo to čtyřminutové video Recalling Events, v němž Braila leží na černé tabuli a píše bílou křídou. Píše data a slova, okamžiky v životě, které mohou či nemusí patřit jemu samému. Některé texty jsou nepochopitelné, ale nezáleží na tom, protože jakmile něco napíše, smaže to vlastníma rukama, nohama, tváří, celým svým tělem, které se kruhovitě pohybuje. Umělci, kteří mají pokřivená nejen těla, ale i mysli, nakonec nejlépe pracují se slovy a obrazy. Raymond Pettibon si uvědomil sílu této dichotomie velmi záhy, když umístil své drsné kresby s obvykle nesouvisejícími texty, či častěji citáty spisovatelů, jako je Henry James, William Blake či nechvalně známý masový vrah Charles Manson, na letáky punkových koncertů Black Flag, Circle Jerks a dalších kapel losangeleské hardcorové a punkové scény konce 70. a počátku 80. let. V punkovém hnutí té doby šlo o zuřivost zvuku a výkřiku. Pettibonova série malého komiksového chlapce s vulkanickými ústy, který řve „Va-voom“ nejenže spojovala tyto elementy z dávno minulé doby lépe než kdy jindy, ale jako obraz výbuchu vášní – věčného křiku – se obracela na všechny nepřátele tohoto světa a bránila humanitu proti veškeré nesmyslnosti dnešního života. Malý Va-voom je jakýmsi básníkem, jenž nedorostl pro naši dobu, a zároveň básníkem nejvhodnějším, protože za hraniční linií, již Pettibon tak pěkně překračuje, jsou už pouze outsideři. Mezi nejlepší naivní umělce a outsidery, kteří se v nedávné době objevili na české scéně, patří Zdeněk Košek, který se zúčastnil letošní obsáhlé přehlídky umění Art Brut, zorganizované kurátorkami Terezií Zemánkovou a Barborou Šafářovou v Domě u kamenného zvonu v Praze a v Galerii Štěpánská ve Francouzském institutu v Praze. Košek je šílené dvojče a protiklad Jiřího Koláře. Je to kníže-filozof a běsnící kartograf, který čmárá, kreslí a škrtá ve svých poznámkových blocích, na svých vlastních mapách a diagramech. Inspiruje se svým vlastním fantastickým světem, který překypuje sexualitou, a vytváří koláže a malé kresby, které dál popisuje. Dráhy inkoustového pera zdobí i znesvěcují ženská těla, která Košek vyhledává v časopisech s tvrdým pornem. O své koncepty a texty pečuje stejně jako každý umělec-spisovatel, ale jeho stylová graffiti na papíře jsou bohužel mimo naše chápání – jen hlasy beze slov.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
tisk na banerovou folii, 250 x 139 cm, 2011 / ze série deseti číslovaných exemlářů signovaných autorem
Více informací...
799,20 EUR
892 USD
From series of rare photographs never released before year 2012. Signed and numbered Edition. Photography on 1cm high white...
Více informací...
220 EUR
246 USD
1996, 28 x 43.5 cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
669,60 EUR
748 USD
Red Dancer on Stage, 1988, acrylic painting on canvas, 102 x 86 cm, on frame
Více informací...
2 200 EUR
2 457 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.